Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
příjmu rozhlasového signálu
potřebujemejen čtyři součástky
(bez napájecího zdroje). Zůstanou vysokofrekvenční půlvlny.109
11.
Konstrukci detektoru přijímače nejlépe začít cívkou. Vysokofrekvenční technika
Pokud nebereme úvahu hodnoty, jsou všechna střídavá napětí principiálně stejná.
Detekční přijímač
Jistě postrádáte baterii. Člověk slyší jen informační signál. Protože
amplitudy napětí nyní závi
sí vtištěném, odborně řečeno
modulačním napětí, mluvíme
o amplitudové modulaci (AM). třeba navinout asi 100 závitů
smaltovaného drátu (průměr asi 0,3 mm, ale není podmínkou) papírový válec průměru
přibližně (prázdná cívka toaletního papíru).
Informace také střídavé napětí (nízkofrekvenční).2 000O )
/V vInformace
illy ►
k přijímači
vysoká frekvence odulátor modulovaná
(AM) vysoká frekvence
Obr. hudby nebo řeči.)
Dioda úkol rekonstruovat demodulovat původní informaci. Membrány sluchátka
sledují díky své setrvačnosti pouze amplitudy, což znamená, kmitají rytmu původního
informačního střídavého napětí. Název „detektor“ má
dioda, popř. Rádio přece přijímat jen jeden
vysílač. Sloužíjen
jako nosič vlastní informace, např.
Je prostě vysílači otištěna
do vysokofrekvenčního napětí
(zkráceně napětí). Vlny vysílače, které zachycuje anténa, ní
vytvářejí střídavé napětí proti zemi.
nosná frekvence. Střídavé napětí
má velmi vysokou frekvenci naladěného vysílače. Fakticky usměrňuje vy
sokofrekvenční střídavé napětí. Než budeme věnovat teorii, nejdříve trochu praxe. Energie
je sice velmi málo, ale přesto pro naše citlivé
ucho dost. Vysílací frekvence neslyšitelná. Při vyš
ších frekvencích však nastává pozoruhodný jev: napětí může šířit bez vodiče, rovněž je
můžeme bezdrátově vysílat přijímat. bezdrátovým přenosem jsme seznámili již dříve:
jde přenos energie střídavého proudu mezi dvěma vinutími transformátoru, která nejsou
vodivě propojena, tok střídavého proudu kondenzátorem, jehož dvě fólie jsou sebe rov
něž izolovány.
ŕ anténa sluchátka
(m in. Vysokofrekvenční vlny slouií přenosu informacejako tzv. (Na VKV pracuje frek
venční modulací (FM), které
se rytmu informačního střída
vého napětí určitém rozmezí mění vysílací frekvence. Jak cívka navine, aby vinutí pevně
drželo, nám ukazuje foto. 12,
AA113, AA119, AA144)
Obr.
Používá rozhlasových
středních, dlouhých krátkých
vln.
.
Je filtrováno araleln zapojením cívky
a kondenzátoru. celé zapojení, dob začínajícího rozhlasu.
D germaniová dioda např. ovšem není zapotřebí,
protože tento takzvaný detekční obvod vy
stačí energií, již vysílač vyzáří antény
