Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
Používá rozhlasových
středních, dlouhých krátkých
vln. Rádio přece přijímat jen jeden
vysílač. třeba navinout asi 100 závitů
smaltovaného drátu (průměr asi 0,3 mm, ale není podmínkou) papírový válec průměru
přibližně (prázdná cívka toaletního papíru). Energie
je sice velmi málo, ale přesto pro naše citlivé
ucho dost. Než budeme věnovat teorii, nejdříve trochu praxe.
nosná frekvence.
. bezdrátovým přenosem jsme seznámili již dříve:
jde přenos energie střídavého proudu mezi dvěma vinutími transformátoru, která nejsou
vodivě propojena, tok střídavého proudu kondenzátorem, jehož dvě fólie jsou sebe rov
něž izolovány. Jak cívka navine, aby vinutí pevně
drželo, nám ukazuje foto. (Na VKV pracuje frek
venční modulací (FM), které
se rytmu informačního střída
vého napětí určitém rozmezí mění vysílací frekvence. Název „detektor“ má
dioda, popř. Sloužíjen
jako nosič vlastní informace, např.2 000O )
/V vInformace
illy ►
k přijímači
vysoká frekvence odulátor modulovaná
(AM) vysoká frekvence
Obr. Vysokofrekvenční technika
Pokud nebereme úvahu hodnoty, jsou všechna střídavá napětí principiálně stejná. Zůstanou vysokofrekvenční půlvlny.)
Dioda úkol rekonstruovat demodulovat původní informaci.
Detekční přijímač
Jistě postrádáte baterii. příjmu rozhlasového signálu
potřebujemejen čtyři součástky
(bez napájecího zdroje).
Je prostě vysílači otištěna
do vysokofrekvenčního napětí
(zkráceně napětí).
D germaniová dioda např. Protože
amplitudy napětí nyní závi
sí vtištěném, odborně řečeno
modulačním napětí, mluvíme
o amplitudové modulaci (AM). Vysílací frekvence neslyšitelná. celé zapojení, dob začínajícího rozhlasu. ovšem není zapotřebí,
protože tento takzvaný detekční obvod vy
stačí energií, již vysílač vyzáří antény. Membrány sluchátka
sledují díky své setrvačnosti pouze amplitudy, což znamená, kmitají rytmu původního
informačního střídavého napětí.109
11. 12,
AA113, AA119, AA144)
Obr. Vysokofrekvenční vlny slouií přenosu informacejako tzv. Člověk slyší jen informační signál. hudby nebo řeči. Fakticky usměrňuje vy
sokofrekvenční střídavé napětí.
Je filtrováno araleln zapojením cívky
a kondenzátoru. Vlny vysílače, které zachycuje anténa, ní
vytvářejí střídavé napětí proti zemi. Střídavé napětí
má velmi vysokou frekvenci naladěného vysílače. Při vyš
ších frekvencích však nastává pozoruhodný jev: napětí může šířit bez vodiče, rovněž je
můžeme bezdrátově vysílat přijímat.
ŕ anténa sluchátka
(m in.
Konstrukci detektoru přijímače nejlépe začít cívkou.
Informace také střídavé napětí (nízkofrekvenční)
