Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
nosná frekvence. Člověk slyší jen informační signál. Vysokofrekvenční technika
Pokud nebereme úvahu hodnoty, jsou všechna střídavá napětí principiálně stejná. Fakticky usměrňuje vy
sokofrekvenční střídavé napětí. příjmu rozhlasového signálu
potřebujemejen čtyři součástky
(bez napájecího zdroje).)
Dioda úkol rekonstruovat demodulovat původní informaci.2 000O )
/V vInformace
illy ►
k přijímači
vysoká frekvence odulátor modulovaná
(AM) vysoká frekvence
Obr. 12,
AA113, AA119, AA144)
Obr. Sloužíjen
jako nosič vlastní informace, např. Membrány sluchátka
sledují díky své setrvačnosti pouze amplitudy, což znamená, kmitají rytmu původního
informačního střídavého napětí. Protože
amplitudy napětí nyní závi
sí vtištěném, odborně řečeno
modulačním napětí, mluvíme
o amplitudové modulaci (AM).
Detekční přijímač
Jistě postrádáte baterii.
Je prostě vysílači otištěna
do vysokofrekvenčního napětí
(zkráceně napětí). Rádio přece přijímat jen jeden
vysílač. Název „detektor“ má
dioda, popř. Než budeme věnovat teorii, nejdříve trochu praxe.109
11. Střídavé napětí
má velmi vysokou frekvenci naladěného vysílače.
. Zůstanou vysokofrekvenční půlvlny. Vysokofrekvenční vlny slouií přenosu informacejako tzv. Jak cívka navine, aby vinutí pevně
drželo, nám ukazuje foto.
Konstrukci detektoru přijímače nejlépe začít cívkou. hudby nebo řeči. Energie
je sice velmi málo, ale přesto pro naše citlivé
ucho dost. bezdrátovým přenosem jsme seznámili již dříve:
jde přenos energie střídavého proudu mezi dvěma vinutími transformátoru, která nejsou
vodivě propojena, tok střídavého proudu kondenzátorem, jehož dvě fólie jsou sebe rov
něž izolovány. Vysílací frekvence neslyšitelná.
D germaniová dioda např. ovšem není zapotřebí,
protože tento takzvaný detekční obvod vy
stačí energií, již vysílač vyzáří antény. třeba navinout asi 100 závitů
smaltovaného drátu (průměr asi 0,3 mm, ale není podmínkou) papírový válec průměru
přibližně (prázdná cívka toaletního papíru). (Na VKV pracuje frek
venční modulací (FM), které
se rytmu informačního střída
vého napětí určitém rozmezí mění vysílací frekvence. Vlny vysílače, které zachycuje anténa, ní
vytvářejí střídavé napětí proti zemi.
Informace také střídavé napětí (nízkofrekvenční).
Používá rozhlasových
středních, dlouhých krátkých
vln.
ŕ anténa sluchátka
(m in.
Je filtrováno araleln zapojením cívky
a kondenzátoru. celé zapojení, dob začínajícího rozhlasu. Při vyš
ších frekvencích však nastává pozoruhodný jev: napětí může šířit bez vodiče, rovněž je
můžeme bezdrátově vysílat přijímat
