Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
ovšem není zapotřebí,
protože tento takzvaný detekční obvod vy
stačí energií, již vysílač vyzáří antény. Protože
amplitudy napětí nyní závi
sí vtištěném, odborně řečeno
modulačním napětí, mluvíme
o amplitudové modulaci (AM). Jak cívka navine, aby vinutí pevně
drželo, nám ukazuje foto.
ŕ anténa sluchátka
(m in.
D germaniová dioda např. Rádio přece přijímat jen jeden
vysílač. hudby nebo řeči. příjmu rozhlasového signálu
potřebujemejen čtyři součástky
(bez napájecího zdroje). (Na VKV pracuje frek
venční modulací (FM), které
se rytmu informačního střída
vého napětí určitém rozmezí mění vysílací frekvence. Vysokofrekvenční vlny slouií přenosu informacejako tzv. Energie
je sice velmi málo, ale přesto pro naše citlivé
ucho dost. Zůstanou vysokofrekvenční půlvlny.
Používá rozhlasových
středních, dlouhých krátkých
vln.
Informace také střídavé napětí (nízkofrekvenční). Vlny vysílače, které zachycuje anténa, ní
vytvářejí střídavé napětí proti zemi. třeba navinout asi 100 závitů
smaltovaného drátu (průměr asi 0,3 mm, ale není podmínkou) papírový válec průměru
přibližně (prázdná cívka toaletního papíru).
nosná frekvence. Název „detektor“ má
dioda, popř. Člověk slyší jen informační signál. Membrány sluchátka
sledují díky své setrvačnosti pouze amplitudy, což znamená, kmitají rytmu původního
informačního střídavého napětí. Fakticky usměrňuje vy
sokofrekvenční střídavé napětí. Vysílací frekvence neslyšitelná.
Konstrukci detektoru přijímače nejlépe začít cívkou. celé zapojení, dob začínajícího rozhlasu. Při vyš
ších frekvencích však nastává pozoruhodný jev: napětí může šířit bez vodiče, rovněž je
můžeme bezdrátově vysílat přijímat.)
Dioda úkol rekonstruovat demodulovat původní informaci. 12,
AA113, AA119, AA144)
Obr. Střídavé napětí
má velmi vysokou frekvenci naladěného vysílače.
. Než budeme věnovat teorii, nejdříve trochu praxe. bezdrátovým přenosem jsme seznámili již dříve:
jde přenos energie střídavého proudu mezi dvěma vinutími transformátoru, která nejsou
vodivě propojena, tok střídavého proudu kondenzátorem, jehož dvě fólie jsou sebe rov
něž izolovány.
Je filtrováno araleln zapojením cívky
a kondenzátoru.
Je prostě vysílači otištěna
do vysokofrekvenčního napětí
(zkráceně napětí). Sloužíjen
jako nosič vlastní informace, např.2 000O )
/V vInformace
illy ►
k přijímači
vysoká frekvence odulátor modulovaná
(AM) vysoká frekvence
Obr.109
11.
Detekční přijímač
Jistě postrádáte baterii. Vysokofrekvenční technika
Pokud nebereme úvahu hodnoty, jsou všechna střídavá napětí principiálně stejná
