Elektronika tajemství zbavená (2) Pokusy se střídavým proudem

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky gra­fům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní pově­domí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvo­zené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisova­ných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.

Vydal: HEL, ul. 26. dubna 208, 725 27 Ostrava - Plesná Autor: HEL 1998

Strana 105 z 167

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Takto se většinou kreslí schématech síťových zdrojů. výstupní napětí (napětí bázi 2,4 V). Ve srovnání moderními síťovými napájecími zdroji naše jednoduché experimentální za­ pojení pro vyšší nároky ještě příliš nestabilní. Aby tato závis­ lost zátěži snížila, musíme napětí potenciometru stabilizovat, pomocí Zenerovy diody. Následkem na boční stranu pokusné desky. je navržen tak, aby proud byl větší, než kolik potřebuje poten- ciometr. Roz­ sah nastavení potenciometru je tedy jen 8,2 odečtení pra­ hových napětí obou tranzisto­ rů výstupní napětí zmenší asi na 6,8 ovšem škoda. elektrolytickém kondenzátoru proloíe spojena kolektorem tranzistoru. Kdybychom však zvolili vyšší Zenerovo napětí, bylo napětí Obr. Paralelně potenciometrem připojena Zenerova dioda stabilizačním na­ pětím 8,2 Pracovní proud přivádí odporem 120 tomto odporu také ztrácí napěťový rozdíl mezi napětím kondenzátoru a Zenerovým napětím. Při napětí vyhlazovacím kondenzátoru 4 vznikne ztrátový výkon: (4 0,7 2,1 W Tranzistor tolik nezahřívá, transformátorje také chladnější ušetříme elektrické ener­ gie.102 Vypočítejme jej: výstupní proud 0,7 napětí transformátoru nastaveno napětí na vyhlazovacím kondenzátoru při zátěži např. S2 S3 _D1 0 5V 8V e> zvo nko tra fo <s> 220V'v e > 1 W H TI--- ■w- ZX3 . 1 V Ztrátový výkon tedy činí: 9 0,7 6,3 W To již vysoká ztráta. Následkem toho klesá napětí báze nakonec výstupní napětí. Při tak malých výstupních napětích můžeme pomoci tím, vý­ stupní napětí transformátoru přepneme např. dobrého síťového napájecího zdroje však nemělo stávat. Proto mají často překvapivě malé chladiče. Zapojení funkce jsou však stejné, jak bylo popsáno výše. Napětí tedy dáno rozdílem napětí kondenzátoru výstupního napětí. Chladicípálku tranzistoru nutno toho malé změny napětí od chladicího plechu izoloval izolačnípodloikou (příslušenství). Moderní laboratorní napájecí zdroje používají zmenšení napětí transformátoru tyristoro- vou předregulaci. Přepínače napětí měly být stále na­ staveny (Nemusíte však odmontovat. Uvedené schéma liší předcházejících.) Tranzistory jsou otočeny 90”. Chladicíplech (asi vysoký) lze přišrouboval odporu nižší. Při vyšším proudu klesá napětí transformátoru a ním napětí potenciometru. Pokud Zenerova dioda byla bez proudu, nebylo by již napětí stabilizováno. vydě­ lení napěťového rozdílu odporem 120 dostaneme proud, který prochází úhrnem Zenerovou di­ odou potenciometrem. chladicí plech můžeme připevnit dvě izolované laboratorní zdířky, něž přivedeme výstupní napětí