Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
S2 S3
_D1
0 5V
8V
e>
zvo nko tra fo
<s> 220V'v e
> 1
W
H
TI---
■w-
ZX3
.
Kdybychom však zvolili vyšší
Zenerovo napětí, bylo napětí
Obr. Chladicíplech (asi vysoký) lze přišrouboval odporu nižší.
Ve srovnání moderními síťovými napájecími zdroji naše jednoduché experimentální za
pojení pro vyšší nároky ještě příliš nestabilní. Paralelně potenciometrem připojena Zenerova dioda stabilizačním na
pětím 8,2 Pracovní proud přivádí odporem 120 tomto
odporu také ztrácí napěťový rozdíl mezi napětím kondenzátoru
a Zenerovým napětím.102
Vypočítejme jej: výstupní proud 0,7 napětí transformátoru nastaveno napětí
na vyhlazovacím kondenzátoru při zátěži např. Chladicípálku tranzistoru nutno toho malé změny napětí
od chladicího plechu izoloval izolačnípodloikou (příslušenství). Při napětí vyhlazovacím kondenzátoru
4 vznikne ztrátový výkon:
(4 0,7 2,1 W
Tranzistor tolik nezahřívá, transformátorje také chladnější ušetříme elektrické ener
gie. Pokud Zenerova
dioda byla bez proudu, nebylo
by již napětí stabilizováno. výstupní napětí (napětí bázi 2,4 V).
Uvedené schéma liší předcházejících. Aby tato závis
lost zátěži snížila, musíme napětí potenciometru stabilizovat, pomocí Zenerovy diody. Zapojení funkce jsou však stejné, jak bylo
popsáno výše. Takto
se většinou kreslí schématech síťových zdrojů. Proto mají často překvapivě malé chladiče. je
navržen tak, aby proud byl
větší, než kolik potřebuje poten-
ciometr. elektrolytickém kondenzátoru
proloíe spojena kolektorem tranzistoru. vydě
lení napěťového rozdílu odporem
120 dostaneme proud, který
prochází úhrnem Zenerovou di
odou potenciometrem.) Tranzistory jsou otočeny 90”. Při tak malých výstupních napětích můžeme pomoci tím, vý
stupní napětí transformátoru přepneme např. Následkem toho klesá napětí báze nakonec výstupní
napětí. chladicí plech můžeme připevnit dvě izolované laboratorní zdířky, něž přivedeme
výstupní napětí.
Napětí tedy dáno rozdílem napětí kondenzátoru výstupního napětí. dobrého síťového napájecího zdroje však nemělo stávat. Při vyšším proudu klesá napětí transformátoru
a ním napětí potenciometru.
Moderní laboratorní napájecí zdroje používají zmenšení napětí transformátoru tyristoro-
vou předregulaci. Následkem
na boční stranu pokusné desky.
1 V
Ztrátový výkon tedy činí:
9 0,7 6,3 W
To již vysoká ztráta. Přepínače napětí měly být stále na
staveny (Nemusíte však odmontovat. Roz
sah nastavení potenciometru je
tedy jen 8,2 odečtení pra
hových napětí obou tranzisto
rů výstupní napětí zmenší asi
na 6,8 ovšem škoda
