Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
Roz
sah nastavení potenciometru je
tedy jen 8,2 odečtení pra
hových napětí obou tranzisto
rů výstupní napětí zmenší asi
na 6,8 ovšem škoda. Při tak malých výstupních napětích můžeme pomoci tím, vý
stupní napětí transformátoru přepneme např. Takto
se většinou kreslí schématech síťových zdrojů.
1 V
Ztrátový výkon tedy činí:
9 0,7 6,3 W
To již vysoká ztráta. je
navržen tak, aby proud byl
větší, než kolik potřebuje poten-
ciometr. Následkem
na boční stranu pokusné desky. vydě
lení napěťového rozdílu odporem
120 dostaneme proud, který
prochází úhrnem Zenerovou di
odou potenciometrem.) Tranzistory jsou otočeny 90”. Chladicípálku tranzistoru nutno toho malé změny napětí
od chladicího plechu izoloval izolačnípodloikou (příslušenství). Zapojení funkce jsou však stejné, jak bylo
popsáno výše. Přepínače napětí měly být stále na
staveny (Nemusíte však odmontovat. Aby tato závis
lost zátěži snížila, musíme napětí potenciometru stabilizovat, pomocí Zenerovy diody.102
Vypočítejme jej: výstupní proud 0,7 napětí transformátoru nastaveno napětí
na vyhlazovacím kondenzátoru při zátěži např. Při vyšším proudu klesá napětí transformátoru
a ním napětí potenciometru. Následkem toho klesá napětí báze nakonec výstupní
napětí. dobrého síťového napájecího zdroje však nemělo stávat. Proto mají často překvapivě malé chladiče.
S2 S3
_D1
0 5V
8V
e>
zvo nko tra fo
<s> 220V'v e
> 1
W
H
TI---
■w-
ZX3
.
Moderní laboratorní napájecí zdroje používají zmenšení napětí transformátoru tyristoro-
vou předregulaci.
Kdybychom však zvolili vyšší
Zenerovo napětí, bylo napětí
Obr. Paralelně potenciometrem připojena Zenerova dioda stabilizačním na
pětím 8,2 Pracovní proud přivádí odporem 120 tomto
odporu také ztrácí napěťový rozdíl mezi napětím kondenzátoru
a Zenerovým napětím. Chladicíplech (asi vysoký) lze přišrouboval odporu nižší. chladicí plech můžeme připevnit dvě izolované laboratorní zdířky, něž přivedeme
výstupní napětí. elektrolytickém kondenzátoru
proloíe spojena kolektorem tranzistoru.
Ve srovnání moderními síťovými napájecími zdroji naše jednoduché experimentální za
pojení pro vyšší nároky ještě příliš nestabilní. Pokud Zenerova
dioda byla bez proudu, nebylo
by již napětí stabilizováno. výstupní napětí (napětí bázi 2,4 V).
Uvedené schéma liší předcházejících. Při napětí vyhlazovacím kondenzátoru
4 vznikne ztrátový výkon:
(4 0,7 2,1 W
Tranzistor tolik nezahřívá, transformátorje také chladnější ušetříme elektrické ener
gie.
Napětí tedy dáno rozdílem napětí kondenzátoru výstupního napětí
