Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
102
Vypočítejme jej: výstupní proud 0,7 napětí transformátoru nastaveno napětí
na vyhlazovacím kondenzátoru při zátěži např. Přepínače napětí měly být stále na
staveny (Nemusíte však odmontovat. Chladicíplech (asi vysoký) lze přišrouboval odporu nižší. dobrého síťového napájecího zdroje však nemělo stávat. Proto mají často překvapivě malé chladiče. Roz
sah nastavení potenciometru je
tedy jen 8,2 odečtení pra
hových napětí obou tranzisto
rů výstupní napětí zmenší asi
na 6,8 ovšem škoda.
Kdybychom však zvolili vyšší
Zenerovo napětí, bylo napětí
Obr. Aby tato závis
lost zátěži snížila, musíme napětí potenciometru stabilizovat, pomocí Zenerovy diody. Zapojení funkce jsou však stejné, jak bylo
popsáno výše.
S2 S3
_D1
0 5V
8V
e>
zvo nko tra fo
<s> 220V'v e
> 1
W
H
TI---
■w-
ZX3
. Následkem
na boční stranu pokusné desky.
Moderní laboratorní napájecí zdroje používají zmenšení napětí transformátoru tyristoro-
vou předregulaci. vydě
lení napěťového rozdílu odporem
120 dostaneme proud, který
prochází úhrnem Zenerovou di
odou potenciometrem. Takto
se většinou kreslí schématech síťových zdrojů. chladicí plech můžeme připevnit dvě izolované laboratorní zdířky, něž přivedeme
výstupní napětí. Při vyšším proudu klesá napětí transformátoru
a ním napětí potenciometru. Paralelně potenciometrem připojena Zenerova dioda stabilizačním na
pětím 8,2 Pracovní proud přivádí odporem 120 tomto
odporu také ztrácí napěťový rozdíl mezi napětím kondenzátoru
a Zenerovým napětím.
Napětí tedy dáno rozdílem napětí kondenzátoru výstupního napětí. Při napětí vyhlazovacím kondenzátoru
4 vznikne ztrátový výkon:
(4 0,7 2,1 W
Tranzistor tolik nezahřívá, transformátorje také chladnější ušetříme elektrické ener
gie. Pokud Zenerova
dioda byla bez proudu, nebylo
by již napětí stabilizováno.
Uvedené schéma liší předcházejících. je
navržen tak, aby proud byl
větší, než kolik potřebuje poten-
ciometr.) Tranzistory jsou otočeny 90”.
Ve srovnání moderními síťovými napájecími zdroji naše jednoduché experimentální za
pojení pro vyšší nároky ještě příliš nestabilní. výstupní napětí (napětí bázi 2,4 V). Při tak malých výstupních napětích můžeme pomoci tím, vý
stupní napětí transformátoru přepneme např. Chladicípálku tranzistoru nutno toho malé změny napětí
od chladicího plechu izoloval izolačnípodloikou (příslušenství).
1 V
Ztrátový výkon tedy činí:
9 0,7 6,3 W
To již vysoká ztráta. elektrolytickém kondenzátoru
proloíe spojena kolektorem tranzistoru. Následkem toho klesá napětí báze nakonec výstupní
napětí
