Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
Paralelně potenciometrem připojena Zenerova dioda stabilizačním na
pětím 8,2 Pracovní proud přivádí odporem 120 tomto
odporu také ztrácí napěťový rozdíl mezi napětím kondenzátoru
a Zenerovým napětím. Při vyšším proudu klesá napětí transformátoru
a ním napětí potenciometru. Přepínače napětí měly být stále na
staveny (Nemusíte však odmontovat. Při napětí vyhlazovacím kondenzátoru
4 vznikne ztrátový výkon:
(4 0,7 2,1 W
Tranzistor tolik nezahřívá, transformátorje také chladnější ušetříme elektrické ener
gie. Chladicípálku tranzistoru nutno toho malé změny napětí
od chladicího plechu izoloval izolačnípodloikou (příslušenství).
Uvedené schéma liší předcházejících. Při tak malých výstupních napětích můžeme pomoci tím, vý
stupní napětí transformátoru přepneme např. Chladicíplech (asi vysoký) lze přišrouboval odporu nižší. Zapojení funkce jsou však stejné, jak bylo
popsáno výše.102
Vypočítejme jej: výstupní proud 0,7 napětí transformátoru nastaveno napětí
na vyhlazovacím kondenzátoru při zátěži např.
1 V
Ztrátový výkon tedy činí:
9 0,7 6,3 W
To již vysoká ztráta. chladicí plech můžeme připevnit dvě izolované laboratorní zdířky, něž přivedeme
výstupní napětí.
Ve srovnání moderními síťovými napájecími zdroji naše jednoduché experimentální za
pojení pro vyšší nároky ještě příliš nestabilní. Roz
sah nastavení potenciometru je
tedy jen 8,2 odečtení pra
hových napětí obou tranzisto
rů výstupní napětí zmenší asi
na 6,8 ovšem škoda. vydě
lení napěťového rozdílu odporem
120 dostaneme proud, který
prochází úhrnem Zenerovou di
odou potenciometrem. dobrého síťového napájecího zdroje však nemělo stávat. Takto
se většinou kreslí schématech síťových zdrojů. elektrolytickém kondenzátoru
proloíe spojena kolektorem tranzistoru. Pokud Zenerova
dioda byla bez proudu, nebylo
by již napětí stabilizováno.
S2 S3
_D1
0 5V
8V
e>
zvo nko tra fo
<s> 220V'v e
> 1
W
H
TI---
■w-
ZX3
. Proto mají často překvapivě malé chladiče. Následkem toho klesá napětí báze nakonec výstupní
napětí.
Moderní laboratorní napájecí zdroje používají zmenšení napětí transformátoru tyristoro-
vou předregulaci.
Napětí tedy dáno rozdílem napětí kondenzátoru výstupního napětí. Aby tato závis
lost zátěži snížila, musíme napětí potenciometru stabilizovat, pomocí Zenerovy diody.
Kdybychom však zvolili vyšší
Zenerovo napětí, bylo napětí
Obr.) Tranzistory jsou otočeny 90”. je
navržen tak, aby proud byl
větší, než kolik potřebuje poten-
ciometr. výstupní napětí (napětí bázi 2,4 V). Následkem
na boční stranu pokusné desky
