Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
) Tranzistory jsou otočeny 90”.
Ve srovnání moderními síťovými napájecími zdroji naše jednoduché experimentální za
pojení pro vyšší nároky ještě příliš nestabilní.
1 V
Ztrátový výkon tedy činí:
9 0,7 6,3 W
To již vysoká ztráta.
Uvedené schéma liší předcházejících.
Kdybychom však zvolili vyšší
Zenerovo napětí, bylo napětí
Obr.102
Vypočítejme jej: výstupní proud 0,7 napětí transformátoru nastaveno napětí
na vyhlazovacím kondenzátoru při zátěži např. výstupní napětí (napětí bázi 2,4 V). Při napětí vyhlazovacím kondenzátoru
4 vznikne ztrátový výkon:
(4 0,7 2,1 W
Tranzistor tolik nezahřívá, transformátorje také chladnější ušetříme elektrické ener
gie. Pokud Zenerova
dioda byla bez proudu, nebylo
by již napětí stabilizováno. Při tak malých výstupních napětích můžeme pomoci tím, vý
stupní napětí transformátoru přepneme např. dobrého síťového napájecího zdroje však nemělo stávat. Roz
sah nastavení potenciometru je
tedy jen 8,2 odečtení pra
hových napětí obou tranzisto
rů výstupní napětí zmenší asi
na 6,8 ovšem škoda. Následkem
na boční stranu pokusné desky. Zapojení funkce jsou však stejné, jak bylo
popsáno výše. Chladicípálku tranzistoru nutno toho malé změny napětí
od chladicího plechu izoloval izolačnípodloikou (příslušenství). vydě
lení napěťového rozdílu odporem
120 dostaneme proud, který
prochází úhrnem Zenerovou di
odou potenciometrem. Proto mají často překvapivě malé chladiče. Aby tato závis
lost zátěži snížila, musíme napětí potenciometru stabilizovat, pomocí Zenerovy diody. Přepínače napětí měly být stále na
staveny (Nemusíte však odmontovat.
Moderní laboratorní napájecí zdroje používají zmenšení napětí transformátoru tyristoro-
vou předregulaci. Takto
se většinou kreslí schématech síťových zdrojů. Paralelně potenciometrem připojena Zenerova dioda stabilizačním na
pětím 8,2 Pracovní proud přivádí odporem 120 tomto
odporu také ztrácí napěťový rozdíl mezi napětím kondenzátoru
a Zenerovým napětím.
S2 S3
_D1
0 5V
8V
e>
zvo nko tra fo
<s> 220V'v e
> 1
W
H
TI---
■w-
ZX3
.
Napětí tedy dáno rozdílem napětí kondenzátoru výstupního napětí. elektrolytickém kondenzátoru
proloíe spojena kolektorem tranzistoru. Při vyšším proudu klesá napětí transformátoru
a ním napětí potenciometru. Následkem toho klesá napětí báze nakonec výstupní
napětí. chladicí plech můžeme připevnit dvě izolované laboratorní zdířky, něž přivedeme
výstupní napětí. Chladicíplech (asi vysoký) lze přišrouboval odporu nižší. je
navržen tak, aby proud byl
větší, než kolik potřebuje poten-
ciometr
