Tato kniha tedy má poskytnout určité teoretické základy, ale především chce objasnit věci, které jsou důležité k pochopení elektroniky a samotné stavbě elektronických obvodů. A protože i to nejzajímavější vysvětlování časem nudí a navíc člověku nejlépe utkví v paměti to, co si sám vyzkoušel, obsahuje tato kniha mnoho pokusů, které je možno za pár minut sestavit z dílů, jež lze většinou koupit za pár korun v každém obchodě s elektronikou (s výjimkou multimetru, o kterém ještě budeme mluvit). Ihned se také dovíte, co v příslušné součástce nebo obvodu probíhá. Zvláštní dovednosti, například ...
Atomy Dokonce samotné atomy jsou složeny více částí: kladných protonů nenabi
tých neutronů, což jsou částice,
které tvoří atomové jádro, zá
porně nabitých elektronů, které
kolem atomového jádra obíhají
a vytvářejí tak svým způsobem
obálku. Veškerá hmota, jak fyzikové zjistili, složená atomů. jednom kousku hmoty,
který složen velkého počtu atomů, mohou
elektrony vnější slupky měnit své chování. Mo
hou např. Lát-
Jak všichni víme, může elektřina pohánět motory, vařit, vykouzlit obrazovce nejrůznější
obrazy, vytrhnout nás ráno spánku, vypočítat přesností deset desetinných míst
V'6,5343, tavjt oce| ještě spoustu dalších věcí. Atom
hmoty: např. Každý proton přitahuje
záporný elektron, stejně jako Slun
ce přitahuje svých devět planet. obíhat kolem dvou atomů, čímž je
spojí. Jejich velké množství vytváří hmotu našeho okolí nás samotné: látky
pevné kapalné, plyny, páry atd.
Volné elektrony Dráhy elektronů jsou atomo
vého jádra různých vzdálenostech (fyzik zde
hovoří slupkách). podle toho, jak pevně drží atomy sebe.
Počet elektronů rovná počtu
protonů.
Atomy jsou tak malé (asi 1/10000 000 mm), ani pomocí nejlepších mikroskopů ještě dlouho
nebudou viditelné.
Počet protonů současně fyzikál
ním znakem pro rozlišování
.8____________
1. ukazuje, atomy vykazu
jí určitou podobnost naším
planetárním systémem. Elektřina
Obr.
Co však vlastně elektřina je?
Podnikněme tedy malý výlet fyziky.
Obr. Elektrony
m ohou také opouštět své ísto volně
se hmotě pohybovat atomu atomu. Tak vznikají chemické vazby. atomy sodíku mají vždy proto
nů, atomy kyslíku jich mají vždy atomy
mědi atd