Časopis Elektor, velký elektronický časopis, rozšiřovaný po celé Evropě i v zámoří, vyvinul a uveřejnil bezpočet zapojení na téma dům a zahrada. Část z těch nejzajímavějších - zdaleka ne všechna - je shromážděna v této knize. Kdo se podívá do obsahu, zjistí na první pohled, že jsou v této knize přesto zastoupeny (skoro) všechny závažné oblasti, vztahující se k tématu dům a zahrada.
Tato energie ztracena. vždy člověk disposici ozáření
o intenzitě 1000 W/m2, němž jsou údaje založeny, solární
články také nejsou vždycky umístěny přesně kolmo sluneční
paprsky. Takový polykristalický článek skládá
24
.
Dojde-li osvětlení solárního článku, slunečním světlem
nebo umělým světlem, některé dopadajících fotonů odrazí
zpět (odraz světla reflexe). Účinnost
solárních článků, které jsou běžně trhu, pohybuje %. Při slunečním
ozáření 1000 W/m dosahuje proudu nakrátko hodnotě
25 mA/cm Když solární článek pohlcuje sluneční záření, dodává
stejnosm ěrné schopen řit obvodu
připojeného spotřebiče proud jako výkon přitom odevzdat
součin Protože měřit výkon dopadajícího světla čili
„solární výkon”, účinnost solárního článku vypočítat jako
poměr odevzdaného výkonu dopadajícímu výkonu.
V laboratoři jsou dosažitelné účinnosti přes Pro
uživatele však také otázka ceny. „díry”. důsledku vysokých
výrobních nákladů dnes tento typ článků menší význam. Druhá část
fotonů však pronikne křemíku vytvoří tam volné elektrony
a zároveň t.dosáhlo nejlepšího využití energie. Příčina: Článek díky (žádoucí)
absorbci záření silně zahřívá.zv. Navíc právě době nejsilnějšího ozáření nedostaneme
z článků nejvyšší výkon. obě vrstvy jsou
připojeny vodiče. Uvolněné nosiče náboje pohybují
krystalem buď důsledku difúze nebo vlivem elektrického pole.
Je třeba brát úvahu také to, údaje solárních článků jsou
velice teoretické. Jem poslouží spíš levný
článek menší účinností, než drahý článek vysokou účinností,
která procent vyšší, kdy tedy sice článek dodává 50% více
výkonu, přitom však stojí dvojnásobek.
Rozdíl potenciálů mezi vrstvou vrstvou křemíku asi
0,6 naprázdno při teplotě stupňů Celsia. Vrstva typu přitom
velmi tenká vystavena dopadu světla.
Pro výrobu solárních článků existuje několik rozdílných metod:
Monokrystalické křemíkové články podstatě vyrábějí úplně
stejně jako čipy pro mikroelektroniku: válcové tyče vysoce
čistého monokrystalického křemíku nařežou tenké kotoučky,
z nichž pak dotování difúzi vzniknou typické kruhové
solární články prům ěru cm.
Jeho nástupci staly čtvercové nebo obdélníkové solární články
z polykrystalického křem íku, které vyrábějí nejčistšího
křemíku odléváním
