ELEKTROMĚRY Technika a praxe

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...

Autor: ESČ Praha Cyril Macháček

Strana 84 z 534

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nevýhodou elektrolytických elektroměrů je, jsou pouze ampérhodinové. Poněvadž také dokázal, točivý pohyb bubnu jest úměrný čtverci vinutím protékajícího proudu tedy také čtvercinesouměrného toku proudem buzeného, musila potom býti výsledná rychlost otáčení vhodně brzděného bubnu přímo úměrná velikosti proudu. Rovněž uvedené překlápění elek­ troměru, jímž zanikne každá stopa registrace předchozí odčítací periodě, není pro­ vozu nijak vítané. Užívalo sice jednak elektro- dynamických pak také elektromechanických elektroměrů, upravených pro stří­ davý proud, avšak značnější náklady malá spolehlivost plně neuspokojovaly. novější době druží těmto nevýhodám skutečnost, elektro­ lytického elektroměru možno užívati jen stejnosměrných sítích, jichž moderních elektrárnách, některá místní zařízení, téměř není. V polovině osmdesátých let minulého století objevil Americe prof. Tento nejzákladnější návrh využívá indukčních reakcí vířivých proudů otá­ čivém vodiči (kotouči bubnu), indukovaných dvěma střídavými magnetickými poli časově prostorově posunutými, čímž vytvoří zv. lih u T hom son princip otáčení kotouče nesouměrném střídavém magnetickém poli.“ Tento elektrodynamický indukční zákon nazýván Ferrari- sovým, neboť Ferraris jej první podal vědeckému přezkoumání Akademii věd v Turině. Odčítání menší spotřeby jest nepřesné. Tliomsoniiv princip Ferrarisův zákon základ indukčních elektro­ měrů. ELEKTROMĚRY STŘÍDAVÝ PROUD. Galileo Ferraris Turině převedl tento princip elektrodyna- mický zákon: „Střídavé účinky dvou fázi posunutých magnetických polí uza­ vřený ložiskách otáčivě uložený vodič tvaru zvonu, bubnu nebo kotouče způ­ sobují jeho otáčení. 1$. Navrhoval, aby kladl proti otá­ čení bubnu nějakým vhodným zařízením odpor, který byl úměrný čtverci rych­ losti otáčení bubnu. Je-li jedno střídavé pole buzeno napětím sítě druhé proudem spotřebiče I a je-li při tom splněna podmínka 900posunu mezi oběma vyrobenými toky, působícími na kotouč, úhlová rychlost kotouče přesně úměrná součinu obou účinných magnetických toků tedy součinu veličin toky vzbuzujících: konst. Stupnice bývají sice značeny kWh, avšak toto dělení platí pouze při určitém stálém napětí sítě. V předloženém vědeckém důkaze podával Ferraris zároveň návrh využití tohoto zákona elektroměrů střídavý proud. Tato podstata dala dosavadním konstrukcím elektroměrů střídavý proud zcela nový směr.čepu spodní části svého pouzdra. 1. postupné pole, jež při svém postupu béře sebou otáčivý vodič —kotouč. . Aby bylo . Roku 1888 prof. Otáčky bubnu přenášely počítací strojek, takže jeho údaj byl úměrný elektrickému množství, ježto prof. Když byl překonán mylný názor domnělé hospodárnosti stejnosměrného proudu začalo čím dále hojnější míře užívati střídavého proudu, zejména pro jeho hospodárný přenos dálku snadnou transformací, byli výrobci nuceni řešiti speciální konstrukci elektroměru střídavý proud.zabráněno překlápění neoprávněným osobám, sklopná část elektroměru připlombována pevné části. Ferraris měl na mysli ampérhodinový elektroměr. 83 . Má-li působiti kotouč nebo buben největší tažná síla, musí býti při zatížení bez indukce fázový posun mezi oběma účinnými (hnacími) magnetickými toky 90°. svém vynálezci tento druh elektroměrů střídavý proud nazývá tro rra riso nebo také Skutečného pokroku se zejména dosáhlo, když užilo známé magnetické brzdy, jež plně nahradila Fer- rarisem požadované zvláštní zařízení, které brzdilo otáčky bubnu úměrně se čtvercem jeho rychlosti