Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 71 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
c) iso rick elek tro ěru .
Jeho patent spočíval praktickém využití Faradayova zákona vylučování
kovu nebo plynu katodě stejnosměrným elektrickým proudem. tomto provedení vystavoval Edison
svůj první elektroměr světové výstavě Paříži
roku 1881. obvodu rtuti uvnitř komory se
přiváděl proud, procházel radiálně rtutí odváděl jejího středu.
Téměř současně Edisonem navrhl Anglii motorický elektroměr Fer-
ra ti.Ah. Změna váhy elektrod
byla tedy měřítkem spotřebovaného množství
proudu Ah. praxi však tento důmyslný pro pozdější elektroměrovou techniku nemálo
důležitý návrh Edison neuplatnil. Tento elektroměr charakterisuje komora, naplněná rtutí umístěná mezi
póly silného elektromagnetu (později magnetu). Tento návrh prvního elektroměru podal patentování roku 1878 americký
průkopník elektrotechniky mnohonásobný vynálezce hom lva dison. Yáha přeneseného zinku byla úměrná
prošlému proudu času. Svůj návrh usku
tečnil však Edison teprve roku 1881.
Y tomtéž roce, kdy vystavoval Edison svůj první chemický elektroměr svě
tové výstavě Paříži, podal patentního úřadu ještě návrh motorického elektro
měru. To
čivý moment kotvy byl úměrný čtverci proudu. patentním spise uvádí Edison použití malého sériového nebo derivaěního
motorku spojení počítacím zařízením jako ampérhodinového elektroměru. První elektroměr opatřil Edison
velmi důmyslným mechanismem, jenž obsahoval
jemné vážící zařízení, působící počítací strojek,
který udával spotřebu Ah, anebo při stálém
určitém napětí udával přímo spotřebovanou energii
ve Wh.
Procházel-li proud roztokem, přenášel zinek
v nepatrných částečkách jedné elektrody na
druhou. praxi však neužívalo.
Otáčející rtuť brala sebou plovoucí kotouč, takže množství prošlého proudu za
znamenával počítací strojek. Váha elektrod tedy
spotřeba proudu tohoto zjednodušeného elektroměru zjišťovala laboratořích,
což vzbuzovalo zákazníka pochopitelnou nedůvěru.
Edisonův chemický elektroměr tvořila nádoba
s elektrolytem (síran zineěnatý), němž byly po
nořeny zinkové elektrody. Při průchodu
proudu rtutí při současném působení elektromagnetu začala rtuť otáčeti zná
mým magnetoelektrickým účinkem (Faradayův kotouč). 67. Hlavní proud procházel
bočníkem, kdežto nepatrný vedlejší proud (asi Viooo
hlavního proudu) protékal elektrodami elektro
lytem.
Roku 1884 přihlásil Edison patentování
O r.
d) rra tih rtu ric elek tro ěr.
Přestože Edisonovy chemické elektroměry byly nepraktické, užívalo jich
v letech osmdesátých téměř všech amerických evropských elektrárnách. rtu ploval okřídlený
kotouč připevněný hřídeli, nímž byl spojen ozubenými převody počítací strojek.
70
. Edisonův elektrolytický elektroměr, zjednodušenou úpravu elektrolytického elektro
měru, patrnou obr.67. Bylo proto třeba zvláštního
brzdicího zařízení, jehož brzdicí moment byl úměrný čtverci rychlosti kotvy, aby
se dosáhlo přímé poměrnosti mezi hodnotou procházejícího proudu počtem otáček
kotvy
