ELEKTROMĚRY Technika a praxe

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...

Autor: ESČ Praha Cyril Macháček

Strana 502 z 534

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jednoduché seřizování bez výpočtů seřizovačích hodnot přesnější registrace elektroměrů, vynucená zúženými mezemi chyb, přiblížily jakost elektroměrů k měřickým vlastnostem vah, jakož měřidlům délek času, jejichž neobyčejná přesnost dosud jinými přístroji nedosažitelná. Mluvili jsme elektroměrech s velkou přesností; smyslu tohoto obecného měřítka ovšem tato ,,veliká44 přesnost jinak chápána Uvedené nepříznivé vlastnosti dnešních elektroměrů buďtež našim elektro­ měrovým technikům neustálou pobídkou pro zlepšování zdokonalování dosavad­ ních konstrukcí. Otočné ústrojí jakéhokoliv indukčního elektroměru otáčelo při jmenovitém zatížení jednotnou rychlostí, která byla udána na štítku vedle jmenovitých hodnot napětí, proudu otáček kWh. Neonové osvětlení seřizovači místnosti by se prostě naladilo kmitočet, který byl souladu otáčkami kotoučů elektro­ měrů při určitém zatížení, takže otočná ústrojí správně ukazujících elektroměrů by zdánlivě stála. Nejúspěšnější řešení hospodářské stránce podají snad budoucnu elektroměry tro sta tic jejichž praktického vyřešení jsme zatím hodně daleko. tomu ovšem přistupuje stá mnohem značnější zatížení cívkami napětí, které zbývající část dne (22 hodin) spotřebují asi 3300 kWh, což činí roka 1200000 kWh. Uskutečnění tohoto, spise obšírně popisovaného návrhu, mělo neobyčejný význam při seřizování elektroměrů. Elektroměry, jejichž kotouče otáčely zdánlivě vpřed anebo zpět, seřídily pak velmi snadno bez jakékoliv přípravy výpočtů. Takové ztráty nelze jen tak lehce přejiti, natož pak, uváží-li ještě mnohem větší ztráty (hlavně naprázdno) trojfázových elektroměrů. Tyto stinné stránky dosavadních elektroměrů vyzvedly jsme závěru tohoto spisu proto, abychom elektroměry postavili pod obecné měřítko praktic­ kého života abychom jako takové posuzovali. Odpadlo tím stopování, neboť již při několika otáčkách bylo zřejmé, otáčí-li kotouč správně nikoliv. Dalším velmi významným pokrokem elektroměrové technice bylo zavedení jednotné rychlosti kotoučů. Spotřebuje-li běžný jednofázový indukční elektroměr při středním zatížení průměrně to, aby otáčel měřil tak spotřebu elek­ třiny, má-li jich elektrárna připojeno své zásobované oblasti př. Počítáme-li, se užívá elektřiny denně jenom hodiny, značí roka 219000 kWh.Uskutečněním těchto návrhů dosáhlo především větší přesnosti měření a pak výrobci elektroměrů byli tím nepřímo nuceni dodávati jakostní výrobky, nevyžadující příliš úzkostlivého udržování. Celková roční ztrátová energie 150000 jednofázových elektroměrech obnáší tudíž dobou užívání okrouhle 1500 000 kWh. 150 000, značí to, jednu hodinu odebéře 300 kWh jako ztrátové energie. 4-98 . Pro předběžné seřizování pak dostačovalo, kdyby vhodným zařízením vysílala jednotná pravidelně opakující zvuková nebo světelná návěští, jejichž časový odstup měla vykonati vždy jedna otáčka elektroměrového kotouče. Po zavedení jednotné rychlosti elektroměrových kotoučů nebylo ani pře­ kážek pro stroboskopické seřizování. Jako poslední stinnou stránku dosavadních elektroměrů musíme ještě uvésti nadměrnou vlastní spotřebu