Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 502 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Odpadlo tím stopování, neboť již při několika
otáčkách bylo zřejmé, otáčí-li kotouč správně nikoliv. Mluvili jsme elektroměrech
s velkou přesností; smyslu tohoto obecného měřítka ovšem tato ,,veliká44
přesnost jinak chápána
Uvedené nepříznivé vlastnosti dnešních elektroměrů buďtež našim elektro
měrovým technikům neustálou pobídkou pro zlepšování zdokonalování dosavad
ních konstrukcí.
Takové ztráty nelze jen tak lehce přejiti, natož pak, uváží-li ještě mnohem
větší ztráty (hlavně naprázdno) trojfázových elektroměrů. Počítáme-li, se
užívá elektřiny denně jenom hodiny, značí roka 219000 kWh.
Tyto stinné stránky dosavadních elektroměrů vyzvedly jsme závěru
tohoto spisu proto, abychom elektroměry postavili pod obecné měřítko praktic
kého života abychom jako takové posuzovali.
4-98
. Elektroměry, jejichž kotouče otáčely zdánlivě vpřed anebo
zpět, seřídily pak velmi snadno bez jakékoliv přípravy výpočtů. Nejúspěšnější řešení hospodářské stránce podají snad budoucnu
elektroměry tro sta tic jejichž praktického vyřešení jsme zatím hodně
daleko. Spotřebuje-li běžný jednofázový indukční elektroměr
při středním zatížení průměrně to, aby otáčel měřil tak spotřebu elek
třiny, má-li jich elektrárna připojeno své zásobované oblasti př.
Jednoduché seřizování bez výpočtů seřizovačích hodnot přesnější registrace
elektroměrů, vynucená zúženými mezemi chyb, přiblížily jakost elektroměrů
k měřickým vlastnostem vah, jakož měřidlům délek času, jejichž neobyčejná
přesnost dosud jinými přístroji nedosažitelná.Uskutečněním těchto návrhů dosáhlo především větší přesnosti měření
a pak výrobci elektroměrů byli tím nepřímo nuceni dodávati jakostní výrobky,
nevyžadující příliš úzkostlivého udržování. 150 000, značí
to, jednu hodinu odebéře 300 kWh jako ztrátové energie. Celková
roční ztrátová energie 150000 jednofázových elektroměrech obnáší tudíž dobou
užívání okrouhle 1500 000 kWh. tomu ovšem
přistupuje stá mnohem značnější zatížení cívkami napětí, které zbývající
část dne (22 hodin) spotřebují asi 3300 kWh, což činí roka 1200000 kWh.
Uskutečnění tohoto, spise obšírně popisovaného návrhu, mělo neobyčejný
význam při seřizování elektroměrů.
Jako poslední stinnou stránku dosavadních elektroměrů musíme ještě uvésti
nadměrnou vlastní spotřebu. Otočné ústrojí jakéhokoliv indukčního elektroměru
otáčelo při jmenovitém zatížení jednotnou rychlostí, která byla udána na
štítku vedle jmenovitých hodnot napětí, proudu otáček kWh.
Dalším velmi významným pokrokem elektroměrové technice bylo zavedení
jednotné rychlosti kotoučů.
Po zavedení jednotné rychlosti elektroměrových kotoučů nebylo ani pře
kážek pro stroboskopické seřizování. Pro předběžné seřizování pak dostačovalo,
kdyby vhodným zařízením vysílala jednotná pravidelně opakující zvuková
nebo světelná návěští, jejichž časový odstup měla vykonati vždy jedna
otáčka elektroměrového kotouče. Neonové osvětlení seřizovači místnosti by
se prostě naladilo kmitočet, který byl souladu otáčkami kotoučů elektro
měrů při určitém zatížení, takže otočná ústrojí správně ukazujících elektroměrů
by zdánlivě stála
