ELEKTROMĚRY Technika a praxe

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...

Autor: ESČ Praha Cyril Macháček

Strana 500 z 534

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Uváděné příklady názorně osvětlují nedokonalou stránku přesnosti dosavadního měření spotřeby elektřiny, nebo lépe řečeno, poukazují nevhodnost zastaralost nynějších předpisů dovolených velikostech chyb. Právě tomto smyslu budiž chápána jednotlivá obšírná pojednání tohoto spisu. Dnešní elektroměry jsou dobrých elektrických vlastností mají poměrně dobrá nařizovací zařízení, neboť dají seříditi stejně dobře jak při malém, tak při velkém zatížení, jakož při fázovém posunu. Mají-li elektroměry váhy elektřiny vážiti uspokojivě nestranně, musí podnik věnovati jejich volbě údržbě náležitou péči. Při 10% zatížení běžných elektroměrů chyba snížena proti dosavadní hodnotě 2%, protože nynější elektroměry mají vhodná desetiprocentní nařizovací zařízení, umožňující dostatečně přesné seřízení poněvadž pro jejich dobré mecha­ nické elektrické vlastnosti běh při tomto zatížení poměrně stálý. Především musíme přiznati, elektroměry můžeme přirovnávati k váhám jen stránce způsobu prodeje, nikoli však stránce přesnosti. Indukční elektroměry jsou nejrozšířenějšími měřicími přístroji vůbec; tvoří základ každého elektrického podniku, neboť jsou vahami, které váží elektřinu pro­ dávanou zákazníkům-odběratelům. Dnes, jen půl století, nedovedeme již ani představiti elektrické zařízení se střídavým proudem, němž spotřeba elektřiny neměřila indukčním elektro­ měrem. Jistě bychom nepřipustili, kdyby nám obchodník navážil místo 100 mouky jen kg, chybou, tedy touže chybou, jaká dovoluje elektroměrů při větším zatížení. Takový obchod „vybranými“ vahami jistě velmi dobře prospíval obchodník by zajisté projevoval ochotu prodávati jen malém. Bohužel, takových elektroměrů nemáme. místo cukru jen 9'5 kg. Kdyby indukční elektroměry byly tak přesné jako váhy, byly ideální měřicí přístroje. Je nám známo, elektroměrů pro běžnou potřebu dovolena chyba při jmenovitém zatížení 3%. K uvedenému srovnání elektroměrů vahami třeba však připojiti několik poznámek. 496 . chyba obecném měřítku nadměrně veliká, vysvítá porovnání vahami. Nebylo nijak přehnané, kdyby tohoto hlediska upravily dosavadní velikosti chyb podle tabulky 23.ZÁVER. Když roku 1888 vypracoval Ital profesor Ferraris základní zákony indukčních elektroměrech když témže roce Američan Shallenberger sestavil zcela samo­ statně podkladě náhody první indukční elektroměr, neuvědomoval zcela určitě žádný nich, jak důležitý základní kámen položili pro výstavbu rozmach pozdější všeobecné elektrisace. Po uvážení této skutečnosti můžeme oprávněně říci, cejchovními předpisy dovolené meze chyb jsou dnešní jakost elektroměrů příliš široké. Jak viděti, tabulce uvedena navíc, proti dosavadním nařízením, chyba při jmenovitého zatížení, proto, při tomto zatížení nastává obvykle lom křivky chyb; zájmu správné činnosti důležité, aby toto místo nevybočovalo z průběhu registrace, ježto takovým zatížením bývají elektroměry velmi často v provozu zatěžovány (zejména malých odběratelů). Yezmeme-li pro porovnání malé zatížení (10%), něhož může býti chyba 5%, znamenala tatáž přesnost u váhy 100 kg, nám obchodník navážil př