Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 468 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Musíme tedy zmenšiti moment druhého systému,
který převládá způsobuje při normálním zapojení příliš značnou kladnou chybu.
Po kontrole případné nápravě vyvážení měřicích systémů obnovíme původní
zapojení proudového obvodu, nasadíme kryty vykonáme znovu zkoušku při 50%
zatížení přidáme ještě zkoušku při 100% zatížení cos 1.
Čtvrtý elektroměr údaj 135, tedy rovněž kladnou chybu, avšak při zapojení
proti sobě běží otáčivý systém velmi vpřed.
Po seřízení registrace při 100% zatížení cos vykonáme při sejmu
tých krytech zkoušku 90° posunu mezi hnacími toky proudu napětí obou měřicích
systémů. celkem 3280 kterýmžto výkonem zatěžujeme elektroměry min.
Ukázal však údaj (t. Přihlížejíc tření při otáčení dbáme, abychom při vyvažování proti
sobě ponechali spíš mírné otáčení vpřed, než úplné (,,tvrdé44) vyrovnání obou mo
mentů. 49’8 vteř. chyba 20%), což pokynem, abychom zesílili hnací
moment zmenšením vzduchové mezery druhého systému, neboť tento převládán
momentem prvního systému. 49*8 vteř. Tuto zkoušku děláme při cos při jmenovitém zatížení.
Abychom tuto chybu vyloučili, třeba zvětšiti vzduchovou mezeru mezi jádry
prvního měřicího systému.
Z prohlídky ostatních elektroměrů, které byly jen vyčištěny dány pře-
cejchování, zřejmé, vyvážení systémů nich pořádku —jsou buď ne
jistém klidu nebo jen nepatrně pootáčejí vpřed. Převládá tudíž moment prvního systému,
který také způsobuje při normálním zapojení přílišnou kladnou chybu (-f- 35%).
f) ástečná zkouška istra .
U druhého elektroměru otáčí kotouče při zapojení proti sobě silně vpřed.
Poslední opravovaný elektroměr údajem 128 však při vyvažování otočné
ústrojí téměř klidu, jen mírně otáčí vpřed.mační zkoušce.
Pro 50% zatížení nařídíme každém wattmetru dílků při rozsahu A,
t.
464
. Tyto elektroměry jsme po
informační zkoušce ani neseřizovali, ježto jsme předvídali, vysvětlení nám podá
vyvažovači zkouška. Jejich údaje činily 75, 80, 120, 135 128.
Otočné ústrojí prvního elektroměru údajem nyní při zapojení proudových
obvodů proti sobě otáčí zpět, znamená, druhý měřicí systém, který při tomto
zapojení vyrábí záporný moment, převládá.
Je samozřejmé, tímto účelným vyvažováním opravovaných elektroměrů se
zrovna nedosáhne správné registrace; již napravíme dalších zkouškách vhod
ným posunem magnetu.
g) kouška 90° posunu.
U třetího opravovaného elektroměru údajem 120 chyba kladná při zapojení
proti sobě kotouče otáčejí zpět. Přihlížejíc malému údaji (chyba
— 25%), nebudeme ubírati velikosti točivého momentu druhého systému, přes
tože převládá, nýbrž zmenšíme mezeru prvního hnacího ústrojí tak, aby jeho
moment vzrostl natolik, aby vyvážil moment druhého systému. Byl tedy vyvážení dobrý,
avšak magnetem, který stejně skoro krajní poloze, nelze uregulovati tak značnou
kladnou chybu.
Pro 100% zatížení cos musí býti každém wattmetru rovněž dílků,
avšak při proudovém rozsahu tedy 6560 čemuž odpovídá zkušební čas pro
údaj 200 také min.
Po zkoušce sejmeme kryty podle údajů zápisu elektroměry vhodně seřídíme
posunem brzdicích magnetů. Proto třeba přiměřeně zmenšiti oba hnací momenty, tedy zvětšiti
vzduchové mezery obou měřicích systémů.
Obecnou zásadou tedy je, při kladných chybách nevyvážených elektro
měrů zvětšujeme mezery patřičných systémů, kdežto při záporných chybách mezery
zmenšujeme
