Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 468 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
f) ástečná zkouška istra .
Otočné ústrojí prvního elektroměru údajem nyní při zapojení proudových
obvodů proti sobě otáčí zpět, znamená, druhý měřicí systém, který při tomto
zapojení vyrábí záporný moment, převládá. Musíme tedy zmenšiti moment druhého systému,
který převládá způsobuje při normálním zapojení příliš značnou kladnou chybu.
g) kouška 90° posunu.
464
. 49’8 vteř.
U druhého elektroměru otáčí kotouče při zapojení proti sobě silně vpřed. Tyto elektroměry jsme po
informační zkoušce ani neseřizovali, ježto jsme předvídali, vysvětlení nám podá
vyvažovači zkouška.
Pro 100% zatížení cos musí býti každém wattmetru rovněž dílků,
avšak při proudovém rozsahu tedy 6560 čemuž odpovídá zkušební čas pro
údaj 200 také min.
Je samozřejmé, tímto účelným vyvažováním opravovaných elektroměrů se
zrovna nedosáhne správné registrace; již napravíme dalších zkouškách vhod
ným posunem magnetu.
Pro 50% zatížení nařídíme každém wattmetru dílků při rozsahu A,
t. Tuto zkoušku děláme při cos při jmenovitém zatížení. Přihlížejíc tření při otáčení dbáme, abychom při vyvažování proti
sobě ponechali spíš mírné otáčení vpřed, než úplné (,,tvrdé44) vyrovnání obou mo
mentů. 49*8 vteř. celkem 3280 kterýmžto výkonem zatěžujeme elektroměry min.mační zkoušce.
Po seřízení registrace při 100% zatížení cos vykonáme při sejmu
tých krytech zkoušku 90° posunu mezi hnacími toky proudu napětí obou měřicích
systémů.
Z prohlídky ostatních elektroměrů, které byly jen vyčištěny dány pře-
cejchování, zřejmé, vyvážení systémů nich pořádku —jsou buď ne
jistém klidu nebo jen nepatrně pootáčejí vpřed.
Po kontrole případné nápravě vyvážení měřicích systémů obnovíme původní
zapojení proudového obvodu, nasadíme kryty vykonáme znovu zkoušku při 50%
zatížení přidáme ještě zkoušku při 100% zatížení cos 1.
Ukázal však údaj (t. Proto třeba přiměřeně zmenšiti oba hnací momenty, tedy zvětšiti
vzduchové mezery obou měřicích systémů. chyba 20%), což pokynem, abychom zesílili hnací
moment zmenšením vzduchové mezery druhého systému, neboť tento převládán
momentem prvního systému.
Po zkoušce sejmeme kryty podle údajů zápisu elektroměry vhodně seřídíme
posunem brzdicích magnetů. Převládá tudíž moment prvního systému,
který také způsobuje při normálním zapojení přílišnou kladnou chybu (-f- 35%).
Poslední opravovaný elektroměr údajem 128 však při vyvažování otočné
ústrojí téměř klidu, jen mírně otáčí vpřed.
Čtvrtý elektroměr údaj 135, tedy rovněž kladnou chybu, avšak při zapojení
proti sobě běží otáčivý systém velmi vpřed. Byl tedy vyvážení dobrý,
avšak magnetem, který stejně skoro krajní poloze, nelze uregulovati tak značnou
kladnou chybu.
Obecnou zásadou tedy je, při kladných chybách nevyvážených elektro
měrů zvětšujeme mezery patřičných systémů, kdežto při záporných chybách mezery
zmenšujeme. Jejich údaje činily 75, 80, 120, 135 128. Přihlížejíc malému údaji (chyba
— 25%), nebudeme ubírati velikosti točivého momentu druhého systému, přes
tože převládá, nýbrž zmenšíme mezeru prvního hnacího ústrojí tak, aby jeho
moment vzrostl natolik, aby vyvážil moment druhého systému.
Abychom tuto chybu vyloučili, třeba zvětšiti vzduchovou mezeru mezi jádry
prvního měřicího systému.
U třetího opravovaného elektroměru údajem 120 chyba kladná při zapojení
proti sobě kotouče otáčejí zpět
