Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 453 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Jsou-li rozdíly dosti patrné, kompensace málo účinná takový
elektroměr měří pak síti jinak než při určitém sledu fází cejchovně.
U trojfázových elektroměrů třeba ještě povšimnouti vzájemného působení
měřicích systémů.
B. Kontrola elektrické jakosti.
U přetižitelných elektroměrů nekonáme uvedené zkoušky 125% jmenovitého
zatížení, nýbrž elektroměr zatěžujeme hodnoty proudu, udávané výrobcem
jako krajní přetěžovací proud. Uložíme elektroměry dobu půl jednoho roku
a srovnáme rozdíly jejich registraci před uložení posoudíme, může-li jich
ještě užiti provozu vyhovují-li tudíž cejchovním předpisům. Příčinou
toho bývá, brzdicí magnety bývají špatné jakosti jisté době zeslabují
magnetičnost, takže zmenšuje jejich brzdicí účinek.) větší kladné chyby.jednotlivých vzorů. Delší doba usklad
nění podá nám samozřejmě přísnější posouzení. Zkouška uskladnění. střídavým sinusovým napětím 1500 V,
jde-li elektroměry 250 nebo napětím 2000 jedná-li elektroměry jme
novitým napětím 500 Při zkoušce elektrické pevnosti isolace mezi vinutím
a kostrou nutno vždy nezkoušené zbývající vinutí připojiti kostru. tomto zjevu třeba se
při zkoušce vzoru přesvědčiti. samozřejmé, těchto elektroměrů musíme při
přetížení obzvláště kontrolovati oteplení vnitřním teplem, jakož toho plynoucí
rozdíly registraci (viz obr.
a) tric st.
16. 422) málo účinná. Tuto zkoušku opakujeme pětkrát sobě, načež
se přesvědčíme, zdali chyba některého elektroměru při jmenovitém zatížení
zkratovou zkouškou nezměnila více jak 1*5% původně naměřené hodnoty.
Nejdříve, půlhodinovém vnitřním zahřátí elektroměru jmenovitým zatížením,
vyzkoušíme všechna vinutí mezi sebou proti kostře, jakož všechny svorky ve
svorkovnici mezi sebou proti kostře.
449
.
Vzájemné působení měřicích systémů nepatrné, jsou-li systémy sebe
dostatečně vzdáleny mají-li vhodná kompensační zařízení, jako rozptylové stínicí
plechy, pomocná vinutí pod. točivém poli napětí nebo proudu). Když jsme vykonali všechny zkoušky registrace,
t.
15« Zkouška vzájemného působení měřicích systémů. 423). když jsme zjistili běh elektroměru všech možných okolností, jimž může býti
elektroměr provozu vystaven, přesvědčíme elektrické pevnosti jednotlivých
vzorů.
V provozu stává, elektroměry, původně při cejchování sice dobře seřízené,
vykazují při dodatečném přezkoušení (po roce pod.
O dokonalosti této kompensace lze jednoduše přesvědčiti, zjistí-li chyby
elektroměru při určitém sledu fází, načež sled (napětí nebo proudu) obrátí zjištěné
chyby porovnají. Pak zatížíme elektroměry pětinásobným jmenovitým proudem
po dobu, která dána přetavením proudového obvodu vřaděné pojistky (podle
normy CSN-ESC 77a Pojistky). Pro
lepší přehled jednotlivých vzorech pořídíme pro jejich průměrné rozdíly tabulky. Je-li nadměrný pokles křivek chyb při dovoleném
přetížení, jejich kompensace vhodnými magnetickými můstky jádru proudu
(viz obr. Zkouška registrace při přetížení. Tímto vzájemným nepříznivým rozptylem vzniká určitá přídavná
chyba, která závislá sledu fází (t. KONTROLA JAKOSTI.
1.
14
