Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 448 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Musí býti menší než 100 otáček minutu. Pro úplnost budiž podotknuto, troj
fázové elektroměry nutno zkoušeti trojfázovým proudem.
Uvedené předběžné zkoušky jsou nanejvýš nutné pro získáni určitého přehledu
při posuzování průběhu křivek chyb, plynoucích zvlastních dalších zkoušek registrace
444
. Kotouč při spo
jení proudových cívek proti sobě nemá otáčeti zpět ani státi.
Po zkoušce běhu naprázdno vykonáme zkoušku běhu při zatížení elektroměru
jen proudem (bez napětí). Tento způsob vyvažování umožňuje pohodlnější odpojení
přívodů napětí, což vítanější. Takový elektroměr zkoušky vzoru vyřadíme, jelikož
nevyhovuje základní cejchovní podmínce.
Známe-li normální rychlost kotouče, vypojíme napětí změříme znovu rychlost
kotouče při zapojeném jmenovitém proudu. Tímto úkonem vlastně přesvědčujeme správ
ném vyvážení, účinky obou systémů jsou přibližně stejné.
Kontrola vyvážení měřicích systémů trojfázových elektroměrů proto nutná,
ježto nás předem upozorní chyby registraci, které vznikají, nejsou-li točivé
momenty všech měřicích systémů stejné. Zapojíme znovu proud nařídíme jeho jmenovitou hodnotu, jakož
i jmenovitou hodnotu napětí cos Potom zjistíme stopkami rychlost kotouče. Zapojíme proudové cívky druhých systémů obráceně zjišťujeme rychlost
kotouče, zdali nepřekročila rychlosti, kterou jsme naměřili při jmenovitém za
tížení normálně zapojených cívek.
U trojfázových elektroměrů třemi měřicími systémy (čtyřvodiče) zkouší
běh kotoučů při zapojení jen dvou systémů proti sobě, tak, postupně vy
střídají vzáj emně všechny systémy. dvoj systémového elektroměru
moment prvního měřicího systému větší druhého systému menší,
je chyba při ohmickém zatížení obou systémů rovna Při indukčním zatížení, při
němž převládá moment druhého systému, vznikají však záporné chyby. Vhodnější
je však způsob, něhož nechá právě nezkoušených měřicích systémů zapjat
jen proud, takže rychlost otáčení kotouče jedním hnacím ústrojím musí býti opět
o něco větší než 1/3normální rychlosti, neboť není tentokrát brzděna polem vypjatého
napětí ostatních systémů. Dá-li kotouč mírném
poklepu kryt elektroměru, nebo dokonce bez poklepu, pohybu, elektroměr,
jak známo, běh naprázdno. Je-li př. Při opačném
sledu fází jsou ovšem chyby kladné. Dosáhne tím mnohem
přesnějších výsledků značněji přiblížených skutečnosti.
4. Nejlépe je, otáčí-li
se velmi pomalu vpřed. Po
chvíli musí všechny kotouče zastaviti červenou značkou okénka hlavního
elektroměrového krytu mírném poklepu každý kryt, nesmí dáti kotouč
do pohyhu. Zkouška běhu pod proudem. Je-li ne
zkoušených systémů vypjat proud, rychlost otáčení činiti nepatrně více než
Vs normální rychlosti, neboť nesmí zapomínati brzdění proudovým magne
tickým polem ostatních systémů, které jsou při této zkoušce vypjaty.
U trojfázových elektroměrů ještě třeba kontrolovati běh kotouče při spojení
měřicích systémů proti sobě.
3. Zkouška vyvážení. Proto musí nejprve zjistiti normální rychlost kotouče
při 100% zatížení. trojfázových elektroměrů nutno zkoušku
konati při trojfázovém napětí, při obou sledech fází.Zkouška běhu naprázdno.
Elektrické vyvážení měřicích systémů čtyřvodičových elektroměrů koná
také tak, změří rychlost kotouče postupně každého systému zvlášť.
Po půlhodině vypojíme proud ponecháme zapojeno jen zvýšené napětí. Tato zkouška vyvážení koná při 100% proudovém
zatížení. Totéž vykonáme při sníženém napětí 12%. Rychlost kotouče každém případě nesmí překročiti normální rychlosti. Nesmí býti větší než rychlosti,
kterou měl kotouč při jmenovitém zatížení zapjatými cívkami napětí. Třetí měřicí systém tedy přitom vyřáděn (napětí
i proud)
