Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 444 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
440
. musí však míti opačné vlastnosti než
materiál popsaných nástavků brzdicích magnetů. lacinější bývá udělán tak, tvoří magnetický můstek
mezi oběma póly proudového jádra. Uchycení tvar jazýčku jsou patrné obr.
Při vyšší teplotě jak jsme poznali normální
elektroměr kladné chyby, které jsou zmenšovány
užitím nástavkových plíšků. 421. 421, tvaru malých plíšků, které reagují na
teplotu tak, prakticky vyrovnávají změny regi
straci, způsobené provozu normálně vyskytují
cími tepelnými rozdíly. Při zvýšené teplotě
kladou totiž nástavkové plíšky magnetickému toku
značnější odpor, takže kotoučem elektroměru prostupuje pak poměrně slabší hnací
magnetický tok jádra napětí, což způsobuje zmenšení točivého momentu elektro
měru.Nástavky brzdicích magnetů některých elektroměru bývají také velmi jedno
duše zhotoveny tvaru plechového jazýčku, který rovněž magnetického kovu
podléhajícího teplotě.
Všechna tato opatření vyrovnání vlivu
teploty nejsou tak dokonalá, zvláště poslední
způsob, aby jimi vlivy teploty úplně vy
mýtily. tento
poměrně malý tepelný rozdíl běžných elek
troměrů vystačí tepelnou kompensací na
značenou obr. 420b. Jednoduchá tepelná kompensace
ve tvaru železného magnetického ůstku. Tepelná kompensace
ferrom agnetickým nástavky jádru
napětí. Teplotou roztahuje můstek proudové jádro,
čímž zmenšují vzduchové prostory mezi jádrem magnetickým můstkem, takže
magnetické silové čáry, procházející normální cestou (kotoučem), udržují stálejší
hustotu při vyšší teplotě. Při průměrných změnách teploty tedy
registrace elektroměru tímto zařízením určitých mezích prakticky kompen-
sována. 422. Podle normy dovolena přídavná
chyba vlivem teploty 0*1% každý 1°C
v rozsahu mezi 40° což
se rozumí při zatížení jmenovitým proudem,
jmenovitým napětím cos Teplota
v rozsahu mezi 25° nesmí míti běh
elektroměru prakticky žádného viivu.
Obr. Ná
stavky bývají pólech jádra, jak viděti na
obr.
Podobné nástavky zvláštního ferromagne-
tického materiálu, jehož magnetická vodivost závisí
na teplotě, užívají někteří výrobci elektroměrů prak
ticky dobrým výsledkem pólů jádra napětí.
kompensácni
nastávkoveplisky
Obr.
Podobné uspořádání takové kompensace, prakticky dostačující pro běžné
pelné rozdíly, nakresleno obr. 422. Magnetický můstek, jenž tvoří zároveň
protipól jádru napětí, také ten význam, při větším zatížení nenabývají chyby
tak značných záporných hodnot (viz velký vzrůst záporných chyb nad 100% zatí
žení obr. 417), neboť způsobuje, při zvýšeném zatížení nevznikne přesycení
jader, jelikož jím část magnetického toku
(rozptyl) proudových cívek uzavírá, takže to
čivý moment kotouče při přetížení elektro
měru proudem stálejší. Při nižší teplotě tomu naopak.
Ferromagnetická slitina, níž zhotoven ná
stavkový plíšek. Kotouč takovém poli udržuje pak otáčky stejné nebo
aspoň přibližně stejné jako normální teploty.
U běžných elektroměrů vyrovnává vliv teploty zčásti protipól jádra napětí,
který bývá železa. Vhodnou úpravou této kompensace
se dosáhne, neblahé vlivy teploty vymýtí úplně nebo snesitelnou míru. 422
