Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 424 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
V hodinářství brzdicímu ústrojí říká krátce
krok. kyvadlových hodin tvoří krok lomená
páka lp, opatřená obou koncích paletami
p nichž vždy jedna zabrzdí zv. normálních
hodin není však takové zařízení zapotřebí, ježto těch několik ztracených vteřin
při zvedání závaží nepadá nijak váhu.
Rovnoměrnost chodu neustále udržo
vána současně brzdicím řídicím ústrojím. Jedna část trubky bývá
na př. hodin pro účely elektromě
rové praxe bývá však ukazovatel pevný a
časový kotouč (stupnice), který souvisí přímo
s převodovým ústrojím, pak otáčivý. Jeho
činnost zcela pravidelně řízena kyvadlem,
které spojeno krokem pomocí vidlice.
Uvolňování polohové energie závaží projevuje jeho klesáním; tedy odvi
nováním nosného motouzu (řetízku) bubnu Závaží lze opět vyzvednouti tím
dáti hodinovému stroji novou hnací energii otáčením hřídele pomocí nástrčkového
klíče. 402. Aby tomu zabránilo, bývá
u velmi přesných hodin př. Princip kyvadlového hodinového stroje
se závažím .
Obr.
Hnací závaží působí svou silou, vyvolanou
přitažlivosti země, přes převody krok na
kyvadlo, které tak při každém výkyvu do
stane popud, takže jeho kyvy jsou stálé
teploty udržovány stejných pravidelných
výchylkách. mosazi, druhá část ocele. Vhodnou volbou délek těchto částí do
sáhne stejné roztaživosti trubky jako závěsné tyče; poněvadž prodloužení trubky
se projevuje směru proti prodloužení závěsné tyče, čočka stálou vzdále
nost závěsného bodu kyvadlo pak při rozdílných teplotách stejné doby
kyvu. Při tomto chvilkovém otáčení přestává působiti hnací síla závaží takže hodi
nový stroj okamžik zastaví (kyvadlo ovšem kývá).
Trubka opírá matici jištěnou protimatkou mp. invaru, 36% niklu 64% ocele), která mnohonásobně menší tepelný
činitel roztaživosti než běžné kovy.
Kyvadlo sestává závěsné tyče čočky č.
420
.
postupné kolo kp, které neustále tlačeno
vpřed přes převodové ústrojí závažím z. Hnací
kolo není spojeno pomocnou rohatkou pevně, nýbrž ohnutým ocelovým perem,
které době zvedání závaží předává hodinovému stroji hnací sílu. mezi rohatkové kolo hnací kolo vložena ještě
další rohatka západkou, působící opačném směru než první rohatka.
Tento krok kyvadlových hodin nazývá
podle svého vynálezce krok Grahamův. Aby tyto nerovnoměrnosti chodu, způsobené změnami
teploty, uvedly přijatelných mezí, bývá závěsná tyč kyvadla zvláštní slitiny
(na př.
Poněvadž vlivem větší teploty délka
kovové tyče prodlouží při nízké teplotě
naopak zkrátí, byl chod hodinového stroje prvém případě pomalejší, kdežto
ve druhém rychlejší. přesných hodin kromě toho vliv tepla vy
rovnává důmyslným uložením čočky kyvadlové tyči. Jak viděti obrázku,
spočívá čočka svou vahou trubce tr, složené dvou kovů nestejnou roztaživosti.ozubeného kola převodového ústrojí přenáší pohyb přes vhodné převody na
ukazovatele udávajícího stupnici čas hodinách. Kyvy kyvadla tudíž chod
hodinového stroje lze naříditi zkrácením nebo
prodloužením kyvadla, zvednutím nebo
snížením čočky pomocí šroubové matice m,
jejíž poloha zajistí protimatkou mp