ELEKTROMĚRY Technika a praxe

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...

Autor: ESČ Praha Cyril Macháček

Strana 424 z 534

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jeho činnost zcela pravidelně řízena kyvadlem, které spojeno krokem pomocí vidlice. Hnací závaží působí svou silou, vyvolanou přitažlivosti země, přes převody krok na kyvadlo, které tak při každém výkyvu do­ stane popud, takže jeho kyvy jsou stálé teploty udržovány stejných pravidelných výchylkách. Poněvadž vlivem větší teploty délka kovové tyče prodlouží při nízké teplotě naopak zkrátí, byl chod hodinového stroje prvém případě pomalejší, kdežto ve druhém rychlejší. mosazi, druhá část ocele. přesných hodin kromě toho vliv tepla vy­ rovnává důmyslným uložením čočky kyvadlové tyči.ozubeného kola převodového ústrojí přenáší pohyb přes vhodné převody na ukazovatele udávajícího stupnici čas hodinách. Rovnoměrnost chodu neustále udržo­ vána současně brzdicím řídicím ústrojím. Kyvy kyvadla tudíž chod hodinového stroje lze naříditi zkrácením nebo prodloužením kyvadla, zvednutím nebo snížením čočky pomocí šroubové matice m, jejíž poloha zajistí protimatkou mp. Tento krok kyvadlových hodin nazývá podle svého vynálezce krok Grahamův. Vhodnou volbou délek těchto částí do­ sáhne stejné roztaživosti trubky jako závěsné tyče; poněvadž prodloužení trubky se projevuje směru proti prodloužení závěsné tyče, čočka stálou vzdále­ nost závěsného bodu kyvadlo pak při rozdílných teplotách stejné doby kyvu. 402. 420 . Jak viděti obrázku, spočívá čočka svou vahou trubce tr, složené dvou kovů nestejnou roztaživosti. normálních hodin není však takové zařízení zapotřebí, ježto těch několik ztracených vteřin při zvedání závaží nepadá nijak váhu. Při tomto chvilkovém otáčení přestává působiti hnací síla závaží takže hodi­ nový stroj okamžik zastaví (kyvadlo ovšem kývá). Hnací kolo není spojeno pomocnou rohatkou pevně, nýbrž ohnutým ocelovým perem, které době zvedání závaží předává hodinovému stroji hnací sílu. Kyvadlo sestává závěsné tyče čočky č. V hodinářství brzdicímu ústrojí říká krátce krok. Trubka opírá matici jištěnou protimatkou mp. Aby tyto nerovnoměrnosti chodu, způsobené změnami teploty, uvedly přijatelných mezí, bývá závěsná tyč kyvadla zvláštní slitiny (na př. invaru, 36% niklu 64% ocele), která mnohonásobně menší tepelný činitel roztaživosti než běžné kovy. Obr. kyvadlových hodin tvoří krok lomená páka lp, opatřená obou koncích paletami p nichž vždy jedna zabrzdí zv. mezi rohatkové kolo hnací kolo vložena ještě další rohatka západkou, působící opačném směru než první rohatka. hodin pro účely elektromě­ rové praxe bývá však ukazovatel pevný a časový kotouč (stupnice), který souvisí přímo s převodovým ústrojím, pak otáčivý. Jedna část trubky bývá na př. Aby tomu zabránilo, bývá u velmi přesných hodin př. Princip kyvadlového hodinového stroje se závažím . postupné kolo kp, které neustále tlačeno vpřed přes převodové ústrojí závažím z. Uvolňování polohové energie závaží projevuje jeho klesáním; tedy odvi­ nováním nosného motouzu (řetízku) bubnu Závaží lze opět vyzvednouti tím dáti hodinovému stroji novou hnací energii otáčením hřídele pomocí nástrčkového klíče