ELEKTROMĚRY Technika a praxe

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...

Autor: ESČ Praha Cyril Macháček

Strana 371 z 534

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Kdybychom zvolili rychlosti kotoučů přesně stejné—buď 49*5 nebo 49‘4 ot/min. Jednotná rychlost kotoučů všech elektroměrů normálním napětím 220 V, 3 380 380/220 byla tedy prakticky 49*5 ot/min. Pro nouzové jednofázové zkoušení trojfázových elektroměrů, kdy výkon se měří pouze jedním wattmetrem proudové cívky všech elektroměrů jsou zapojeny za sebou, jsou hodnoty regulačních otáček tabulkách 15. Prakticky byla ovšem tato rychlost kotoučů jednofázových trojfázových elektroměrů téměř nerozdílná., čemuž odpo­ vídaly regulační otáčky ot/48*5", které nahrazovaly veškeré hodnoty ta­ bulkách 13. Tabulka platí jen pro trojfázové čtyřvodičové elektroměry, které zkou­ šejí trojfázové trojfázových elektroměrů měří výkon dvěma wattmetry, čtyř- vodičových třemi). čtyřvodiče). Štítkový údaj těchto elektroměrů (3 380 považoval pouze informativní. 367 ., zvlášť pro trojfázové elektroměry 380 49*4 ot/min. Při porovnání těchto tabulek tabulkami pro trojfázové zkoušení prvý pohled zřejmé, rychlosti elektroměrových kotoučů, vyznačené tabulce 14, jsou značně větší (2/1 3krát) než rychlosti při trojfázovém zkoušení těchže elektroměrů podle tabulky 13. Sledujme otáčky kWh rychlosti kotoučů trojfázových elektroměrů ta­ bulce 13, jež platí pro trojfázové elektroměry bez nulového vodiče 380 Y) i nulovým vodičem 380/220 —t. zv. —vznikly jednofázových, případě trojfázových elektroměrů elektrické pře­ vody, vyjádřené nerovnými čísly. Jak velká výhoda tím způsobila, ukazuje jasně rozmanitost dosavadních otáček kWh obou tabulkách toho vyplývající řada početních úkonů případě, nejsou podobné tabulky pořízeny.Násobí-li jednotlivé hodnoty vztažné řady elektrickým převodem, patřícím k základnímu jmenovitému proudu (1*5 A), dostanou elektrické převody pro příslušné proudy, čehož výhodou použijeme při sestavování převodových tabulek. Tento malý rozdíl, který pouze teoreticky staví proti jednotným regulačním otáčkám, způsobuje vžitá matematická nesrovnalost, totiž 220 |/3, kte­ roužto hodnotu tabulce zvětšilo napětí, béře prakticky 380 místo přes­ něji vypočítaných 381 V., která velmi blízká rychlosti 49*5 ot/min. skutečnosti tedy tohoto hlediska jednofázové zkoušení trojfázových elektroměrů nesprávné. tabulkách jsou vyznačeny tučně). Při seřizování však musil elektroměr zatěžovati přesně vypočtenou hodnotou výkonu [(220 |/3) proud]. Elektrické převody jsou opět obráceném poměru příslušných proudů (výkonů). přesnějším vyjádření byla rychlost kotoučů jednofázových elektroměrů pouze 0'2% větší. Eltktrické systémy jsou sice napájeny jme­ novitými předepsanými hodnotami, avšak vlivem odlišného fázového posunu při jednorázovém zkoušení (p) vůči trojfázovému (30 4:#?) otáčí kotouč 15*5% rychleji. všech jmenovitých proudů užívaných otáček kWh vyskytuje tabulce pouze rychlost 49'4 ot/min. zřením přesnost zachování úplných za­ okrouhlených čísel, značících elektrické převody, mohla tedy býti pouze jednotná rychlost zvlášť pro jednofázové elektroměry 220 49*5 ot/min. Tak nepatrný rozdíl bylo možno při cejchování běžných elektroměrů, nichž takové přesnosti prakticky ani ne­ dosahuje, buď přehlížeti, anebo mohl snadno vyloučiti, kdyby při výpočtech regulačních hodnot vzalo základ napětí 220 pro jednofázové elektroměry, a (220 13) pro trojfázové elektroměry. jednofázových elektroměrů. Běh elektroměru ttdy sleduje zcela jiných podmínek, kdy vzniká větší vlastní brzdicí účinek pole napětí pole proudu, jiný moment tření pod