Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 320 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
319
. dborně
a velm výstižně řík ezi cejchovači, se
nevhodným posunutím rozptylového ůstku
„rozhází“ celkový běh elektrom ěru, což již samo upozorňuje atrn řízení běhu
elektrom ěru ůstkem Pro praktickou otřebu dostačuje regulace rozviratelným
křídlem teré nejkrajnějším případě ůže zam ěniti křídlo větším ploš
ném rozm ěru. 335. Desetiprocentní nařizovací
řízení tvaru úhelníčku přivíratelného
křídla.
U jednosystém ových elektrom ěrů ávají křídla nebo posouvatelné úhelníčky
(viz obr. 336.
Poněkud hrubší řízení děje posouvatelným
železným úhelníčkem ístěným jedné straně
já nap ětí.ětí, stran ležící ěru
otáčení kotouče.
Y podobném yslu, avšak jednom hnacím stro jí, uspořádáno deseti
procentní nařizovací zařízení jádro ětí, naznačené obr. roto elektrom nařizuje
désetiprocentním regulačním zařízením prvním stro rychlejší běh, kdežto
regulačním zařízením druhém stro kotouč além zatížení přibrzď uje
nebo naopak. Obě regulační
zařízení ted přim ěřeně doplňují podle otřeby ožno žiti obou. protější straně pevný
železný úhelníček. Zato však liv rozvírání křídlem pro
jeho alou účinnou plochu není příliš značný
ani desetiprocentním zatížení. ato regulace není již
ta značně jako předešlém případě, li
kož ění poloha úbelníčku pouze jedné
straně jád ra, což způsobuje, teprve větší posun
úhelníčku liv běh elektrom ěru větším
zatížení. kotouči více přiblížená nebo oddálená atk posune osu
Obr. 335 336) stran nap ětí, ležící ěru otáčení kotouče. ůstku ěru
otáčení nebo přiblížení křídla větší plocbou více
ke kotouči způsobuje běb pod napětím rovněž
ve ěru otáčení, kdežto nařízení těchto
gulačních zařízení opačném yslu otáčí
kotouč pod napětím zpět. 337. 336. řídlo je
pouze jem ným regulačním zařízením jím ění
n jedné straně jád vzduchová ezera tím se
porušuje soum ěrné rozložení hnacího agnetického
toku jád napětí. Šroubovákem ožno podle třeb kotouči
přiklopiti nebo dáliti.
Podobným desetiprocentním nařizovacím za
řízením železné křídlo, řiv irateln kotouči
v rovině svislé, ukazuje obr.
křidlo rozptylový
můstek
Obr.
Poněvadž sunutí rozptylového ůstku
působí vychýlení agnetické osy soum ěrnosti
oboustranně ětí, řízení běhu kotouče
m ůstkem značně hrubé děje pom ěrně ve
velkých ezích (víc než takže ři
jm enovitém zatížení liv nařízení chyby
m ůstkem dosti atrn proto ařizovati
m stek usí-li seřizování vůbec —
velm opatrně, nezhoršovaly odchylky od
správných hodnot jin zatížení. á-li
elektrom dvě hnací stro jí, druhého jád ětí jest nařizovací zařízení
um ístěno straně, ležící ěru otáčení kotouče. Desetiprocentní nařizovací zařízen í
ve tvaru rozptylového ůstku rozviratelného
křídla. trojram enné
dvojité jádro dvěm železným atk nichž každá sam ostatně vladatelná
čepem šroubovou hlavou
