Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 318 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
dvoj systém ového elektrom ěru
pouze jednoho brzdicího raporku jednoho brzdicího bodu astalo -li pak
v provozu přerušení právě cívky nap ětí, nebo raskla-li přípojková pojistka
té fáze, jejíž jád elektrom ěru brzdicí bod, potom kotouč nezatíženého
elektrom ěru běh naprázdno. Potřebného vyvážení lze však dosáhnouti
i jin způsobem potom kotouč lid vždy jednom zcela určitém ístě. 333). Pro vyvážení
kotouče usí ovšem soum ěrně osy ještě dru otvor, takže kotouč může
p zastavován dvou ístech.
D esetiprocentní nařizovací zařízení statě zařízení pro vyrovnání třen í
otáčejících částí elektrom ěru, čili zařízení, jím lze nařizovati rozběh kotouče. Příklady rzd otočného ústrojí jádro napětí.
porek bývá železného
plíšku nebo je
elektrom agneticky řita
ván brzdicím bodu, jím ž
b ývá železný jazýček,
čnívající cívky
p ětí. Jelikož stačí potom pro zam ezení běhu naprázdno několikasystém o-
vého elektrom ěru pouze jeden brzdicí praporek, brzdicí účinek kotouč při
rozběhu zcela řijateln . žilo-li př.
U několikasystém ových elektrom ěrů doporučují aspoň dva brzdicí praporky
se dvěm brzdicím body.
Pro nem ožnost řízení brzdicí síly, pozdějším seřizování, aby dosáhlo lehkého
rozběhu kotouče, upustilo již novějších elektrom ěrů tohoto zastaralého
způsobu.
Je -li desetiprocentní nařizovací zařízení správné poloze, způsobuje atrn ý
hnací ent, terý něco větší než ent třen takže kotouč elektrom ěru
převahou alého přídavného entu, způsobeného tokem nap ětí, snahu
o táčeti vpřed, aniž elektrom proudově zatěžuje.).
P řijd e-li otvor právě pod pól jád nap ětí, vznikající vířivé proudy kotouči
oboustranně tvoru navzájem váží pólem jád nap ětí, takže kotouč epatrnou
silou udržován klidu. lavně této příčiny požadují dva brzdicí praporky,
z nichž každý brzděn svém hnacím ústrojí. desetiprocentním nařizovacím zařízením ).
Běh naprázdno (pod napětím lze tak zam eziti alým otvorem kotouči.
Více brzdicích bodů ovšem značně zhoršuje rozběh kotouče, kterážto nevýhoda
je odstraněna elektrom ěrů pevným brzdicím agnetem (jeho brzdicí ent
se nařizuje bočníkem tím zabrzďuje kotouč brzdicím praporkem stálý
brzdicí agnet. á-li tato cívka
p ětí, jazýček agneto-
v přijde-li jeho
blízkosti brzdicí praporek,
m írně jej přidržuje zabraňuje otáčení kotouče, nařízeném zařízením pro rozběh
(t. 333.
Tím však astal elektrom ěru nežádoucí běh naprázdno kotouč se
m írně otáčel nezatěžovaném elektrom ěru.
A bylo prv pohled atrn při zatíženém elektrom ěru kotouč klidu
a nem běh naprázdno, atřen ístě před okénkem elektrom ěrového tu
červenou značkou.každém případě além zatížení splněna podm ínka nezávislého nařízení
chyby nařízení jin regulačních zařízení (viz podm ínky 3. Nebo názorněji vyjádřeno, agnetické silové čáry nedovolí
svou dostatečnou sto aby kotouč okrajem otvoru přetín al.
317
. tom zabránilo, zabrzďuje
se otočné stro rčitém
m ístě slabě brzdicím
porkem připevněným na
ose kotouče (obr.
brzdicí d
brzdicí
Npraporek
osa kotouče
praporek
osa kotouče brzdicí bod
Obr
