Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 316 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
ají-li plechy slabém sycení náhlé zakřivení agnetisačních křivek éně
kostní plechy), původně předpokládaná přesná ěrnost ezi hnacím
kem proudem takže jednoduchý elektrom počítá při além zatížení méně
přesně.
U žije-li plechů vysoce legovaných, agnetisační řivky již slabém
proudu sto ají přím tak křivka chyb probíhá takových elektrom ěrů velm i
strm záporných hodnot již enovitého zatížení vykazuje řija
teln hodnoty. Podle průřezu ůstku ění r
křivky.
Obr. 330 plně kresleno), usí prom ěnná stálá
m agnetická pole náležitém vyzkoušeném pom ěru.
O bvyklé ravy tohoto zvláštního zařízení pro kom pensování třen budou dalším
podrobně uvedeny. 331). hodnou volbou průřezu agnetického ůstku, správným pom ěrem
jeho agnetického odporu agnetickém odporu proudu, dosáhne toho, že
hnací roste enovitým zatížením rak tick ěrně proudem I. agnetický odpor ůstku
(bočníku) usí ovšem příslušném
pom ěru agnetickém odporu části
já hnacím tokem tiž třeb a,
aby byl sycen pouze překročení rči
tého sycení hlavních pólů jád proudu,
které již vyvíjelo značnější brzdivý účinek.
D ostatečného točivého entu dosáhne větším polem nap ětí, které
ještě více podporuje neprom ěnný brzdicí účinek stálého agnetu.
M nohem hospodárnější pro ten to
Obr.
M á-li tím způsobem dosaženo dobrého arovnání řiv chyb nad
stoprocentním zatížením obr. enší-li se
průřez pólu stu pňovitě anebo zešikm e
ním nastan něm ostatečná sto ta
m agnetického pole além zatížení,
takže liv třen zvýšeným entem
snázeji překoná.
. rom toho nesm ti
příliš velká rychlost kotouče, terá podporovala brzdění proudem evýhodou
tohoto způsobu pom ěrně velká spotřeba cívce jád napětí. 332).
315
.
Příklady agnetických ůstků (derivací) jádra proudu. oto zařízení
jed vyrovnává ent třen dává kotouči ještě atrn ent,
k terý projevuje zvýšenou částí křivky při além zatížení obr. bočník muslek
1 1
V /
účel běžných elektrom ěrů zv.
R ovněž lze průběh křivky
p além zatížení ůsobiti arem pólů
já proudu (obr.
V elký ohyb řivky yslu záporných chyb nad enovitým zatížením způ
sobuje znám lastn brzdivý účinek jád proudu, terý pochopitelně zvětšuje
se vzrůstajícím zatížením yto záporné chyby ožno enšiti, užije-li silných
brzdicích agnetů erice užívá každého ěřicího systém dvou brzdicích
m agnetů). agne
tic ůstek neboli agnetická eri
vace (bočník) ezi ram eny jád proudu
(obr. 332. řito však třeb aby hnací pole proudu bylo slabé, jeho
m alý účinek, jevící prom ěnným vlastním brzdicím entem byl atrn ti
velkém brzdicím entu, způsobeném stálým agnetem vlastním polem
napětí. 330 kresleno plně). 331. Stupňovité nebo zešikm ené óly jádra proudu.
Je pochopitelné, tato ěrnost jde jen rčitou mez zatížení.
P rak tick úplného vyrovnání dokonce zvýšení této části řivky chyb lze
jednoduše sáhnout přídavným točivým entem terý zvlášť ráb jádrem
n ětí, anebo vzniká yslným nesoum ěrným uložením jád proudu
