ELEKTROMĚRY Technika a praxe

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...

Autor: ESČ Praha Cyril Macháček

Strana 316 z 534

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Příklady agnetických ůstků (derivací) jádra proudu. R ovněž lze průběh křivky p além zatížení ůsobiti arem pólů já proudu (obr. Je pochopitelné, tato ěrnost jde jen rčitou mez zatížení. 331). Stupňovité nebo zešikm ené óly jádra proudu. O bvyklé ravy tohoto zvláštního zařízení pro kom pensování třen budou dalším podrobně uvedeny. agne­ tic ůstek neboli agnetická eri­ vace (bočník) ezi ram eny jád proudu (obr. Podle průřezu ůstku ění r křivky.ají-li plechy slabém sycení náhlé zakřivení agnetisačních křivek éně ­ kostní plechy), původně předpokládaná přesná ěrnost ezi hnacím ­ kem proudem takže jednoduchý elektrom počítá při além zatížení méně přesně. Obr. 315 . enší-li se průřez pólu stu pňovitě anebo zešikm e­ ním nastan něm ostatečná sto ta m agnetického pole além zatížení, takže liv třen zvýšeným entem snázeji překoná. 330 plně kresleno), usí prom ěnná stálá m agnetická pole náležitém vyzkoušeném pom ěru. agnetický odpor ůstku (bočníku) usí ovšem příslušném pom ěru agnetickém odporu části já hnacím tokem tiž třeb a, aby byl sycen pouze překročení rči­ tého sycení hlavních pólů jád proudu, které již vyvíjelo značnější brzdivý účinek. M nohem hospodárnější pro ten to Obr. D ostatečného točivého entu dosáhne větším polem nap ětí, které ještě více podporuje neprom ěnný brzdicí účinek stálého agnetu. V elký ohyb řivky yslu záporných chyb nad enovitým zatížením způ­ sobuje znám lastn brzdivý účinek jád proudu, terý pochopitelně zvětšuje se vzrůstajícím zatížením yto záporné chyby ožno enšiti, užije-li silných brzdicích agnetů erice užívá každého ěřicího systém dvou brzdicích m agnetů). 332). bočník muslek 1 1 V / účel běžných elektrom ěrů zv. P rak tick úplného vyrovnání dokonce zvýšení této části řivky chyb lze jednoduše sáhnout přídavným točivým entem terý zvlášť ráb jádrem n ětí, anebo vzniká yslným nesoum ěrným uložením jád proudu. hodnou volbou průřezu agnetického ůstku, správným pom ěrem jeho agnetického odporu agnetickém odporu proudu, dosáhne toho, že hnací roste enovitým zatížením rak tick ěrně proudem I. 331. oto zařízení jed vyrovnává ent třen dává kotouči ještě atrn ent, k terý projevuje zvýšenou částí křivky při além zatížení obr. rom toho nesm ti příliš velká rychlost kotouče, terá podporovala brzdění proudem evýhodou tohoto způsobu pom ěrně velká spotřeba cívce jád napětí. M á-li tím způsobem dosaženo dobrého arovnání řiv chyb nad stoprocentním zatížením obr. 332. . U žije-li plechů vysoce legovaných, agnetisační řivky již slabém proudu sto ají přím tak křivka chyb probíhá takových elektrom ěrů velm i strm záporných hodnot již enovitého zatížení vykazuje řija ­ teln hodnoty. 330 kresleno plně). řito však třeb aby hnací pole proudu bylo slabé, jeho m alý účinek, jevící prom ěnným vlastním brzdicím entem byl atrn ti velkém brzdicím entu, způsobeném stálým agnetem vlastním polem napětí