Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 297 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
317) případě přím ého spojení obou
obvodů tah cívky alé jád zavěšené spirálovém perku. í
lenské kontrolní řístroje užívá pro úkony jed transform átorku zku
šební ětí zvláštního přístroje ontrolu cívek napětí. Čím více elektrom ěrů připojeno tím více
lam žhne.
Isolační pevnost elektrom ěrů usí taková, aby snesla dobu jedné
m zkušební sinusové ětí 1500 enovitého ětí 250 2000 do
jm enovitého apětí 500 tom ětí nesm sta průboj.
296
. 317.
O pravované anebo předělávané elektrom ěry usí dříve, než přijdou cej-
chovny, přezkoušeti, jsou-li elektrické stránce náležitém pořádku. Především
se nutno přesvědčiti jak sti isolace jednotlivých součástí, jako svorkovnic, obvodu
n ětí obvodu proudu, kostře podobně.
a) ransform átorek zkušební napětí. Přístroje pro kontrolu elektroměrů dílně. -P
(uzavřený otevřený odpojený svorek).
c) Zkoušečka napětí. Zkoušečka napětí Vadas. Přím vodivé spojení obvodu apětí obvodem proudu zřejm é
ze značnějšího rozzáření lam py. 316. ato
zkoušečka při cejchování nej vhodnějším indikátorem napětí. Podlouhlým
okénkem zkoušečce lze pozorovati polohu vtahovaného jád což ůže též
přibližným ukazovatelem velikosti napětí.
2.Obr.
K ontrolním přístrojem denní potřeby cejchovně
je vhodný indikátor napětí, jím cejchovač zběžně
přesvědčuje, nem á-li obvod ětí spojení obvodem
cejchovního proudu. Ukazovatel sledu Obr.
Takovým indikátorem ůže buď neonová lam pa, případě obyčejná
žárovka anebo elektrom agnetická zkoušečka. žití neonové lam třeb však
pam ato ati to, citlivou lam rozsvítí již atrn kap acitn prolínající proud
isolací jednotlivých elektrom ěrech. ovněž sam otné cívky
n ětí usí před nasazením jádro vyzkoušeti, nem ají-li závity spojeny
k rátko, což projevovalo špatnou registrací fázovém posunu. rom zrakového dojm způsobí ří
tom nost ětí slabé bručení, vznikající chvěním jád což ihned upozorní při
připojení cívky ezi obvod ětí obvod proudu jejich přím spojení. proto výhodnější, užije-li éně citlivé větší
neonky, terá rozsvítí při přím spojení,
U elektrom agnetické zkoušečky (obr
