Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 263 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
běžných elektrom ěrů, hledíc jejich enší
přesnosti, bylo zvlášť přesné zařízení zbytečné.
O táčivý pohyb přenáší zubovým převodem stupnici se
tím otáčí počítá vykonané otáčky elektrom ěrového kotouče.
N arazí-li pevný otáčející vypínací tak fc2, buzen ele tro
m agnet zastaví teřin stro jek přesně zjištěna doba, otřebná
k rčitém předem stanoveném počtu otáček kotouče elektrom ěru.
P řed uvedením přístro činnost nejdříve nařídí ram ena tak aby
jejich hel odpovídal potřebném počtu otáček elektrom ěrového kotouče, terý se
m sto ati. 272)
se řipojí přesně seřízený elektrom ěr., rý
se zapíná vypíná elektrom agnety iVf2, řízeným tak k3.
b) . ři
zápětí proudu buzen elektrom agnet jím spustí teřin strojek.
D opadne-li však paprsek avou značku kotouče, odraz nohem slabší.
I této srovnávací zkoušce velm důležité úvahu elektrom ěru,
k ovlivňuje registraci. zapínací pevného tak k3.
Takové zařízení doporučuje hlavně precisních elektrom ěrů, určených
h rad pro velký odběr proudu.
Podobně vypínací tak ístěn řid iteln ram eni r2.
Za vteřino stro jek jsou nej vhodnější synchronní elektrické hodiny, teré
jso nap ájen sítě stříd proudem stálém itočtu.
P srovnávání otáček však třeb aby norm shodoval zkoušeným elek
tro ěry počtu otáček řed každou zkouškou kotouče všech
elektrom ěrů nařídí aby jejich značky yly jednom ístě (na př. vpředu). Podle toho, terém ístě zastaví značky
jed tliv kotoučů, seřídí zkoušené elektrom ěry rychlejší nebo pom alejší
běh. ento precisní elektrom považuje za
norm ál, ním srovnávají zkoušené elektrom ěry buď podle otáček kotoučů
anebo podle ajů číselníků. prvním hrubém seřízení ovšem pro přesnější kontrolu třeba sicdováti
u zkoušených elektrom ěrů větší počet otáček, př. roto ten způsob zkoušení elektrom ěrů nazývá
též srovnávacím způsobem .světelného zdroje dopadá okraj elektrom ěrového kotouče světelný
paprsek, terý lesklého okraje kotouče odráží zachycuje fotobuňkou F. nich rak tick zcela vystačí
se stojanovým případě ručním stopkam i.
Čas, nějž vykonají otáčky, ěří vteřinovým strojkem S. proto nutné zkoušeti všechny elektrom ěry buď bez
k norm ál) anebo všechny krytem . nebo 20, podle toho, jak
dalece běh kotoučů seřízen.
262
.
N ato zatíží elektrom ěry předepsaným výkonem takovou dobu, niJ
norm vykoná asi otáčku.
P rincip cejchovního zařízení ěřením práce odstatě jako princip
popsaného způsobu ěřením výkonu času, jenže ísto attm tru (viz obr. Na
tu ěnu světla odpovídá ihned fotobuňka, svým napětím nab íjí řížku
lam pového zesilovače pokles ětí fotobuňce reaguje relé něhož
odpadne kotva tím spojí proud obvodu elektrom agnetu lik rát projde
značka kotouči světelným paprskem lik elektrom agnet řitáh kotvu k,
k svém výkyvném konci západku, zapadající atk již řitažení
posune vždy jed zub. on
ta zapínací uložen ram eni rx, teré lze libovolně stupnici aříd iti. Oba tak ty
jso elek trick spojeny elektrom agnety pom ocí artáčk kroužků na
řid iteln ram enech.
F otobuňka dostatečně itliv takže lze elek tro zkoušeti nasazeném
k
