ELEKTROMĚRY Technika a praxe

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...

Autor: ESČ Praha Cyril Macháček

Strana 237 z 534

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
ěla-li cívka relé p vychýlené skříni ětí, přerušila vtažením železného proud dvou fázích, čímž tak sam pozbyla okam žitě nap ětí, takže vlivem pera vypínač znovu zapjal. Tyče bývaly tvrdého, oleji vyvařeného dřeva procházel jim vodič kabelu. a) . Spodní část skříně ěla proto víko otvírání. Původně tato yšlenka uskutečnila tak vypínačem přerušily dvě fáze, což rak tick dostačovalo pro zastavení chodu elektrom ěru. Prvotní přípojkové zařízení.Přenosné přípojky jsou určeny výhradně pro připojení síť nízkém apětí. P zařízení pro odběr otorového proudu přím sítě skládalo jed ak z dřevěné desky, níž byly nam ontovány elektrom ěr, pojistky zásuvka, pak z přívodního kabelu asi dlouhého, jednom konci tři isolační tyče. pérovým sklíčidlem teré se zavěšením vodič zaklínilo. Takové zařízení bylo hodně provisorní álo bezpečné, zejm éna pro přístup k přívodním vodičům elektrom ěru, což nohdy svádělo neoprávněným ­ lacím . Pro určení správné svislé polohy skříně bylo její uzavřené části vloženo kyvadlo, jehož pevná a kývající značka byly trn okénku skříně. 2. A elektrom správně zaznam enával spotřebovanou práci, bylo třeb ti toho, aby vždy deskou zavěšen svisle. Spojením skličidel vodiči ěla potom zásuvka síťové nap ětí, neboť proud vedl přívodním kabelem přím elektrom ěru, odtud přes p jistk odběrné zásuvky. erozběhl-li otor správném yslu nem ěl-li ­ pínač pro obrácení chodu, bylo zam ěniti kterékoliv dvě tyče zav ěsitije jiném pořadí. eběžel-li otor vůbec, nýbrž vydával bručivý tón, nebyly tyče na všech fázových vodičích, ale nich byla zavěšena nulovém vodiči nebo na vodiči pro veřejné osvětlení. T rvalo-li ještě vychýlení skříně, pak přerušování proudu neustále opakovalo 236 . yly -lio značky okénku ti sobě, byla skříň zavěšena svisle, takže elektrom správně zaznam enával odebíranou spotřebu. Pera usila přim ěřeně silná, aby udržovala dobrý sty vodiči. Časem však stávalo, uvolňovala upalovala špatným dotykem . Pro lepší názor účelu činnosti přenosných přípojek sledujm jejich postupný vývoj, ja jej časem ářela praxe. eska proto náležitě vypodložila a přišroubovala sloup sítě. Cívka relé yla ve vypínacím okam žiku připojena vychýleným kyvadlem kruhový tak přím o n síťové nap ětí, vypínačem Tím byla cívka jatém vypínači bez nap ětí, takže nem usila dim ensována trv alé síťové napětí. važovalo proto o tom vlo žiti obvodu kyvadla relé, které sam očinně okam žitě přerušilo ­ pětím vloženého vypinače odávku proudu, jestliže yla skříň odchýlena svislé polohy. N evýhodou dosavadního uspořádání byla nem ožná kontrola, zdali odběratel nezavěšuje skříň šikm aby enšil registraci elektrom ěru. T ento činitel byl snad lavním důvodem aby celé zařízení vkládalo ­ věné zaplom bované skříně atřičn okénky pro odčítání elektrom ěru kontrolu úředních elektrom ěrových plom átky pojistek zásuvka pro odběr proudu usely b ovšem přístupny. fázových vodičích byly těsně isolátorů zavěšeny tyče přívodního kabelu. Původní přípojka kyvadlovým relé. Po zasunutí vidlice odběrného kabelu zápětí vypinače bylo ožné uvésti elektrom otor chodu. 1. konci každé tyče byl vodič spojen zv. Bylo třeb led ati fázové vodiče zavěsiti tyče ve správném pořádku