Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 237 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Takové zařízení bylo hodně provisorní álo bezpečné, zejm éna pro přístup
k přívodním vodičům elektrom ěru, což nohdy svádělo neoprávněným
lacím . yly -lio značky okénku ti
sobě, byla skříň zavěšena svisle, takže elektrom správně zaznam enával odebíranou
spotřebu.
1. Prvotní přípojkové zařízení.
P zařízení pro odběr otorového proudu přím sítě skládalo jed ak
z dřevěné desky, níž byly nam ontovány elektrom ěr, pojistky zásuvka, pak
z přívodního kabelu asi dlouhého, jednom konci tři isolační
tyče. eska proto náležitě vypodložila
a přišroubovala sloup sítě. fázových vodičích byly těsně isolátorů zavěšeny
tyče přívodního kabelu. ěla-li cívka relé
p vychýlené skříni ětí, přerušila vtažením železného proud dvou fázích,
čímž tak sam pozbyla okam žitě nap ětí, takže vlivem pera vypínač znovu zapjal. pérovým sklíčidlem teré se
zavěšením vodič zaklínilo. Pera usila přim ěřeně silná, aby udržovala dobrý
sty vodiči. Cívka relé yla ve
vypínacím okam žiku připojena vychýleným kyvadlem kruhový tak přím o
n síťové nap ětí, vypínačem Tím byla cívka jatém vypínači bez
nap ětí, takže nem usila dim ensována trv alé síťové napětí. Původní přípojka kyvadlovým relé.Přenosné přípojky jsou určeny výhradně pro připojení síť nízkém apětí.
a) . Bylo třeb led ati fázové vodiče zavěsiti tyče
ve správném pořádku. Spodní část skříně ěla proto víko otvírání.
Po zasunutí vidlice odběrného kabelu zápětí vypinače bylo ožné uvésti
elektrom otor chodu.
T rvalo-li ještě vychýlení skříně, pak přerušování proudu neustále opakovalo
236
. erozběhl-li otor správném yslu nem ěl-li
pínač pro obrácení chodu, bylo zam ěniti kterékoliv dvě tyče zav ěsitije jiném
pořadí.
Původně tato yšlenka uskutečnila tak vypínačem přerušily dvě
fáze, což rak tick dostačovalo pro zastavení chodu elektrom ěru. Pro určení
správné svislé polohy skříně bylo její uzavřené části vloženo kyvadlo, jehož pevná
a kývající značka byly trn okénku skříně. Časem však stávalo, uvolňovala upalovala špatným dotykem .
N evýhodou dosavadního uspořádání byla nem ožná kontrola, zdali odběratel
nezavěšuje skříň šikm aby enšil registraci elektrom ěru. Tyče bývaly tvrdého, oleji vyvařeného dřeva procházel jim vodič
kabelu. Pro
lepší názor účelu činnosti přenosných přípojek sledujm jejich postupný vývoj,
ja jej časem ářela praxe.
T ento činitel byl snad lavním důvodem aby celé zařízení vkládalo
věné zaplom bované skříně atřičn okénky pro odčítání elektrom ěru kontrolu
úředních elektrom ěrových plom átky pojistek zásuvka pro odběr proudu usely
b ovšem přístupny.
A elektrom správně zaznam enával spotřebovanou práci, bylo třeb ti
toho, aby vždy deskou zavěšen svisle. eběžel-li otor vůbec, nýbrž vydával bručivý tón, nebyly tyče
na všech fázových vodičích, ale nich byla zavěšena nulovém vodiči nebo
na vodiči pro veřejné osvětlení. važovalo proto
o tom vlo žiti obvodu kyvadla relé, které sam očinně okam žitě přerušilo
pětím vloženého vypinače odávku proudu, jestliže yla skříň odchýlena svislé
polohy. konci každé tyče byl vodič spojen zv.
2. Spojením skličidel vodiči ěla potom zásuvka síťové
nap ětí, neboť proud vedl přívodním kabelem přím elektrom ěru, odtud přes
p jistk odběrné zásuvky
