Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 204 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
N orm ální zrychlení těchto nepokojů ývá však jen teřin jed hodinu. Jak ile však dotyky vysílacím
k tak zařízení vlivem sklouznutí konce áky radiální hraně výstupku
vačky otevřou, není relé závěrném zařízení buzeno, čímž páka opět uvolní nepokoj. dosažení předem stanoveného
času zase, axigraphem působícím ako lav hodiny, elektricky uvolní pom ocí
ko tak zařízení nepokoje vedlejších rap teré jsou nyní všechny
znovu synchronism ento pochod opakuje pravidelných obdobích, a
jících norm álně šestinásobku registrační periody.
203
.
K tak zařízení, vestavěné axi-
g raphu“ viděti obr.
Z ávěrné zařízení nepokojů synchronisova-
ných axigraphů“ řešeno podobném rin
cipu. olík páky, klouže vačce, poháněné
hodinovým strojem ůže sklouznouti jejího
žlábku jen buzeném elektrom agnetu do
ty hlavních hodinách. ěkolik okam žiků před určitým
časem (na př. oka
m žiku zastaví nepokoj posunutím páčky norm ální aretace polohy (vyznačené
na pouzdru nepokoje).
Za lavní hodiny, něž uvedeném popise bylo užito hodinového stroje
jednoho axigraphů“ lze žiti též sam ostatných hodin kon tak zařízením .druhého způsobu všechny axigraphy“ krom jednoho atří zvláštním
závěrným zařízením nepokojů (krom norm ální aretace). inut) uvedou nepokoje popudem hlavního
„M axigraphů“ svým závěrným zařízením klidu. konci synchro-
nisační doby, niž otočí vačka poháněná
hodinovým strojem právě jednou dokola, spojí
se rátk dobu pom ocí pák tyky d,
jim zapojí proud elektrom agnetů e
pokojů jed tliv axigraphů“ oba spojení
d nejm éně čin iti oka
m žiku, synchronisační doba dosáhla plné
hodnoty, sklouzne rad iáln hraně stu u
vačky áka okam žitě rozpojí tyky d,
k tvičky elektrom agnetů nepokojů odpadnou,
p čemž rozběhnou současně znovu všechny ne
pokoje. axigraph“ nem á
závěrné zařízení nepokoje, tom vysílací tak zařízení.
P uvádění synchronisováných axigraphů“ chodu utné, aby se
jejich norm ální aretací uvolnil chod pokud ožná současně. Jestliže axigraphy“
z nějaké příčiny vypadnou synchronism lze něho znovu uvésti tak :
H odiny hlavního axigraphů“ nechají chodu dlouho, dotyky d
u ontaktního zařízení uzavřou sklouznutí áky opět otevřou. yní nařídí všechny registrační pásky
a časové kotouče stejn avšak něco pozdější čas. 222. šechny
„M axigraphy“ závěrným zařízením nařídí tak aby axigraphů“
s tak zařízením poněkud zrychlovaly.
D oba uzavření doty volí nejm éně proto, aby zcela rčitě
nastalo zastavení poněkud rychleji jdoucích nepokojů vedlejších axigraphů“ . okam žiku dovršení tohoto počátku
spustí pokud ožno současně všechny nepokoje posunutím norm álních aretačních
páček polohy (vyznačené pouzdru nepokoje). řesné nařízení vačky děje ikro-
m etrickým šroubkem . sklouznutí kolíku
jedno ram eno okam žitě zastaví chod
pokoje. ato zadrží nepokoje ostatních axigraphů“ rovněž
norm álním aretacem okam žiku, kolík áky přídavného závěrného zaří
zení tak sklouzne žlábku vačky. Tím jsou všechny axi
graphy“ nařízeny jak časový počátek
