Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 20 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
a) jité tic . žije-lise silného asivního průřezu vodičů, podporují zpož
dění ještě značné vířivé proudy ědi. právněji definováno, sekundární proud opožděn sekun
dárním svorkovým napětím úhel 180° kdežto proud vnějším obvodu je
opožděn ětím úhel <p2).
Podle této úvahy též nakresleno rad schém Skutečně působící proudy
jsou jejichž společným protichůdným agnetisaěním účinkem vzniká vý
sledná agnetisace železa, terá pom ěrná yšleném proudu jeho složkám
I roto jsou náhradním schém atu výsledné, avšak yšlené 2„m, [oW
a <ř0 kresleny čárkovaně, neboť vin tím procházejí skutečné roudy 2.
Pro elektrom ěrového technika studie dvojím vin tím hlavně ten
význam řid á-li železné jád jin (uzavřené př.> x,
zpozdí více zdánlivé ětí rovněž výsledný <P0, zpožďující za
n apětím 90°.
19
.
V elektrom ěrové rax velm často skytuje dvojité železné jád Jeho roz
ličné obm ěny zasluhují proto podrobných studií.
Jako přiváděného ětí vzniknou průchodu proudu prim árním
v tím zx, astanou podobné indukované elektrom oto
rické síly (napětí zi) sekundárním průchodu proudu reslené
vektory ohm ických ětí jsou fázi svým proudy, kdežto
v ektory indukčních ětí kryjících rozptylové <P. Přesněji řečeno, udržuje
původní hodnotu <P0 agnetisační složka proudu naprázdno bez ohledu na
to zdali tran sfo áto zatěžován nikoliv.
obě rajn ram ena jsou uzavřena ají ten průřez. odporovou
sm yčkou), zpozdí výsledného <P0 původním ěru tím více,
čím větší proud tím prochází.
J ěti diagram součet agnetisačních proudů roven původním u
proudu součet attových složek původním attovém proudu ow.árni připojeno síť napětím U±, bere sítě proud udržuje
a vzájem nou agnetisační činnost. velký proud ted tak toho vyplývající velké <P2 <Pj, jakož
i značné vířivé roudy železe ědi lU>a zW) silně bzučí, přestože vektorový součet
m agnetisačních attových proudů stejn jako otevřeném sekundárním vinutí.
M agnetické <1\ <£2 ték ají skutečně železným jádrem teré svým
účinkem nam áhají.
Podobně jako původní proud rozkládají attové agnetisační složky
též proudy prim ární proud attovou složku agnetisační im,
k vyrábí <P1 obdobně sekundární proud 2ve složky 2Wa íam- ato agne
tisační složka 2m) vyrábí prim árního sekundární <P2.
N obr.t2,
předbíhají své roudy prim árního ětí Uj, předbíhajícího proud úhel
*y;L, dostane sekundární svorkové (vnější) ětí U2, předbíhající proud 2
o úhel g>2. Cívka dvojitým železným jádrem.
4. Toky
<PXa <Pajsou fázi svým agnetisačním proudy doplňují rozptylovým toky
0 í>z2 výsledné <Psi í>,s2, teré usí skutečnosti ráb ěti proudy
obou tí. Podie vektorového diagram skládá
prim ární proud sekundárním proudem původní proud naprázdno 0,
k terý hradí attové trá složkou agnetisuje železo proudem om. elký sekundární proud vyvolá prim árním
v značný proud terý způsobí větší ětí Elx', je-li '. ůkazem toho okolnost, každý přetížený tran sfo áto r
(t. dvojité železné jád soum ěrným agnetickým obvody, j. ektory rozptylových jso fázi svým proudy (/, 2). opět výše íněná zásada, čím
více agnetický zatěžován, tím více zpožďuje. Podobně
součet obou toků, proudících železem (!P, í^)* dává původní <P0, čili výsledná
m agnetisace železa udržuje neustále původní výši
