Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 20 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
ektory rozptylových jso fázi svým proudy (/, 2).
Podle této úvahy též nakresleno rad schém Skutečně působící proudy
jsou jejichž společným protichůdným agnetisaěním účinkem vzniká vý
sledná agnetisace železa, terá pom ěrná yšleném proudu jeho složkám
I roto jsou náhradním schém atu výsledné, avšak yšlené 2„m, [oW
a <ř0 kresleny čárkovaně, neboť vin tím procházejí skutečné roudy 2. Podobně
součet obou toků, proudících železem (!P, í^)* dává původní <P0, čili výsledná
m agnetisace železa udržuje neustále původní výši. ůkazem toho okolnost, každý přetížený tran sfo áto r
(t.
19
. elký sekundární proud vyvolá prim árním
v značný proud terý způsobí větší ětí Elx', je-li '.
J ěti diagram součet agnetisačních proudů roven původním u
proudu součet attových složek původním attovém proudu ow. odporovou
sm yčkou), zpozdí výsledného <P0 původním ěru tím více,
čím větší proud tím prochází.
M agnetické <1\ <£2 ték ají skutečně železným jádrem teré svým
účinkem nam áhají.> x,
zpozdí více zdánlivé ětí rovněž výsledný <P0, zpožďující za
n apětím 90°.
Podobně jako původní proud rozkládají attové agnetisační složky
též proudy prim ární proud attovou složku agnetisační im,
k vyrábí <P1 obdobně sekundární proud 2ve složky 2Wa íam- ato agne
tisační složka 2m) vyrábí prim árního sekundární <P2. Toky
<PXa <Pajsou fázi svým agnetisačním proudy doplňují rozptylovým toky
0 í>z2 výsledné <Psi í>,s2, teré usí skutečnosti ráb ěti proudy
obou tí.
a) jité tic .
N obr. žije-lise silného asivního průřezu vodičů, podporují zpož
dění ještě značné vířivé proudy ědi. opět výše íněná zásada, čím
více agnetický zatěžován, tím více zpožďuje. Cívka dvojitým železným jádrem.
4.
obě rajn ram ena jsou uzavřena ají ten průřez. právněji definováno, sekundární proud opožděn sekun
dárním svorkovým napětím úhel 180° kdežto proud vnějším obvodu je
opožděn ětím úhel <p2).t2,
předbíhají své roudy prim árního ětí Uj, předbíhajícího proud úhel
*y;L, dostane sekundární svorkové (vnější) ětí U2, předbíhající proud 2
o úhel g>2.
V elektrom ěrové rax velm často skytuje dvojité železné jád Jeho roz
ličné obm ěny zasluhují proto podrobných studií.
Jako přiváděného ětí vzniknou průchodu proudu prim árním
v tím zx, astanou podobné indukované elektrom oto
rické síly (napětí zi) sekundárním průchodu proudu reslené
vektory ohm ických ětí jsou fázi svým proudy, kdežto
v ektory indukčních ětí kryjících rozptylové <P. Přesněji řečeno, udržuje
původní hodnotu <P0 agnetisační složka proudu naprázdno bez ohledu na
to zdali tran sfo áto zatěžován nikoliv.árni připojeno síť napětím U±, bere sítě proud udržuje
a vzájem nou agnetisační činnost.
Pro elektrom ěrového technika studie dvojím vin tím hlavně ten
význam řid á-li železné jád jin (uzavřené př. dvojité železné jád soum ěrným agnetickým obvody, j. velký proud ted tak toho vyplývající velké <P2 <Pj, jakož
i značné vířivé roudy železe ědi lU>a zW) silně bzučí, přestože vektorový součet
m agnetisačních attových proudů stejn jako otevřeném sekundárním vinutí. Podie vektorového diagram skládá
prim ární proud sekundárním proudem původní proud naprázdno 0,
k terý hradí attové trá složkou agnetisuje železo proudem om
