ELEKTROMĚRY Technika a praxe

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...

Autor: ESČ Praha Cyril Macháček

Strana 20 z 534

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pro elektrom ěrového technika studie dvojím vin tím hlavně ten význam řid á-li železné jád jin (uzavřené př. Přesněji řečeno, udržuje původní hodnotu <P0 agnetisační složka proudu naprázdno bez ohledu na to zdali tran sfo áto zatěžován nikoliv. Jako přiváděného ětí vzniknou průchodu proudu prim árním v tím zx, astanou podobné indukované elektrom oto­ rické síly (napětí zi) sekundárním průchodu proudu reslené vektory ohm ických ětí jsou fázi svým proudy, kdežto v ektory indukčních ětí kryjících rozptylové <P. elký sekundární proud vyvolá prim árním v značný proud terý způsobí větší ětí Elx', je-li '. Cívka dvojitým železným jádrem. N obr. 19 . Podobně součet obou toků, proudících železem (!P, í^)* dává původní <P0, čili výsledná m agnetisace železa udržuje neustále původní výši. žije-lise silného asivního průřezu vodičů, podporují zpož­ dění ještě značné vířivé proudy ědi. velký proud ted tak toho vyplývající velké <P2 <Pj, jakož i značné vířivé roudy železe ědi lU>a zW) silně bzučí, přestože vektorový součet m agnetisačních attových proudů stejn jako otevřeném sekundárním vinutí. dvojité železné jád soum ěrným agnetickým obvody, j. Toky <PXa <Pajsou fázi svým agnetisačním proudy doplňují rozptylovým toky 0 í>z2 výsledné <Psi í>,s2, teré usí skutečnosti ráb ěti proudy obou tí. odporovou sm yčkou), zpozdí výsledného <P0 původním ěru tím více, čím větší proud tím prochází. Podie vektorového diagram skládá prim ární proud sekundárním proudem původní proud naprázdno 0, k terý hradí attové trá složkou agnetisuje železo proudem om.t2, předbíhají své roudy prim árního ětí Uj, předbíhajícího proud úhel *y;L, dostane sekundární svorkové (vnější) ětí U2, předbíhající proud 2 o úhel g>2.árni připojeno síť napětím U±, bere sítě proud udržuje a vzájem nou agnetisační činnost. V elektrom ěrové rax velm často skytuje dvojité železné jád Jeho roz­ ličné obm ěny zasluhují proto podrobných studií. a) jité tic . ůkazem toho okolnost, každý přetížený tran sfo áto r (t. Podle této úvahy též nakresleno rad schém Skutečně působící proudy jsou jejichž společným protichůdným agnetisaěním účinkem vzniká vý­ sledná agnetisace železa, terá pom ěrná yšleném proudu jeho složkám I roto jsou náhradním schém atu výsledné, avšak yšlené 2„m, [oW a <ř0 kresleny čárkovaně, neboť vin tím procházejí skutečné roudy 2. Podobně jako původní proud rozkládají attové agnetisační složky též proudy prim ární proud attovou složku agnetisační im, k vyrábí <P1 obdobně sekundární proud 2ve složky 2Wa íam- ato agne­ tisační složka 2m) vyrábí prim árního sekundární <P2. obě rajn ram ena jsou uzavřena ají ten průřez. 4. J ěti diagram součet agnetisačních proudů roven původním u proudu součet attových složek původním attovém proudu ow. opět výše íněná zásada, čím více agnetický zatěžován, tím více zpožďuje. právněji definováno, sekundární proud opožděn sekun­ dárním svorkovým napětím úhel 180° kdežto proud vnějším obvodu je opožděn ětím úhel <p2).> x, zpozdí více zdánlivé ětí rovněž výsledný <P0, zpožďující za n apětím 90°. M agnetické <1\ <£2 ték ají skutečně železným jádrem teré svým účinkem nam áhají. ektory rozptylových jso fázi svým proudy (/, 2)