ELEKTROMĚRY Technika a praxe

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...

Autor: ESČ Praha Cyril Macháček

Strana 188 z 534

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
207 e zdánlivém výkonu, takže číselník počítacího stro spojeného touto osou usí m ěřiti zdánlivou spotřebu.) Obr. Lze ted ,,T rivectoru“ odčísti činnou (kW h), jalovou (kV rh) zdánlivou práci (kVAh). prostřed nad zdánlivým počítacím strojkem errarisův m otorek hodinovým strojkem řídícím registrační periodu axim a. přím hnaném jalového elektrom ěru, odčítají (jalová práce) střed ­ ním poháněném převodovým ústrojím (zdánlivá práce). 209.ezeru rozsahu fázového posunu, ěním otáčky obou elektrom ěrů, přenášené na diferenciál d2, opačném yslu původně diferenciálu ětším převodem k5 snížím původní křivku polohy (obr. 187 . V nitřní zevnější ravu rivectoru“ ukazuje obr. V livem rohatkových spojek společná osa otáčí rychlostí, odpovídající největším otáčkám Poněvadž největší otáčky jso popsaným převody dosa­ ženy dostačující přesností celém průběhu fázového posunu, otáčení osy 0 úm ěrné podle obalových tučně tištěn částí křivek obr. 6) onstrukční úprava. Konstrukční úprava ,,Trivectoru a) zevnější uspořádání, b) úprava vnitřku. 209. 207d), kdežto křivku enším převodem fc6 polohy 2"'. iferenciálem d:i získá průběh otáček osy podle součtové řiv otáčky přenášéjí rohatkovou spojkou osu 0. Je pochopitelné, podle potřeby ůže činný jalový počítací strojek o atřen ěřičem axim Rovněž ohou všechny počítací strojky udělány jako dvoj sazbové případě tyto druhé sazby ohou opatřeny ěřiči m axim a. levém číselníku, přím poháněném činného elektrom ěru, čtou (činná práce), pravém , a; b. dánlivý počítací strojek atřen ěřičem axim ěří zpravidla požadovaný nej vyšší prům ěrný zdánlivý výkon kVA. rom toho á zdánlivý počítací strojek ěřič axim takže axim ová stupnice střední čísel- níkoyé plotničce udává nej vyšší prům ěrné zdánlivé zatížení kVA, vyskytnuvší se v odčítací periodě