Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 18 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
M á-li proto cívky železným jád rem dosáhnouti velkého indukčního
odporu, velkého fázového posunu ezi napětím proudem usí ti
úby ztrá hel nejm enší.
2 17
. utno ted žiti jed vodiče dostateč
ným průřezem aby bylo ožná alé, velkého počtu závitů, aby apětí
E (t. indukční ětí byla značná, pak vhodného průřezu jád ra, slo
ženého dobrých transform átorových plechů, aby byl atrn ztráto proud Iw
p agnetisaěním proudu Im. Jeho
složky tvoří rozptylový <Pz, zpožďuje 90° apětím tok železe
<t>m, zpožďující napětím rovněž 90°. aproti tom vířivé proudy jsou pro svou ohm ickou
povahu tím napětím fázi.
Ve vzorci (7) uvedený tím větší, čím větší jsou trá železe a
v příčném průřezu silných vodičů.Zbývající složka ětí překonává zdánlivý odpor (im pedance), terý
tvoří jed ohm ický odpor, kladený vířivým proudům indukovaným železe
(po případě asivních silných průřezech vodičů), něm aralelně připojený
indukční odpor (reaktance) cívky agnetisačním proudem m.
Podobně jako cívky bez železa cívky železem ezi vektorem řiv á
děného ětí vektorem ětí pedanci úby hel tom ří
padě úhel závislý nejen ohm ickém ětí nýbrž indukčním
ú z. yto trá způsobují převážně vířivé proudy Iw,
jež jsou vlastně sekundárním proudem indukovaným tokem <Pm příčném růřezu
železa nebo silných vodičů.
J zřejm diagram velikost fázového posunu závislá trá
tovém úhlu úbytkovém úhlu neboť 90° ô). rojúhelník agnetických toků <X>m,
&L CPsjest ěrný tro eln příslušných ětí ním zpožděn
o 90°.
V ětší ztrá úhel způsobí větší zpoždění <Pm proudem enší
fázový posun q>tohoto proudu přiváděným napětím U. agnetisační proud vyrábějící téže fázi <?»*, zpožďuje svým zdán
livým napětím 90°. hel zv. ýsledný proud nezpožď uje vektorem
zdánlivého ětí 90°, jako cívky bez železa vektorem nýbrž
o úhel 90° <5.
Ke všem těm úkonům třeb společného indukčního ětí ním se
zpožďuje 90° společný agnetický (řs, jenž cívce skutečně vyrábí.
Cívkou protékající celkový proud způsobuje ted jed rozptylový <Pz,
m agnetisuje železo, vyrábí železe <Pm agnetisační složkou I»* složkou
vířivých roudů zvanou attovou, kryje trá železe, případě ědi. elikost attového proudu závislá jejich
ohm ickém odporu, neboť železo asivní vodič tvoří případě jakési sekun
dární tran sfo áto jím <l>m, vyrábějící složku zatěžuje
a proto zpožďuje jeho vektorem žije-li jádro cívky plného a
sivního železa, jeho ohm ický odpor pom ěrně alý, velký tím větší jso u
w attové ztráty aproti tom -li jád složeno tenkých křem íkových železných
plechů sebe isolovaných, teré běžné rax nazývají transform átorovým ple
chy, jest potom průchod vířivých proudů značně ztížen, ježto odpor větší, pak
m alé tím vznikají enší attové ztráty . trá hel lze jej řiti vzorcem :
Cívka bez železa bez asivních silných vodičů ěla 0°; přid á-lise
však cívky železa, enšuje agnetický odpor vůči železe <Pm, takže
složka třeb vyrobení tohoto enšuje,kdežto složka zvětšova
ným průřezem železa, ožňujícím větší indukci vířivých proudů, zvětšuje,
čímž zrů stá ztráto úhel ô
