Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 169 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
hodnou
rychlostí otočného stro dostatečným točivým entem terý dán přim ě
řeným elektrickým výkonem lastní spotřebou hnacích strojí, vlivy
p rak tick vyrovnají. Přesné elektrom ěry
m ívají točivý ent cmg. Spojení trojsystém ového lektrom ěru
s řícím tra nsfo tory proudu. Základní podmínky zvýšené přesnosti.
j m
O br.
D.
Pro větší točivý ent, terý získává zám ěrně jádrem nap ětí, pocho
pitelně trojfázových elektrom ěrů větší spotřeba cívkách ětí (0*5 běž
ných elektrom ěrů, přesných 1*5 cívku).
P velkém počtu otáček além brzdicím entu byly značné rozdíly
v registraci při jed stran zatížení srovnání soum ěrným zatížením brzdění
proudem nezatěžovaných ěřicích systém teré při íněné velké rychlosti
kotoučů bylo značné, tudíž odpadá, takže zrů staly kladné chyby. 191; zapotřebí
tří ěřicích tran sfo áto proudu,
jichž sekundární vývodní svorky (k) jsou
navzájem spojeny ochranných
vodů uzem něny.
C. apětí odebírá před
m ěřicím transform átory.VELIKOST TOČIVÉHO MOMENTU TROJFÁZOVÝCH ELEKTROMĚRŮ.
Podm ínkou přesnosti každého elektrom ěru velký točivý ent alé
třen což ožňuje dostatečnou citlivost při além zatížení. TROJFÁZOVÉ ELEKTROMĚRY VELKOU TRESNOSTÍ. 191.
1. Schéma spojení pro ří
pad ěti obr. roto ívají velm i
přesné elektrom ěry diam antová spodní ložiska zpravidla ručičkové počítací
strojky.
Točivý ent trojfázových elektrom ěrů bývá pro těžší otočné stro větší
než jednofázových elektrom ěrů; běžných trojfázových elektrom ěrů bývá
8 cmg, přetižitelných cmg při enovitém zatížení.
168
.kde odebírá větší výkon,
takže nevystačilo obvykle di-
m ensovaným elektrom ěrem (do 100 A),
třeb žiti ěřicích transform átorů
proudu. Jin latí
zde též úvahy, terý jsm za
bývali ěření výkonu třem att-
m etry čtyřvodičových zařízeních. aproti tom ají precisní elektrom ěry velm i
silné brzdicí agnety, jim sníží itý počet otáček, čímž rakticky
odstraní liv brzdění proudem větších zatíženích dosáhne větší stálosti
v registraci.
Je sam ozřejm též variace
spojení, jak jsm různých okolností
dělali attm etry ožno latn iti
více éně podle soum ěrnosti dané sou
stavy, jakož podle druhu zatížení, při
m ěření spotřeby elektřiny. ydatně nasycené jádro napětí
m krom zvýšení točivého entu, jakož krom zvýšení stálého brzdicího
m entu, ještě význam ění svůj hnací tok kolísání ětí jen epatrné
m íře, takže registrace pak nezávisí lik ětí sítě. čtyřvodi
čových elektrom ěrů brzdění proudem jednostranném soum ěrném zatížení
v pom ěru 1:3, kdežto troj vodičových elektrom ěrů pom ěru 1:2
