Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 157 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
V každém případě však užito dvou kotoučů společné ose.
U elektrom ěrů, určených pro běžnou otřebu, nebývají však vzdálenosti
příliš značné, nýbrž jsou voleny rám praktického požadavku přim ěřené váhy,
rozm ěru přesnosti.
M ísto jednoduchých jad er, rozm ístěných podle obr. druhého způsobu,
u něhož užito jednoduchých jad er, bývají brzdicí agnety rčitou částí své pó
lové plochy mim kotouč, čemž jsou jád proudu zpravidla uložena nejvíce
p obvodu kotouče. 182 anebo každé hnací stro svůj lastní kotouč (obr. této rav trojfázového elektrom ěru nelze pochopitelně oče-
k ati nějakou přesnost, neboť újm zvýšený cívek proudu, terý
pro velkou blízkost brzdicího agnetu dosti značný.
Z úsporných důvodů ojediněle vyrábějí trojfázové elektrom ěry jedním
velkým kotoučem cizině), nějž působí současně obě hnací stro jeden silný
brzdicí agnet. agnetické pole jád ětí nehraje zde tom yslu
lež ito úlohu, jelikož jed všech zatíženích stálé pak jeho vhodný zav
ře znem ožňuje vznik většího rozptylu těleso jád roto ožné
v obou případech uložení jad ětí poblíž brzdicích agnetů. Tím opět dosáhne tick zanedbatelného vzájem ného
vlivu pole jád proudu brzdicího agnetu. jednom případě, kdy je
užito dvojitých jad er, zásada plněna tím jsou proudu uložena pod
kotoučem odvrácené straně brzdicích agnetů. 182b).nací stroji, skládající jad ětí proudu, terá jsou elektricky za
pojena podle znám ronovy etody dvou ttm trů působí buď společný
kotouč (obr.
O br. větší přesnost reg istraci obou rav zachována zásada,
aby proudu, ají pro otevřený podkovovitý pom ěrně nej větší
rozptyl, byla brzdicích agnetů nejvíce vzdálena. 182b, užívá též dvojitých
jad er, čemž ětí jso opět itř kotoučů, neboť ají enší rozptyl
a tudíž éně agneticky sebe působí. 182. 182.
U nás všeobecně užívají rav trojfázových elektrom ěrů, uvedené í
něném obr. bvyklé uspořádání ěřících systém trojfázových elektrom ěrů
bez nulového vodiče:
a) obě hnací tro působí společný kotouč,
b) každé hnací tro působí vla stní kotouč.
J dalším dovím e,
lze dvoj systém ového elek
trom ěru užiti pro ěření
spotřeby dvojfázové sou
stavě vyvedeným střed
ním bodem Pro přesné
jád řen usím voliti
širší název ý
d r
anebo lépe rozdíl obvyklého
d pro ěření spotřeby tro j
fázové soustavě bez nulového vodiče.
156
. Působí-li obě hnací
ústrojí jeden kotouč, zastává dru kotouč činnost agnetoelektrické brzdy;
« druhém případě každý
0 kotouč sam ostatně ohá
něn zároveň brzděn,
že skutečnosti
úplný jednofázový ěřicí
systém roto též tro j
fázové trojvodičové elek
tro ěry nazývají dosti
často é
e te
rých případech širší
označení stí, ježto
užší název nepodával
dostačující jednoznačnost
