ELEKTROMĚRY Technika a praxe

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...

Autor: ESČ Praha Cyril Macháček

Strana 14 z 534

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2b). O kam žitý ysl silových čar výsledného střídavého agnetického cívky je dán yslem jednotlivých křivek kolem závitů. Toto elektrom agnetické ­ vidlo lze ázati pokusem u­ diž uvažován pouze okam žitý sta střídavého roudu toku, na př. ístech ezi závity, kde se m agnetické silové čáry ají nebo přesahují, jsou řivky opačného yslu, takže se tom ístě vzájem ném účinku ruší (viz též obr. naznačeno obrázku. edy ysl otáčivé síly šroubu shoduje yslem síly proudu a šroubu, vzniknuvší účinkem otáčivé síly, ztotožňuje agnetickým tokem , způsobeným silou elektrického proudu. přím ého vodiče pole pom ěrně slabé, neboť je rozloženo celé jeho délce.yjproudu cívky (obr. P rsty položí yslu pro­ tékajícího proudu palec ukáže sm ysl indukovaného agnetic­ kého severní pól. rčení yslu magnetického toku cívce: a) obměněným pravidlem pravé ruky, b) podle šroubování šroubu. Takové části není společná všem závitům cívky, říká jenž praktického význam tep cívky želez­ ným jádrem kde jím zpravidla rozum jdoucí imo železné jád . 4a). Jso -li závity pom ěrně blízko sebe, jednotlivé řivky agne­ tických silových čar vzájem váží řivkam sousedních závitů, takže vzájem nou podporou nesčetného počtu uzavřených čar vznikne potom výsledný agnetický to cívky severním jižním pólem rotéká-li cívkou střídavý proud, ytvoří se střídavé agnetické pole, ěnící ezi ladným (severním záporným (jižním ) m axim . agnetisované prostředí itř cívky ted vystavováno neustálým smysl iahu Obr. a. atrn jsou agnetické silové čáry výsledného obalovým i křivkam jed tliv uzavřených čar, vytvořených celé délce stočeného vodiče. Y šak okam žitý sm ysl agnetického cívce určuje obm ěněným pravidlem pravé ruky, ukazuje obr. O kam žitý ysl střídavého roudu protékajícího cívkou současný ysl ­ kovaného střídavého cívce lze sro ati šroubováním šroubu (obr. J obr. 2. Lenzův zákon. agnetkou lze se p snadno přesvědčiti, pól je severní jižní, neboť severní pól agnetky přibližovaný severním pólu cívky, udaném pravidlem , se odpudí otočí něm estejnojm enný (jižní) pól agnetky. N ěkteré výsledné silové čáry nejsou sdruženy všem závity, nýbrž obepínají pouze jed nebo několik závitů. Stočením vodiče závity dosáhne příslušného soustředění agnetického pole itř cívky (viz též obr. T jako otáčivá síla naznačeném yslu způsobila pravotočivém šroubu h sm ěrem dřeva, způsobí síla proudu indukci agnetického stejném vzá­ jem ném vztahu. 13 . T entýž, avšak stálý vzájem ný v ztah proudu dosáhne, zavede-li cívky stejno­ sm ěrný proud. vzniknou obalové silové čáry yslem se určí pravidlem pravé ruky, uvažu- je -li část záv itu jako přím ý vodič. 5b). U střídavého roudu neustále ění ysl velikost proudu podle počtu period