Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 14 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
2b).
Stočením vodiče závity dosáhne příslušného soustředění agnetického
pole itř cívky (viz též obr. 4a).
U střídavého roudu neustále ění ysl velikost proudu podle
počtu period.
T jako otáčivá síla naznačeném yslu způsobila pravotočivém šroubu h
sm ěrem dřeva, způsobí síla proudu indukci agnetického stejném vzá
jem ném vztahu.
Y šak okam žitý
sm ysl agnetického cívce
určuje obm ěněným pravidlem
pravé ruky, ukazuje obr.
P rsty položí yslu pro
tékajícího proudu palec ukáže
sm ysl indukovaného agnetic
kého severní pól. atrn jsou agnetické silové čáry výsledného obalovým i
křivkam jed tliv uzavřených čar, vytvořených celé délce stočeného vodiče. agnetisované prostředí itř cívky ted vystavováno neustálým
smysl iahu
Obr. Jso -li závity pom ěrně blízko sebe, jednotlivé řivky agne
tických silových čar vzájem váží řivkam sousedních závitů, takže vzájem nou
podporou nesčetného počtu uzavřených čar vznikne potom výsledný agnetický
to cívky severním jižním pólem rotéká-li cívkou střídavý proud, ytvoří se
střídavé agnetické pole, ěnící ezi ladným (severním záporným (jižním )
m axim .
2. ístech ezi závity, kde se
m agnetické silové čáry ají nebo přesahují, jsou řivky opačného yslu, takže
se tom ístě vzájem ném účinku ruší (viz též obr.
13
.yjproudu
cívky (obr. agnetkou lze se
p snadno přesvědčiti, pól
je severní jižní, neboť
severní pól agnetky přibližovaný severním pólu cívky, udaném pravidlem ,
se odpudí otočí něm estejnojm enný (jižní) pól agnetky.
T entýž, avšak stálý vzájem ný
v ztah proudu dosáhne,
zavede-li cívky stejno
sm ěrný proud. a. 5b). naznačeno obrázku. přím ého vodiče pole pom ěrně slabé, neboť
je rozloženo celé jeho délce. Takové části není společná všem závitům
cívky, říká jenž praktického význam tep cívky želez
ným jádrem kde jím zpravidla rozum jdoucí imo železné jád . rčení yslu magnetického toku cívce:
a) obměněným pravidlem pravé ruky,
b) podle šroubování šroubu.
N ěkteré výsledné silové čáry nejsou sdruženy všem závity, nýbrž obepínají pouze
jed nebo několik závitů.
O kam žitý ysl silových čar výsledného střídavého agnetického cívky
je dán yslem jednotlivých křivek kolem závitů. vzniknou obalové
silové čáry yslem se
určí pravidlem pravé ruky, uvažu-
je -li část záv itu jako přím ý
vodič.
Toto elektrom agnetické
vidlo lze ázati pokusem u
diž uvažován pouze okam žitý
sta střídavého roudu toku,
na př. edy ysl otáčivé síly šroubu shoduje yslem síly proudu
a šroubu, vzniknuvší účinkem otáčivé síly, ztotožňuje agnetickým tokem ,
způsobeným silou elektrického proudu.
O kam žitý ysl střídavého roudu protékajícího cívkou současný ysl
kovaného střídavého cívce lze sro ati šroubováním šroubu (obr.
J obr. Lenzův zákon
