Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 139 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Brzdicí síla dané síle
m agnetu pochopitelně tím větší, čím enší jeho pólová plocha, čím zhuště
nější jso agnetické silové čáry. poněkud vzdálen hnacího stro jí, aby nezkresloval rozptyl
zejm éna agnetického pole proudu. erice
užívají však kuliček volně uložených; ohou ted pootáčeti, což výhodu,
že éně obrušují tím držují dlouho epatrné třen í.ovolným povolováním pouzdro zajištěno pro tim atk výrobě usí áti
toho, otvory kostře, nichž ložiska upevňují, byly přesně sebou. Jeho poloha usí pevná, aby nem ěnila otřesy,
avšak seřizování usí agnet tom snadno olniti posunouti
podle potřeby. akový agnet snese dobře ělé
stá vařící vodě dobu hodin, jakož
' ády otřesy, aniž klesne jeho agnetičnost;
kdežto kobalt-chrom ová ocel agnetičnost této
O br.
S tejně důležitou úlohu jako hnací stro indukčního elektrom ěru brzdicí
stálý agnet.
m eny rvotřídní jak sti jso považovány ložiskové kam eny švýcarského původu.
Jejich zakřivení pólové plochy jso závislé jak sti užité ocele, aby vždy
dodržen náležitý pom ezi itřn vnějším
_ agnetickým odporem .
Velké překvapení bylo způsobeno roce
1920 japonským vynálezem kobalt-chrom ové ocele
s koercitivní sílou 200 250 ersted.
c) t. 170. velm znatelně enšuje.
počet AZ, terý zapotřebí, aby agnetič-
n zcela zrušila). při čištění elektrom ěrů kuličky neztrácely, jsou slabě agnetické,
takže jednou půlí jsou řitah hřídeli druhou sedí kam eni. osáhne až
^ ----------- ersted.
K onstrukcí ložisek ývá obyčejně tolik, kolik rozličných výrobců elektrom ěrů
(nebo více); zásadním yslu však noho neliší.
N ejdůležitějším požadavkem brzdicího agnetu jeho agnetická stálost;
m usí proto íti zv. Různě druhy užívaných stálých lázni írně zeslabuje olfrám ová ocel dokonce
b rzd icích agnetů. připevněn kostře elektrom ěru svým póly způsobuje brzdivý
účinek otáčejícím kotouči.
N ěkdy užívá spodním ložisku ísto alé ocelové kuličky asi 0'8 m
v prům ěru, uložena isko vitém vybroušení hřídele opírá ložiskový
kám en. oku 1933
vynalezli opět Japonci zvláštní slitin ocele, jež
m ěla 700 ersted byla lacinější než kobalt-
LJT
chrom ová ocel.
Ložiskové kam eny jso ělé nebo přírodní (safír, rubín, diam ant). eplota 700° na
138
. vysokou koercitivní sílu agnetickou setrvačnost) správný
tv zájem pom ezi vnějším itřn agnetickým odporem ti
přim ěřený, aby agnet snadno neodm agnetovával. 170 ukazuje několik obvykle užívaných stálých brzdicích agnetů.
~ Méně cenné éně stálé agnety vyrábějí
z ocele přísadou uhlíku (uhlíková ocel), terýžto
— ateriál koercitivní sílu ersted (t. Poněvadž ob
sahuje hliník, dřívějším agnetovým oce
lím asi 15% lehčí; velký obsah niklu způsobuje,
že nerezaví. ovější stálé agnety vy-
x ráb ějí buď chrom ové nebo olfrám ové ocele
Ví anebo chrom olfrám ové ocele.
Obr. azvali agnetová ocel,
k obsahuje železo, nikl hliník. j
