Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 135 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Mezi pólem vlastního ětí protipólem ytvořena vzduchová e
zera, níž otáčí kotouč elektrom ěru, tvořící dstatnou část otočného strojí.
neprostupujícího kotoučem . Přesného nařízení 90° posunu lze dosáhnouti, podobně jako
u jednoduchého jád ra, zasouváním ěděných křídel ezer ezi příčkam i
a rajn ram eny, ted ěnou fázového posunu rozptylového qTJ- Zasou
vání nebo vysouvání křídel ovšem usí íti současně, aby nebyla porušena sou
m ěrnost jád napětí.
T uspořádáním ětí dosáhne potřebného rozptylu.
R ozptylový ětí <PqV důležitý úkol, neboť způsobuje při zatí
žení bez indukce bude dále podrobně uvedeno 90° posun hnacího jád ra
n ětí (Pu hnacím tokem proudu. rčitým nařízením sponky odporové smyčce
lze pak přesně dosáhnouti 90° posunu. Mezi příčkou ram enem
p vzduchová ezera jejíž velikost liv rozptylový <Pgij tím
i fázový posun ezi oběm hnacím toky. rajn ram ena jsou slabší způ
sobuje jim otřebný rozptylový <PqU, jehož velikost příslušně zvětší,
uzavrou-li rajn ram ena střední část příčkam Podle třeb ývá
m agnetický odpor příček zvětšen ezeram nichž jsou vloženy nem agnetické
plíšky. lastní jádro silnější průřez něm nasazena cívka napětí. agnetický
to vyráběný cívkou ětí skládá jed části toku, uzavírajícího příčkou p
a příčku vzduchem vlastním jád nap ětí, části toku, prostupujícího
m ezerou kotoučem přes protipól zpět vlastního jád ato část agnetického
to 0j7 nazývá hnacím tokem ětí rozdíl rozptylového 'Pí,r .
P rotipól průřez slabší složen buď těchže plechů jako lastn jádro
anebo ývá zvláštního ferrom agnetického dvojkovu, á-li zároveň iti úkol
tepelné kom pensace.lze rozděliti horní část,
jež enujem vlastním jád rem nap ětí, spodní část, nazývanou protipólem
já napětí. ezera, případě rozptylový tok
m usí tak aby vznikl požadovaný přibližný 90° posun.
V určitém okam žiku vychází hnací agnetický stříd <Pjj pólu střed
ního ram ene jád nap ětí, rostupuje kotoučem rozvětvuje se, prochází jád rem
proudu obr.
T ohoto účelu, důležitého pro správnou činnost elektrom ěru, lze též dosáhnouti
vhodným zatížením hnacího í'{/. ůzným zasunutím ění alých ezích fázový posun ektoru rozptylového
toku.
b) jité tři ram ena, nichž střední
m větší průřez něm nasazena cívka napětí.
Touto úpravou dvojitého opět dána fáze velikost hnacího agne
tického napětí, terý hnacím tokem jád proudu přibližně zpožďuje 90°
(při zatížení bez indukce).
N ezerou jso spojena obě ram ena vlastního ětí příčkou složenou
rovněž tenkých železokřem íkových plechů. Přesného nařízení 90°
posunu lze dosáím outi ěděným plíškem křídla, zasouvá ezery
m. ěkterých konstrukcí tak užívá pro nařízení 90° posunu
závitů rátk vystupujícím středním pólu ětí, podobně, jsm e
p aliu jednoduchého jád ěnou fázového posunu hnacího <Pjj-
134
. byčejně děje několika závity
stupujícím pólu jád nap ětí, spojeným rátk posuvnou sponkou odporové
sm yčce, jejichž zatěžující účinek působí přím fázový posun hnacího jád ra
n ětí neznatelně jeho velikost. čárkovaně), znovu prostupuje kotoučem vrací obou krajních
ram en, jim uzavírá zpět střední ram eno. entýž hnací agnetický <Pu
te rát prostupuje kotoučem proto jádro nazývá vojitým jád rem
napětí. yto vložky ají pochopitelně vliv fázový posun rozptylového u
tpgU, nikoliv však jeho velikost