Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 135 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
lastní jádro silnější průřez něm nasazena cívka napětí. Přesného nařízení 90° posunu lze dosáhnouti, podobně jako
u jednoduchého jád ra, zasouváním ěděných křídel ezer ezi příčkam i
a rajn ram eny, ted ěnou fázového posunu rozptylového qTJ- Zasou
vání nebo vysouvání křídel ovšem usí íti současně, aby nebyla porušena sou
m ěrnost jád napětí. ěkterých konstrukcí tak užívá pro nařízení 90° posunu
závitů rátk vystupujícím středním pólu ětí, podobně, jsm e
p aliu jednoduchého jád ěnou fázového posunu hnacího <Pjj-
134
.
neprostupujícího kotoučem . čárkovaně), znovu prostupuje kotoučem vrací obou krajních
ram en, jim uzavírá zpět střední ram eno.
R ozptylový ětí <PqV důležitý úkol, neboť způsobuje při zatí
žení bez indukce bude dále podrobně uvedeno 90° posun hnacího jád ra
n ětí (Pu hnacím tokem proudu. Mezi příčkou ram enem
p vzduchová ezera jejíž velikost liv rozptylový <Pgij tím
i fázový posun ezi oběm hnacím toky. byčejně děje několika závity
stupujícím pólu jád nap ětí, spojeným rátk posuvnou sponkou odporové
sm yčce, jejichž zatěžující účinek působí přím fázový posun hnacího jád ra
n ětí neznatelně jeho velikost. entýž hnací agnetický <Pu
te rát prostupuje kotoučem proto jádro nazývá vojitým jád rem
napětí. Přesného nařízení 90°
posunu lze dosáím outi ěděným plíškem křídla, zasouvá ezery
m.
Touto úpravou dvojitého opět dána fáze velikost hnacího agne
tického napětí, terý hnacím tokem jád proudu přibližně zpožďuje 90°
(při zatížení bez indukce). ezera, případě rozptylový tok
m usí tak aby vznikl požadovaný přibližný 90° posun.
T uspořádáním ětí dosáhne potřebného rozptylu.lze rozděliti horní část,
jež enujem vlastním jád rem nap ětí, spodní část, nazývanou protipólem
já napětí.
N ezerou jso spojena obě ram ena vlastního ětí příčkou složenou
rovněž tenkých železokřem íkových plechů.
T ohoto účelu, důležitého pro správnou činnost elektrom ěru, lze též dosáhnouti
vhodným zatížením hnacího í'{/. ůzným zasunutím ění alých ezích fázový posun ektoru rozptylového
toku. rajn ram ena jsou slabší způ
sobuje jim otřebný rozptylový <PqU, jehož velikost příslušně zvětší,
uzavrou-li rajn ram ena střední část příčkam Podle třeb ývá
m agnetický odpor příček zvětšen ezeram nichž jsou vloženy nem agnetické
plíšky. yto vložky ají pochopitelně vliv fázový posun rozptylového u
tpgU, nikoliv však jeho velikost. agnetický
to vyráběný cívkou ětí skládá jed části toku, uzavírajícího příčkou p
a příčku vzduchem vlastním jád nap ětí, části toku, prostupujícího
m ezerou kotoučem přes protipól zpět vlastního jád ato část agnetického
to 0j7 nazývá hnacím tokem ětí rozdíl rozptylového 'Pí,r .
P rotipól průřez slabší složen buď těchže plechů jako lastn jádro
anebo ývá zvláštního ferrom agnetického dvojkovu, á-li zároveň iti úkol
tepelné kom pensace.
V určitém okam žiku vychází hnací agnetický stříd <Pjj pólu střed
ního ram ene jád nap ětí, rostupuje kotoučem rozvětvuje se, prochází jád rem
proudu obr.
b) jité tři ram ena, nichž střední
m větší průřez něm nasazena cívka napětí.
Mezi pólem vlastního ětí protipólem ytvořena vzduchová e
zera, níž otáčí kotouč elektrom ěru, tvořící dstatnou část otočného strojí. rčitým nařízením sponky odporové smyčce
lze pak přesně dosáhnouti 90° posunu
