Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 117 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
136).Hnací ústroji mělo pouze jedno společné jádro, jehož spodní část tvořilo jádro
napětí hořejší část jádro proudu. horní části litinové kostry byly uloženy posouvatelné měděné
závity Z2, jimiž seřizoval běh jednak při malém zatížení pak také při
indukčním zatížení (t. 90° posun). Jednofázový indukční elektroměr
„ řižík vzor J:
a) pohled elektrom při sejmutém krytu,
b) tvar hnacího ústrojí. Posouvalo-li
se však jim současně směru nebo proti otáčení kotouče, měnil běh při malém
zatížení. Kotouč byl ose příliš
vysoko, čímž vznikalo nepoměrně větší tření horním ložisku.
Po elektrické stránce elektroměr vzoru mnoho neuspokojoval. Prostřední rameno neslo cívku napětí bylo
v horní části slabší než krajní ramena nasazenými cívkami proudu.
2.
Obr. Váhu elektroměru
značně zvětšoval litinový spodek.
Kromě drobnějších úprav jednotlivých součástí byla konstrukce tohoto elektroměru
obdobná vzoru jenže ústrojí hnací otáčivé byla obrácena.
116
. Jednofázový elektroměr vzoru . Vzdor těmto nevýhodám vyráběl elektroměr
vzoru téměř celé desetiletí. Nosná kostra byla litiny, avšak spodek elektroměru byl již
vytlačen železného plechu. Protipól toku napětí toku proudu tvořila litinová kostra níž bylo
jádro upevněno jíž také tok napětí částečně uzavíral zpět druhému pólu
cívky napětí. Posouvalo-li oběma závity současně ose
nebo osy souměrnosti, měnil běh kotouče při indukčním zatížení. Výměna cívky napětí činila největší potíže.
V roce 1924 vyrobila firma „Křižík“ jednofázový elektroměr vzoru (obr. 136. Tím bylo umož
něno příznivější uložení kotouče ložiskách, neboť těžiště celého otáčivého ústrojí
se značně snížilo. Rovněž tak
v konstrukci měl určité nedostatky, ježto hnací ústrojí bylo při opravách těžko
přístupné. Pro zvýšení
rozptylu byl nasazen středním rameni těsně pod kotoučem železný nástavek Žn,
který též zmenšoval záporné chyby při větším zatížení kompensoval částečně vliv
teploty. Kryt elektroměru byl vylisován hliníkového
plechu
