Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 108 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Tímto měřičem ma
xima byl podstatě diferenciální teploměr, jehož jedno rameno působil odebíraný
proud (viz topné vinutí), měře
ný normálním elektroměrem.
Elektrárenská hospodářská praxe neuspokojila ceněním odběru podle regi
strace sazbových elektroměrů požadovala výrobcích zv.
2.
* *
*
Vedle dvojsazbových elektroměrů požadoval elektrárenský provoz pro zvláštní
účely též tro sazb elek tro jejichž účel byl podstatě týž. Jako tekutina nej
lépe osvědčila kyselina sírová,
jejíž roztaživost projevovala
přímou poměrnost teplu;
přesto však krátkodobé prou
dové zatížení tento elektro
měr přesně nezaznamenával. Měřič proudového maxima General Electric. 124. Jedině způsobu řízení sazeb změnou kmi
točtu některých případech prakticky užívá.
Zcela přesně měřil teprve čty-
řicetiminutové stálé proudové
zatížení Obr. 123. Wrightův měřič proudového maxima. Elektrom rightovfm ěřičem proudového axim a. 123). elektroměry měřiči
maxima, nichž cenil odběr podle udaného největšího zatížení určitém
časovém údobí.
b) tro ěřiči axim a.
Přístroj založen tepelné roztaživosti proužků dvojkovu Elektro
měrem měřený proud protéká ohřívacím článkem němž upevněn jeden
konec proužku Druhý konec tohoto dvojkovu nese kulisově uložený konec
proužku jehož druhý konec jest pevně vetknut otočného sloupku sloupku
vybíhá raménko zakončené ozubením, zabírajícím zubového kolečka na
jehož ose pevně nasazen unašeč základním postavení jest unašeč držen spirá-
107
.
Rovněž menší přesností pracuje tepelný měřič proudového maxima, navržený
firmou General Electric Company, jehož princip naznačen obr.
Teplem roztažený vzduch vy
tlačoval tekutinu druhého
ramene, něhož tato padala
otvorem hořejší části do
střední odměrné trubičky, jež
byla tedy mírou vyskytnuvší
ho nejvyššího proudového
zatížení.Další způsob navrhoval místo počítacích strojků dvěma číselníky jeden čí
selník příslušné láce bylo dosaženo zmenšením otáček kotouče elektroměru
bud’ vřaďěním odporu nebo posunutím brzdicího magnetu.
Na potřebu měření maxima první poukázal Anglii již roku 1893 Wright,
který také sestavil první měřič proudového maxima (obr.
1.
K těmto rozličným návrhům byly podniky vedeny zejména zvýšenými náklady
na přepínací hodiny. Dvojsazbové elektroměry této
úpravě vyráběla nás firma „Křižík“ avšak pro obtížné dosažení náhlé změny kmi
točtu velké elektrárně, jejíž sítí pracuje zpravidla více generátorů, tento
způsob zatím málo vžil. Přesto však praxe ukázala, uvedené návrhy byly většinou
nespolehlivé anebo dokonce neproveditelné
