Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 103 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Na měření spotřeby trojfázové soustavě
s nulovým vodičem sestavil Aron podobném
způsobu kyvadlový čtyřvodičový elektroměr
(obr. Cívky napětí byly při
pojeny mezi dva krajní fázové vodiče nulový
vodič, kdežto cívky proudu byly vřaděny do
všech fází. Elektro
měr měl tři jádra napětí tvaru písmene
B vinutím spojeným hvězdě, nichž
dvě byla účinná, kdežto třetí bylo jen
jako.
lenky užil Aron původně svého kyvadlového
elektroměru, jehož oba jednofázové systémy, vhod
ně elektricky spojené, poháněly společný počí
tací strojek, který udával skutečnou spotřebu
trojfázového proudu nezávisle způsobu roz
dělení zatížení jednotlivých fázích, posunu
i velikosti.
2. Nevýhodou tohoto způsobu bylo, dva elektroměry zabíraly poměrně
dosti místa musily odčítati dva údaje, které bylo nutno sečítati, při čemž
102
.
Jelikož prof. 116) firma Schuckert, navržený
Obr. Aronův trojfázový čtyřvodičový
kyvadlový elektroměr.
Některé firmy byly proto nuceny pracovati
zcela odvisle. každý
kotouč působil vedle hnacích ústrojí
ještě brzdicí stálý magnet. 116.
3. Jednofázové elektroměry Aronově zapojení.
V roce 1899 dala trh první prakticky uživatelný indukční trojfázový elektro-
měr (obr. Mollingerův trojfázový indukční elektroměr. 38). Elektroměr měl
dva hliníkové kotouče, podobně jako
dnešní trojfázové elektroměry.Obr. ollingerův trojfázový indukční elektroměr. Vy
ráběl konce roku 1906. 115. 117), zapojenými podle Aronovy dvojwattmetrové metody (viz
obr. 115), mající dvě kyvadla cívkami napětí a
tři pevné cívky proudu. Toto zapojení vyžado
valo, aby byl vinutí účinných jád
rech posun mezi proudem napětím 75°,
kdežto tlumivky 55°.
Obě účinná jádra napětí působila
na kotouče vzájemně třemi oválnými
proudovými cívkami bez železa, jež
byly zapojeny každé fázi. Elektroměr
se musel tak připojovati, aby pořad svo
rek byl vždy správném smyslu toči
vého pole, jinak měřil nesprávně. Aron dal svůj návrh měření
trojfázového výkonu (spotřeby) patentovati, byla
tím uzavřena cesta pro konstrukci trojfázových
elektroměrů všem jiným výrobcům, pokud ovšem
nezakoupili Aronovu licenci.
Když později přece podařilo elektrotechnikům uvolniti nanejvýš užitečný
Aronův patent, měřila spotřeba trojfázového proudu dvěma jednofázovými elek
troměry (obr. tlumivka pro vytvoření umělého
středního bodu.
iž roku 1897 Mollingerem
