ELEKTROMĚRY Technika a praxe

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...

Autor: ESČ Praha Cyril Macháček

Strana 103 z 534

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Elektro­ měr měl tři jádra napětí tvaru písmene B vinutím spojeným hvězdě, nichž dvě byla účinná, kdežto třetí bylo jen jako. Elektroměr se musel tak připojovati, aby pořad svo­ rek byl vždy správném smyslu toči­ vého pole, jinak měřil nesprávně. Mollingerův trojfázový indukční elektroměr. Na měření spotřeby trojfázové soustavě s nulovým vodičem sestavil Aron podobném způsobu kyvadlový čtyřvodičový elektroměr (obr. 117), zapojenými podle Aronovy dvojwattmetrové metody (viz obr. tlumivka pro vytvoření umělého středního bodu. iž roku 1897 Mollingerem. Toto zapojení vyžado­ valo, aby byl vinutí účinných jád­ rech posun mezi proudem napětím 75°, kdežto tlumivky 55°. Když později přece podařilo elektrotechnikům uvolniti nanejvýš užitečný Aronův patent, měřila spotřeba trojfázového proudu dvěma jednofázovými elek­ troměry (obr. lenky užil Aron původně svého kyvadlového elektroměru, jehož oba jednofázové systémy, vhod­ ně elektricky spojené, poháněly společný počí­ tací strojek, který udával skutečnou spotřebu trojfázového proudu nezávisle způsobu roz­ dělení zatížení jednotlivých fázích, posunu i velikosti. ollingerův trojfázový indukční elektroměr. Aron dal svůj návrh měření trojfázového výkonu (spotřeby) patentovati, byla tím uzavřena cesta pro konstrukci trojfázových elektroměrů všem jiným výrobcům, pokud ovšem nezakoupili Aronovu licenci. každý kotouč působil vedle hnacích ústrojí ještě brzdicí stálý magnet. Obě účinná jádra napětí působila na kotouče vzájemně třemi oválnými proudovými cívkami bez železa, jež byly zapojeny každé fázi. 3. 116. Elektroměr měl dva hliníkové kotouče, podobně jako dnešní trojfázové elektroměry. 116) firma Schuckert, navržený Obr. Jelikož prof. Jednofázové elektroměry Aronově zapojení.Obr. Aronův trojfázový čtyřvodičový kyvadlový elektroměr. Nevýhodou tohoto způsobu bylo, dva elektroměry zabíraly poměrně dosti místa musily odčítati dva údaje, které bylo nutno sečítati, při čemž 102 . Některé firmy byly proto nuceny pracovati zcela odvisle. 2. 115), mající dvě kyvadla cívkami napětí a tři pevné cívky proudu. Vy­ ráběl konce roku 1906. Cívky napětí byly při­ pojeny mezi dva krajní fázové vodiče nulový vodič, kdežto cívky proudu byly vřaděny do všech fází. V roce 1899 dala trh první prakticky uživatelný indukční trojfázový elektro- měr (obr. 115. 38)