Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.
nerv. Tvoří úzké svazky buněk. Elektromechanický efekt způsobuje změny orientace některých makromolekul, hlavně
kyseliny ribonukleové desoxyribonukleové, bipolárních molekul vody, změny aktivity
některých enzymů konečně dochází změnám propustnosti buněčných membrán. Žlázová tkáň. Ţlázové buňky jsou buňkami tkáně
výstelkové, které dovedou vylučovat výměšky prospěšné pro tělo (sekrety) (ţlázy vnitřní
nebo vnější sekrecí např.
3. Magnetoelektrický efekt zaloţen indukci vířivých proudů elektrických potenciálů na
mikroanatomických ale větších strukturách ţivého organizmu., moţné zdravotní poškození
.pole úrovni elektronů.
3.polí. V
rámci těchto interakcí můţe docházet změně spinu elektronů, ale zřejmě jen případě
pouţití výrazně silných mag.
A.pole, vodivost tkáně magnetická indukce. Jestliţe buňkách vaziva uskladňují kapičky tuku, vznikají nich buňky tukové. Slouţí ochraně těla (např. Vazivová tuková tkáň.
2. Subbuněčné struktury
Magnetické pole působí ţivou hmotu třemi způsoby tak uvádí chodu spoušťový
mechanizmus, který dále rozvíjí biologické reakce všech úrovních.Vliv prostředí elektromagnetické pole
86
1. Nervové buňky jejich výběţky mají schopnost vést vzruch, například od
některého smyslového orgánu mozku nebo mozku svalu. Elektronové interakce tento efekt realizován atomární subatomární úrovni, včetně
reakce mag.
6.
5. Dochází přenosu elektronů mezi jednotlivými
molekulami tento děj vede urychlení nebo zpomalení některých chemických reakcí. výstelková tkáň střeva).
Podívejme základní poznatky působení elektromagnetického pole tyto základní stavební
prvky lidského organismu. Velikost těchto potenciálů
lze vyjádřit jako: prfB
kde intenzita proudu indukovaného organizmu, poloměr induktivní tkáňové smyčky, f
kmitočet mag. zvláštní podoba výstelkové tkáně.
1.
syst.
Magnetická indukce (mT) Indukovaný proud
(mA/m)
Biologická odpověď
na hlavu trup
250 1000
moţné extrasystoly ventikulární
fibrilace, značné zdravotní
nebezpečí
25 250 100 1000
změny dráţdivosti centrál. Závislost mezi magnetickou indukcí, indukovanými elektrickými proudy odpovídající
biologickou odezvou organizmu uvedena následující tabulce.
Indukované elektrické potenciály vyvolávají změny šíření vzruchů nervových vláknech, změnu
intenzity látkové výměny buněk změny činnosti nervových buněk centrálního nervového
systému. štítná ţláza). Podpůrná tkáň skládá tkáně chrupavčité kostní, které jsou oporou těla. Nervová tkáň. Svalová tkáň dovede aktivně zkracovat (smršťovat), tím zajišťuje pohyby těla. Krycí tkáň.
Znamená to, bude buňce při stálé magnetické indukci kmitočtu indukovat tím větší
elektrický potenciál, čím bude buňka větší, respektive delší (případ nervových svalových buněk).
Odhadovaná elektrická pole iontových kanálech buněčné membrány pohybují kolem nV/m. srovnání magnetické
indukce, indukovaných proudů biologické odpovědi pro střídavé pulzní mag. Vazivová tkáň (vazivo) tvoří jakousi kostru mnoha orgánů, vytváří
šlachy atd. krycí tkáň kůţe) nebo
můţe přijímat ţiviny, vstřebává (např. pole o
kmitočtu 300Hz.
4.
2
