Elektromagnetismus

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.

Vydal: VŠB – Technická univerzita Ostrava Autor: Lubomír Ivánek

Strana 96 z 183

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
4. Znamená to, bude buňce při stálé magnetické indukci kmitočtu indukovat tím větší elektrický potenciál, čím bude buňka větší, respektive delší (případ nervových svalových buněk). Vazivová tkáň (vazivo) tvoří jakousi kostru mnoha orgánů, vytváří šlachy atd. 5. Podpůrná tkáň skládá tkáně chrupavčité kostní, které jsou oporou těla. 3. Elektromechanický efekt způsobuje změny orientace některých makromolekul, hlavně kyseliny ribonukleové desoxyribonukleové, bipolárních molekul vody, změny aktivity některých enzymů konečně dochází změnám propustnosti buněčných membrán. Dochází přenosu elektronů mezi jednotlivými molekulami tento děj vede urychlení nebo zpomalení některých chemických reakcí. Indukované elektrické potenciály vyvolávají změny šíření vzruchů nervových vláknech, změnu intenzity látkové výměny buněk změny činnosti nervových buněk centrálního nervového systému. Ţlázové buňky jsou buňkami tkáně výstelkové, které dovedou vylučovat výměšky prospěšné pro tělo (sekrety) (ţlázy vnitřní nebo vnější sekrecí např. srovnání magnetické indukce, indukovaných proudů biologické odpovědi pro střídavé pulzní mag. Podívejme základní poznatky působení elektromagnetického pole tyto základní stavební prvky lidského organismu. Velikost těchto potenciálů lze vyjádřit jako: prfB kde intenzita proudu indukovaného organizmu, poloměr induktivní tkáňové smyčky, f kmitočet mag. zvláštní podoba výstelkové tkáně., moţné zdravotní poškození . Slouţí ochraně těla (např. 2. Krycí tkáň. 2. A. krycí tkáň kůţe) nebo můţe přijímat ţiviny, vstřebává (např. Tvoří úzké svazky buněk. Magnetoelektrický efekt zaloţen indukci vířivých proudů elektrických potenciálů na mikroanatomických ale větších strukturách ţivého organizmu. Žlázová tkáň. Elektronové interakce tento efekt realizován atomární subatomární úrovni, včetně reakce mag. Nervové buňky jejich výběţky mají schopnost vést vzruch, například od některého smyslového orgánu mozku nebo mozku svalu.polí. 6. 3.Vliv prostředí elektromagnetické pole 86 1. Závislost mezi magnetickou indukcí, indukovanými elektrickými proudy odpovídající biologickou odezvou organizmu uvedena následující tabulce. Svalová tkáň dovede aktivně zkracovat (smršťovat), tím zajišťuje pohyby těla. Magnetická indukce (mT) Indukovaný proud (mA/m) Biologická odpověď na hlavu trup 250 1000 moţné extrasystoly ventikulární fibrilace, značné zdravotní nebezpečí 25 250 100 1000 změny dráţdivosti centrál. pole o kmitočtu 300Hz. nerv. V rámci těchto interakcí můţe docházet změně spinu elektronů, ale zřejmě jen případě pouţití výrazně silných mag. syst. Subbuněčné struktury Magnetické pole působí ţivou hmotu třemi způsoby tak uvádí chodu spoušťový mechanizmus, který dále rozvíjí biologické reakce všech úrovních. Nervová tkáň. výstelková tkáň střeva). Jestliţe buňkách vaziva uskladňují kapičky tuku, vznikají nich buňky tukové. Vazivová tuková tkáň.pole úrovni elektronů. štítná ţláza). 1. Odhadovaná elektrická pole iontových kanálech buněčné membrány pohybují kolem nV/m.pole, vodivost tkáně magnetická indukce