Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.
, moţné zdravotní poškození
. krycí tkáň kůţe) nebo
můţe přijímat ţiviny, vstřebává (např.
2. Elektromechanický efekt způsobuje změny orientace některých makromolekul, hlavně
kyseliny ribonukleové desoxyribonukleové, bipolárních molekul vody, změny aktivity
některých enzymů konečně dochází změnám propustnosti buněčných membrán. nerv. Závislost mezi magnetickou indukcí, indukovanými elektrickými proudy odpovídající
biologickou odezvou organizmu uvedena následující tabulce.
4.
3.
3. pole o
kmitočtu 300Hz.
Magnetická indukce (mT) Indukovaný proud
(mA/m)
Biologická odpověď
na hlavu trup
250 1000
moţné extrasystoly ventikulární
fibrilace, značné zdravotní
nebezpečí
25 250 100 1000
změny dráţdivosti centrál. V
rámci těchto interakcí můţe docházet změně spinu elektronů, ale zřejmě jen případě
pouţití výrazně silných mag.
Podívejme základní poznatky působení elektromagnetického pole tyto základní stavební
prvky lidského organismu. Ţlázové buňky jsou buňkami tkáně
výstelkové, které dovedou vylučovat výměšky prospěšné pro tělo (sekrety) (ţlázy vnitřní
nebo vnější sekrecí např.Vliv prostředí elektromagnetické pole
86
1. Nervová tkáň.
6. Svalová tkáň dovede aktivně zkracovat (smršťovat), tím zajišťuje pohyby těla. srovnání magnetické
indukce, indukovaných proudů biologické odpovědi pro střídavé pulzní mag.
Znamená to, bude buňce při stálé magnetické indukci kmitočtu indukovat tím větší
elektrický potenciál, čím bude buňka větší, respektive delší (případ nervových svalových buněk). Jestliţe buňkách vaziva uskladňují kapičky tuku, vznikají nich buňky tukové.
1. Tvoří úzké svazky buněk.
2.polí.
5. Velikost těchto potenciálů
lze vyjádřit jako: prfB
kde intenzita proudu indukovaného organizmu, poloměr induktivní tkáňové smyčky, f
kmitočet mag.pole úrovni elektronů.
syst. Podpůrná tkáň skládá tkáně chrupavčité kostní, které jsou oporou těla. zvláštní podoba výstelkové tkáně. Subbuněčné struktury
Magnetické pole působí ţivou hmotu třemi způsoby tak uvádí chodu spoušťový
mechanizmus, který dále rozvíjí biologické reakce všech úrovních. Magnetoelektrický efekt zaloţen indukci vířivých proudů elektrických potenciálů na
mikroanatomických ale větších strukturách ţivého organizmu. Vazivová tuková tkáň.pole, vodivost tkáně magnetická indukce. Slouţí ochraně těla (např. Dochází přenosu elektronů mezi jednotlivými
molekulami tento děj vede urychlení nebo zpomalení některých chemických reakcí. Nervové buňky jejich výběţky mají schopnost vést vzruch, například od
některého smyslového orgánu mozku nebo mozku svalu. štítná ţláza).
Indukované elektrické potenciály vyvolávají změny šíření vzruchů nervových vláknech, změnu
intenzity látkové výměny buněk změny činnosti nervových buněk centrálního nervového
systému. Krycí tkáň. Vazivová tkáň (vazivo) tvoří jakousi kostru mnoha orgánů, vytváří
šlachy atd. Žlázová tkáň. výstelková tkáň střeva). Elektronové interakce tento efekt realizován atomární subatomární úrovni, včetně
reakce mag.
Odhadovaná elektrická pole iontových kanálech buněčné membrány pohybují kolem nV/m.
A
