Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.
Magnetická indukce (mT) Indukovaný proud
(mA/m)
Biologická odpověď
na hlavu trup
250 1000
moţné extrasystoly ventikulární
fibrilace, značné zdravotní
nebezpečí
25 250 100 1000
změny dráţdivosti centrál. Elektronové interakce tento efekt realizován atomární subatomární úrovni, včetně
reakce mag.
Odhadovaná elektrická pole iontových kanálech buněčné membrány pohybují kolem nV/m. V
rámci těchto interakcí můţe docházet změně spinu elektronů, ale zřejmě jen případě
pouţití výrazně silných mag.pole úrovni elektronů., moţné zdravotní poškození
. Velikost těchto potenciálů
lze vyjádřit jako: prfB
kde intenzita proudu indukovaného organizmu, poloměr induktivní tkáňové smyčky, f
kmitočet mag. Krycí tkáň.
A.
Podívejme základní poznatky působení elektromagnetického pole tyto základní stavební
prvky lidského organismu. Nervová tkáň. Elektromechanický efekt způsobuje změny orientace některých makromolekul, hlavně
kyseliny ribonukleové desoxyribonukleové, bipolárních molekul vody, změny aktivity
některých enzymů konečně dochází změnám propustnosti buněčných membrán. Svalová tkáň dovede aktivně zkracovat (smršťovat), tím zajišťuje pohyby těla. štítná ţláza). srovnání magnetické
indukce, indukovaných proudů biologické odpovědi pro střídavé pulzní mag.
3. pole o
kmitočtu 300Hz. krycí tkáň kůţe) nebo
můţe přijímat ţiviny, vstřebává (např. Žlázová tkáň.Vliv prostředí elektromagnetické pole
86
1.
3. Dochází přenosu elektronů mezi jednotlivými
molekulami tento děj vede urychlení nebo zpomalení některých chemických reakcí. Magnetoelektrický efekt zaloţen indukci vířivých proudů elektrických potenciálů na
mikroanatomických ale větších strukturách ţivého organizmu. zvláštní podoba výstelkové tkáně. Podpůrná tkáň skládá tkáně chrupavčité kostní, které jsou oporou těla. Vazivová tkáň (vazivo) tvoří jakousi kostru mnoha orgánů, vytváří
šlachy atd.
Znamená to, bude buňce při stálé magnetické indukci kmitočtu indukovat tím větší
elektrický potenciál, čím bude buňka větší, respektive delší (případ nervových svalových buněk).
1. Tvoří úzké svazky buněk. nerv.
Indukované elektrické potenciály vyvolávají změny šíření vzruchů nervových vláknech, změnu
intenzity látkové výměny buněk změny činnosti nervových buněk centrálního nervového
systému. Závislost mezi magnetickou indukcí, indukovanými elektrickými proudy odpovídající
biologickou odezvou organizmu uvedena následující tabulce. Slouţí ochraně těla (např.
2.
6.
5. výstelková tkáň střeva).
4. Nervové buňky jejich výběţky mají schopnost vést vzruch, například od
některého smyslového orgánu mozku nebo mozku svalu.
syst. Jestliţe buňkách vaziva uskladňují kapičky tuku, vznikají nich buňky tukové.polí.
2.pole, vodivost tkáně magnetická indukce. Subbuněčné struktury
Magnetické pole působí ţivou hmotu třemi způsoby tak uvádí chodu spoušťový
mechanizmus, který dále rozvíjí biologické reakce všech úrovních. Vazivová tuková tkáň. Ţlázové buňky jsou buňkami tkáně
výstelkové, které dovedou vylučovat výměšky prospěšné pro tělo (sekrety) (ţlázy vnitřní
nebo vnější sekrecí např
