Elektromagnetismus

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.

Vydal: VŠB – Technická univerzita Ostrava Autor: Lubomír Ivánek

Strana 24 z 183

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1. Volíme-li potom integrační plochu tvaru koule procházející bodem, v němţ intenzitu pole hledáme (obr.4.6) zakreslíme tolik siločar, aby byl podíl tohoto počtu siločar velikosti plošky úměrný intenzitě pole místě plošky. 1. 1. Ţádná práce nevykoná ani při pohybu libovolné dráze jednoho místa ekvipotenciály jiného místa stejné ekvipotenciály, jako ekvipotenciála tvořila část integrační dráhy uzavírala ji.27) případně tvar  Q S  dSE (1.8. Směr výsledného vektoru (resp. b) siločáry navzájem odpuzují; kaţdým bodem prochází jen jedna siločára siločáry tedy nesmí křiţovat.1. U tvarově jednoduchých polí (bodového náboje, nabitého válce, deskového kondenzátoru) lze vypočíst velikost intenzity podle Gaussovy věty elektrostatiky. Pokud bychom volili jako integrační plochu např. c) tvar siločar vyvolává představu, jakoby podél siločar působil podélný tah (napětí), který má snahu zkrátit siločáry přiblíţit sobě el. bodového náboje, nebo nabité koule vycházejí siločáry paprskovitě náboje, resp. Čím větší náboj, tím více siločar něj vychází. u hrotu obr. středu koule.7 obr.1.5 obr. e) siločáry mají kvantitativní význam.7), budou vektory (resp.3. Např. kaţdém bodě totiţ vektor intenzity pole tečnou siločáře určující smysl přírůstku potenciálu pokud jednom bodě siločáry křiţovaly, musely by v tomto bodě být dva vektory intenzity pole (obr. Gaussova věta elektrostatiky tvar: Q S  dSD (1. konzervativním poli nezávisí křivkový integrál průběhu integrační dráhy. Siločáry ekvipotenciály bez příčiny ostře nelámou, ale jejich tvar mění pozvolně jako bychom pozorovali řez povrchu nafouknutého balónku. krychli obklopující náboj obr. Elektrické pole znázorňujeme tak, malé plošky kolmé směr siločar (obr.1.9 , obr. 1. pro nabitou kouli je superpozice několika symetrických nábojů vyznačena obr. sloţitějších polí zpravidla počítá intenzita prioritně počítaných potenciálů. Např. Pokud jimi vyznačujeme trubice jednotkového toku, lze jejich hustoty usoudit na velikost toku sledované oblasti. nabitého tělesa dán superpozicí příspěvků elementárních nábojů povrchu tělesa.Základní pojmy elektromagnetismu 14 Při pohybu tělesa zkušebním nábojem uzavřené dráze elektrostatickém poli nevykoná ani nespotřebuje ţádná práce. d) dráhy siločar jsou nábojům pevně vázány obr.4.1.1. S kolineární nemusíme vztahu zahrnovat předpis, nímţ závislosti na poloze jednotlivých elementů integrační plochy mění úhel mezi těmito vektory. Siločáry, kterými zobrazujeme elektrické pole jsou myšlené čáry, přesto jim přisuzujeme některé typické vlastnosti: a) kaţdá siločára začíná náboji končí náboji, tedy orientována.náboje obr.1. 1.6 .5) tedy dva různé gradienty potenciálu (tedy dva směry největšího přírůstku potenciálu), protoţe grad .28) Tyto vztahy mají obecnou platnost, ale výhodou pouţíváme problémů, u nichţ známe tvar ekvipotenciál siločar. Např