Elektromagnetismus

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.

Vydal: VŠB – Technická univerzita Ostrava Autor: Lubomír Ivánek

Strana 165 z 183

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
34 obr. Sloţka napíná dipól obvodovou silou, tj.126) Sloţku vyjádříme změny Bz/z pouţitím podmínky div Popišme tedy tok vektoru B plochou objemového elementu, který dostaneme posunutím proudového dipólu podle obr.127) Odtud - z Bzr   2 (4. obr.34, je směr vektoru tedy velikost jeho sloţek kaţdém proudovém elementu smyčky jiný, tělísko bude působit navíc síla, snaţící vtáhnout tělísko místa větší intenzitou pole. Výpočet provádí pomocí tenzoru.124) Znaménko mínus vyjadřuje skutečnost, snaţí zmenšit .35.125) takţe celková síla směru při poloměru smyčky proudu I Fz I2rBr (4.35 .4. 4. Objeví-li homogenním magnetickém poli zmagnetované tělísko magnetickým momentem bude na něj působit pouze mechanický moment Mmech B. 4.128) a síla celý dipól směru z Fz m z Bz   (4.129) V kaţdém magnetickém tělese, které nachází nehomogenním magnetickém poli vzniká osová síla působící elementární magnetické momenty MdV, která vyvolává spolu silou radiální mechanické pnutí. Vloţíme-li stejné tělísko pole nehomogenního obr. vyvolává pouze mechanické pnutí, sloţka vyvolává element síly dF Idl IdlBruz (4.Energie síly elektromagnetických polích 155 Výsledná síla Fv 2F - sR IN m   0 2 22  (4. Tok vektoru směru je - r2 Bz (r2 Bz + z  (r2 Bz)dz) r2  z Bz   dz a směru 2rdrBr Z definice divergence 0 2 2 )( )( 1 lim 2 2 0           r r z v B rz Bz dzr Bdzrdz z Br dszB V Bdiv     (4. 4