Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.
Dalzier nazval tento proud "let go" z
pokusů při kmitočtu zjistil, pro 99,5 muţů menší neţ mA, ţen mA.63
. Předpokládáme-li odpor 500 1000 přemění teplo při průchodu
stejnosměrného proudu výkon 1,25 2,5 coţ způsobí jen nepatrné zahřátí. odborné literatuře uvádí, jsou rovněţ
nebezpečné proudy kmitočtem 200 500 Hz. Proud "let go" podstatě prahový
křečový proud.
Další účinek tepelný, kdyţ stejnosměrného proudu ustupuje pozadí před působením
elektrolytickým.2. Označíme-li bezpečnost
proudu pro muţe indexem 100, lze podle Dalziela uvaţovat
pro ţeny index 66, pro děti index 55. Nebezpečné mohou
být sekundární účinky proudu, kdyţ jde proudy malé,
protoţe zde hraje úlohu moment úleku. okolí střídavého
sinusového proudu 0,3 leţí práh vnímání 0,5 osob).
Ţeny děti jsou citlivější neţ muţi. Dalziel zhodnotil statisticky výsledky prováděných pokusů došel závěru, ţe
pravděpodobnost vzniku srdečních fibrilací při tzv. Při proudech nastává stahování svalů paţe, které můţe dospět ke
stavu tetanické křeče. Tato citlivá fáze elektrokardiogramu označuje písmenem T
a člověka trvá asi 0,15 0,2 sec.
Při nejnovějších výzkumech fyziologických účinků uplatňuje tento názor. toho vyplývá, dotyk trvající déle
neţ 0,8 sec nebezpečný nízkého napětí.
Většinou elektrický proud prochází déle neţ dobu jednoho srdečního cyklu, musí tedy vţdy
setkat citlivou fází srdeční činnosti. Přitom je
směrodatný uvedený práh vnímání elektrického proudu. Nebezpečí zcela
přestává proudů kmitočty 000 100 000 Hz. 2. Trvá-li však působení elektrického proudu déle neţ jednu srdeční
periodu, člověka dobu 0,75 0,8 sec, zasáhne fáze ještě jednou. Podle Kelnara
je při kmitočtu tento proud muţů mA, ţen mA. Účinek rázových proudů ţivý organismus,
např.
Ch. Je-li této fázi srdce zasaţeno
elektrickým proudem, můţe nastat jiţ zmíněná fibrilace srdečních komor. tím úmrtí.
Střídavý proud zvláště nebezpečný rozmezí kmitočtů 40
aţ Hz. výboje kondenzátorů, závisí podobně jako proudů střídavých velikosti proudu době,
kterou prochází tělem. Při opětovném zasaţení
fáze srdeční činnosti intenzita proudu, nutná vyvolání fibrilace komor podstatně menší. Zmenšení
biologických vlivů začíná projevovat teprve proudů s
kmitočty nad 100 pronikavému zmenšení těchto vlivů dochází při kmitočtech nad 000 Hz,
kdy riziko fibrilací malé. tomto rozmezí proudů leţí pro převáţnou většinu lidí mezní proud, který ještě
umoţňuje pustit nebo odtrhnout částí pod napětím. Chvění
komor lze vyvolat jiţ při elektrických proudech kolem 100mA. Fibrilace srdeční stav,
kdy jednotlivé úseky srdečního svalu rozpínají smršťují nezávisle sobě, srdce však jako celek
nepracuje, nepumpuje krev cév, nastává hypoxie (stav, kdy nedostatek kyslíku tkáních).
Účinky střídavého proudu bývá ohroţeno srdce.
Prochází-li lidským tělem střídavý sinusový proud, uplatní tyto jeho účinky nervy svaly:
- zvyšujeme-li kmitočet proudu, zvětšuje rychlost proudové změny podle Boisova-
Reymondova pravidla zvětšuje dráţdivý účinek proudu;
- zvyšujeme-li kmitočet dále, zmenšuje elektrochemická práce připadající dobu jedné poloviny
kmitu (přemístí méně iontů) míry, proud nemůţe vyvolat váţné poškození tkáně. Nejvíce zahřejí části, kde největší hustota proudu, např. Proudy 0,8 vyvolávají
podráţdění nervech. energetickém kriteriu
obr.63 jsou křivky snesitelnosti elektrického proudu pro muţe, kde
křivka snesitelnost pro 0,5 muţů, křivka snesitelnost pro 99,5 muţů. úzké dolní části bérce
nad kotníkem apod.Vliv prostředí elektromagnetické pole
95
průchodu proudu hlavou dojde selhání ţivotu nezbytných mozkových center pro regulaci srdeční
činnosti, dechu, periferního krevního oběhu atd. obr. Srdce nejcitlivější průchod elektrického proudu
v poslední fázi systoly (končí vypuzování krve levé srdeční komory)
