Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.
Zmenšení
biologických vlivů začíná projevovat teprve proudů s
kmitočty nad 100 pronikavému zmenšení těchto vlivů dochází při kmitočtech nad 000 Hz,
kdy riziko fibrilací malé.
Při nejnovějších výzkumech fyziologických účinků uplatňuje tento názor.2. Při proudech nastává stahování svalů paţe, které můţe dospět ke
stavu tetanické křeče.Vliv prostředí elektromagnetické pole
95
průchodu proudu hlavou dojde selhání ţivotu nezbytných mozkových center pro regulaci srdeční
činnosti, dechu, periferního krevního oběhu atd. výboje kondenzátorů, závisí podobně jako proudů střídavých velikosti proudu době,
kterou prochází tělem.
Většinou elektrický proud prochází déle neţ dobu jednoho srdečního cyklu, musí tedy vţdy
setkat citlivou fází srdeční činnosti. Proudy 0,8 vyvolávají
podráţdění nervech. Podle Kelnara
je při kmitočtu tento proud muţů mA, ţen mA. Nebezpečné mohou
být sekundární účinky proudu, kdyţ jde proudy malé,
protoţe zde hraje úlohu moment úleku. Označíme-li bezpečnost
proudu pro muţe indexem 100, lze podle Dalziela uvaţovat
pro ţeny index 66, pro děti index 55. Proud "let go" podstatě prahový
křečový proud. Srdce nejcitlivější průchod elektrického proudu
v poslední fázi systoly (končí vypuzování krve levé srdeční komory). 2. Nebezpečí zcela
přestává proudů kmitočty 000 100 000 Hz. Účinek rázových proudů ţivý organismus,
např. úzké dolní části bérce
nad kotníkem apod.
Účinky střídavého proudu bývá ohroţeno srdce. toho vyplývá, dotyk trvající déle
neţ 0,8 sec nebezpečný nízkého napětí. Přitom je
směrodatný uvedený práh vnímání elektrického proudu. odborné literatuře uvádí, jsou rovněţ
nebezpečné proudy kmitočtem 200 500 Hz. Fibrilace srdeční stav,
kdy jednotlivé úseky srdečního svalu rozpínají smršťují nezávisle sobě, srdce však jako celek
nepracuje, nepumpuje krev cév, nastává hypoxie (stav, kdy nedostatek kyslíku tkáních). Je-li této fázi srdce zasaţeno
elektrickým proudem, můţe nastat jiţ zmíněná fibrilace srdečních komor.63 jsou křivky snesitelnosti elektrického proudu pro muţe, kde
křivka snesitelnost pro 0,5 muţů, křivka snesitelnost pro 99,5 muţů. tím úmrtí. Dalziel zhodnotil statisticky výsledky prováděných pokusů došel závěru, ţe
pravděpodobnost vzniku srdečních fibrilací při tzv. okolí střídavého
sinusového proudu 0,3 leţí práh vnímání 0,5 osob). Nejvíce zahřejí části, kde největší hustota proudu, např. Tato citlivá fáze elektrokardiogramu označuje písmenem T
a člověka trvá asi 0,15 0,2 sec.
Ţeny děti jsou citlivější neţ muţi.
Prochází-li lidským tělem střídavý sinusový proud, uplatní tyto jeho účinky nervy svaly:
- zvyšujeme-li kmitočet proudu, zvětšuje rychlost proudové změny podle Boisova-
Reymondova pravidla zvětšuje dráţdivý účinek proudu;
- zvyšujeme-li kmitočet dále, zmenšuje elektrochemická práce připadající dobu jedné poloviny
kmitu (přemístí méně iontů) míry, proud nemůţe vyvolat váţné poškození tkáně.63
. energetickém kriteriu
obr. Trvá-li však působení elektrického proudu déle neţ jednu srdeční
periodu, člověka dobu 0,75 0,8 sec, zasáhne fáze ještě jednou. Předpokládáme-li odpor 500 1000 přemění teplo při průchodu
stejnosměrného proudu výkon 1,25 2,5 coţ způsobí jen nepatrné zahřátí. tomto rozmezí proudů leţí pro převáţnou většinu lidí mezní proud, který ještě
umoţňuje pustit nebo odtrhnout částí pod napětím.
Další účinek tepelný, kdyţ stejnosměrného proudu ustupuje pozadí před působením
elektrolytickým.
Střídavý proud zvláště nebezpečný rozmezí kmitočtů 40
aţ Hz. Dalzier nazval tento proud "let go" z
pokusů při kmitočtu zjistil, pro 99,5 muţů menší neţ mA, ţen mA.
Ch. obr. Chvění
komor lze vyvolat jiţ při elektrických proudech kolem 100mA. Při opětovném zasaţení
fáze srdeční činnosti intenzita proudu, nutná vyvolání fibrilace komor podstatně menší
