Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.
Proudy 0,8 vyvolávají
podráţdění nervech.
Ch. energetickém kriteriu
obr. úzké dolní části bérce
nad kotníkem apod. odborné literatuře uvádí, jsou rovněţ
nebezpečné proudy kmitočtem 200 500 Hz. Předpokládáme-li odpor 500 1000 přemění teplo při průchodu
stejnosměrného proudu výkon 1,25 2,5 coţ způsobí jen nepatrné zahřátí. Dalzier nazval tento proud "let go" z
pokusů při kmitočtu zjistil, pro 99,5 muţů menší neţ mA, ţen mA. okolí střídavého
sinusového proudu 0,3 leţí práh vnímání 0,5 osob). Označíme-li bezpečnost
proudu pro muţe indexem 100, lze podle Dalziela uvaţovat
pro ţeny index 66, pro děti index 55. Podle Kelnara
je při kmitočtu tento proud muţů mA, ţen mA. obr. Chvění
komor lze vyvolat jiţ při elektrických proudech kolem 100mA. 2. Účinek rázových proudů ţivý organismus,
např.2. Trvá-li však působení elektrického proudu déle neţ jednu srdeční
periodu, člověka dobu 0,75 0,8 sec, zasáhne fáze ještě jednou.
Při nejnovějších výzkumech fyziologických účinků uplatňuje tento názor. Je-li této fázi srdce zasaţeno
elektrickým proudem, můţe nastat jiţ zmíněná fibrilace srdečních komor.
Střídavý proud zvláště nebezpečný rozmezí kmitočtů 40
aţ Hz.
Účinky střídavého proudu bývá ohroţeno srdce. Nebezpečné mohou
být sekundární účinky proudu, kdyţ jde proudy malé,
protoţe zde hraje úlohu moment úleku. výboje kondenzátorů, závisí podobně jako proudů střídavých velikosti proudu době,
kterou prochází tělem. toho vyplývá, dotyk trvající déle
neţ 0,8 sec nebezpečný nízkého napětí. Fibrilace srdeční stav,
kdy jednotlivé úseky srdečního svalu rozpínají smršťují nezávisle sobě, srdce však jako celek
nepracuje, nepumpuje krev cév, nastává hypoxie (stav, kdy nedostatek kyslíku tkáních). Tato citlivá fáze elektrokardiogramu označuje písmenem T
a člověka trvá asi 0,15 0,2 sec. tomto rozmezí proudů leţí pro převáţnou většinu lidí mezní proud, který ještě
umoţňuje pustit nebo odtrhnout částí pod napětím. tím úmrtí.
Prochází-li lidským tělem střídavý sinusový proud, uplatní tyto jeho účinky nervy svaly:
- zvyšujeme-li kmitočet proudu, zvětšuje rychlost proudové změny podle Boisova-
Reymondova pravidla zvětšuje dráţdivý účinek proudu;
- zvyšujeme-li kmitočet dále, zmenšuje elektrochemická práce připadající dobu jedné poloviny
kmitu (přemístí méně iontů) míry, proud nemůţe vyvolat váţné poškození tkáně.Vliv prostředí elektromagnetické pole
95
průchodu proudu hlavou dojde selhání ţivotu nezbytných mozkových center pro regulaci srdeční
činnosti, dechu, periferního krevního oběhu atd. Nejvíce zahřejí části, kde největší hustota proudu, např. Při opětovném zasaţení
fáze srdeční činnosti intenzita proudu, nutná vyvolání fibrilace komor podstatně menší.
Ţeny děti jsou citlivější neţ muţi. Při proudech nastává stahování svalů paţe, které můţe dospět ke
stavu tetanické křeče. Zmenšení
biologických vlivů začíná projevovat teprve proudů s
kmitočty nad 100 pronikavému zmenšení těchto vlivů dochází při kmitočtech nad 000 Hz,
kdy riziko fibrilací malé.
Další účinek tepelný, kdyţ stejnosměrného proudu ustupuje pozadí před působením
elektrolytickým. Nebezpečí zcela
přestává proudů kmitočty 000 100 000 Hz. Proud "let go" podstatě prahový
křečový proud. Přitom je
směrodatný uvedený práh vnímání elektrického proudu.63
.
Většinou elektrický proud prochází déle neţ dobu jednoho srdečního cyklu, musí tedy vţdy
setkat citlivou fází srdeční činnosti. Dalziel zhodnotil statisticky výsledky prováděných pokusů došel závěru, ţe
pravděpodobnost vzniku srdečních fibrilací při tzv.63 jsou křivky snesitelnosti elektrického proudu pro muţe, kde
křivka snesitelnost pro 0,5 muţů, křivka snesitelnost pro 99,5 muţů. Srdce nejcitlivější průchod elektrického proudu
v poslední fázi systoly (končí vypuzování krve levé srdeční komory)
