Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.
63 jsou křivky snesitelnosti elektrického proudu pro muţe, kde
křivka snesitelnost pro 0,5 muţů, křivka snesitelnost pro 99,5 muţů. tomto rozmezí proudů leţí pro převáţnou většinu lidí mezní proud, který ještě
umoţňuje pustit nebo odtrhnout částí pod napětím.
Při nejnovějších výzkumech fyziologických účinků uplatňuje tento názor. výboje kondenzátorů, závisí podobně jako proudů střídavých velikosti proudu době,
kterou prochází tělem.Vliv prostředí elektromagnetické pole
95
průchodu proudu hlavou dojde selhání ţivotu nezbytných mozkových center pro regulaci srdeční
činnosti, dechu, periferního krevního oběhu atd. toho vyplývá, dotyk trvající déle
neţ 0,8 sec nebezpečný nízkého napětí. Přitom je
směrodatný uvedený práh vnímání elektrického proudu. Je-li této fázi srdce zasaţeno
elektrickým proudem, můţe nastat jiţ zmíněná fibrilace srdečních komor. Podle Kelnara
je při kmitočtu tento proud muţů mA, ţen mA.
Většinou elektrický proud prochází déle neţ dobu jednoho srdečního cyklu, musí tedy vţdy
setkat citlivou fází srdeční činnosti. Tato citlivá fáze elektrokardiogramu označuje písmenem T
a člověka trvá asi 0,15 0,2 sec. Nebezpečí zcela
přestává proudů kmitočty 000 100 000 Hz.
Prochází-li lidským tělem střídavý sinusový proud, uplatní tyto jeho účinky nervy svaly:
- zvyšujeme-li kmitočet proudu, zvětšuje rychlost proudové změny podle Boisova-
Reymondova pravidla zvětšuje dráţdivý účinek proudu;
- zvyšujeme-li kmitočet dále, zmenšuje elektrochemická práce připadající dobu jedné poloviny
kmitu (přemístí méně iontů) míry, proud nemůţe vyvolat váţné poškození tkáně. Nebezpečné mohou
být sekundární účinky proudu, kdyţ jde proudy malé,
protoţe zde hraje úlohu moment úleku.2. tím úmrtí. Chvění
komor lze vyvolat jiţ při elektrických proudech kolem 100mA. Nejvíce zahřejí části, kde největší hustota proudu, např. Proud "let go" podstatě prahový
křečový proud. Proudy 0,8 vyvolávají
podráţdění nervech.63
. Označíme-li bezpečnost
proudu pro muţe indexem 100, lze podle Dalziela uvaţovat
pro ţeny index 66, pro děti index 55. odborné literatuře uvádí, jsou rovněţ
nebezpečné proudy kmitočtem 200 500 Hz.
Střídavý proud zvláště nebezpečný rozmezí kmitočtů 40
aţ Hz.
Ţeny děti jsou citlivější neţ muţi. obr. Trvá-li však působení elektrického proudu déle neţ jednu srdeční
periodu, člověka dobu 0,75 0,8 sec, zasáhne fáze ještě jednou. 2. Při opětovném zasaţení
fáze srdeční činnosti intenzita proudu, nutná vyvolání fibrilace komor podstatně menší. okolí střídavého
sinusového proudu 0,3 leţí práh vnímání 0,5 osob).
Ch. Při proudech nastává stahování svalů paţe, které můţe dospět ke
stavu tetanické křeče. Zmenšení
biologických vlivů začíná projevovat teprve proudů s
kmitočty nad 100 pronikavému zmenšení těchto vlivů dochází při kmitočtech nad 000 Hz,
kdy riziko fibrilací malé. Srdce nejcitlivější průchod elektrického proudu
v poslední fázi systoly (končí vypuzování krve levé srdeční komory). Účinek rázových proudů ţivý organismus,
např. Dalzier nazval tento proud "let go" z
pokusů při kmitočtu zjistil, pro 99,5 muţů menší neţ mA, ţen mA. Dalziel zhodnotil statisticky výsledky prováděných pokusů došel závěru, ţe
pravděpodobnost vzniku srdečních fibrilací při tzv. Fibrilace srdeční stav,
kdy jednotlivé úseky srdečního svalu rozpínají smršťují nezávisle sobě, srdce však jako celek
nepracuje, nepumpuje krev cév, nastává hypoxie (stav, kdy nedostatek kyslíku tkáních). Předpokládáme-li odpor 500 1000 přemění teplo při průchodu
stejnosměrného proudu výkon 1,25 2,5 coţ způsobí jen nepatrné zahřátí.
Další účinek tepelný, kdyţ stejnosměrného proudu ustupuje pozadí před působením
elektrolytickým. energetickém kriteriu
obr.
Účinky střídavého proudu bývá ohroţeno srdce. úzké dolní části bérce
nad kotníkem apod
