Elektromagnetismus

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.

Vydal: VŠB – Technická univerzita Ostrava Autor: Lubomír Ivánek

Strana 105 z 183

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
tím úmrtí. Ţeny děti jsou citlivější neţ muţi. Ch.2. Označíme-li bezpečnost proudu pro muţe indexem 100, lze podle Dalziela uvaţovat pro ţeny index 66, pro děti index 55. Je-li této fázi srdce zasaţeno elektrickým proudem, můţe nastat jiţ zmíněná fibrilace srdečních komor. tomto rozmezí proudů leţí pro převáţnou většinu lidí mezní proud, který ještě umoţňuje pustit nebo odtrhnout částí pod napětím. Chvění komor lze vyvolat jiţ při elektrických proudech kolem 100mA. Přitom je směrodatný uvedený práh vnímání elektrického proudu. Při proudech nastává stahování svalů paţe, které můţe dospět ke stavu tetanické křeče. energetickém kriteriu obr. odborné literatuře uvádí, jsou rovněţ nebezpečné proudy kmitočtem 200 500 Hz. Zmenšení biologických vlivů začíná projevovat teprve proudů s kmitočty nad 100 pronikavému zmenšení těchto vlivů dochází při kmitočtech nad 000 Hz, kdy riziko fibrilací malé.63 . Nebezpečí zcela přestává proudů kmitočty 000 100 000 Hz. Při opětovném zasaţení fáze srdeční činnosti intenzita proudu, nutná vyvolání fibrilace komor podstatně menší. Tato citlivá fáze elektrokardiogramu označuje písmenem T a člověka trvá asi 0,15 0,2 sec. Dalziel zhodnotil statisticky výsledky prováděných pokusů došel závěru, ţe pravděpodobnost vzniku srdečních fibrilací při tzv. toho vyplývá, dotyk trvající déle neţ 0,8 sec nebezpečný nízkého napětí. 2. Další účinek tepelný, kdyţ stejnosměrného proudu ustupuje pozadí před působením elektrolytickým.63 jsou křivky snesitelnosti elektrického proudu pro muţe, kde křivka snesitelnost pro 0,5 muţů, křivka snesitelnost pro 99,5 muţů. Nebezpečné mohou být sekundární účinky proudu, kdyţ jde proudy malé, protoţe zde hraje úlohu moment úleku. Střídavý proud zvláště nebezpečný rozmezí kmitočtů 40 aţ Hz. Většinou elektrický proud prochází déle neţ dobu jednoho srdečního cyklu, musí tedy vţdy setkat citlivou fází srdeční činnosti. okolí střídavého sinusového proudu 0,3 leţí práh vnímání 0,5 osob). Předpokládáme-li odpor 500 1000 přemění teplo při průchodu stejnosměrného proudu výkon 1,25 2,5 coţ způsobí jen nepatrné zahřátí. Účinek rázových proudů ţivý organismus, např. Srdce nejcitlivější průchod elektrického proudu v poslední fázi systoly (končí vypuzování krve levé srdeční komory). Trvá-li však působení elektrického proudu déle neţ jednu srdeční periodu, člověka dobu 0,75 0,8 sec, zasáhne fáze ještě jednou. Účinky střídavého proudu bývá ohroţeno srdce. Proudy 0,8 vyvolávají podráţdění nervech. Fibrilace srdeční stav, kdy jednotlivé úseky srdečního svalu rozpínají smršťují nezávisle sobě, srdce však jako celek nepracuje, nepumpuje krev cév, nastává hypoxie (stav, kdy nedostatek kyslíku tkáních). Proud "let go" podstatě prahový křečový proud. obr. Nejvíce zahřejí části, kde největší hustota proudu, např.Vliv prostředí elektromagnetické pole 95 průchodu proudu hlavou dojde selhání ţivotu nezbytných mozkových center pro regulaci srdeční činnosti, dechu, periferního krevního oběhu atd. Při nejnovějších výzkumech fyziologických účinků uplatňuje tento názor. Podle Kelnara je při kmitočtu tento proud muţů mA, ţen mA. výboje kondenzátorů, závisí podobně jako proudů střídavých velikosti proudu době, kterou prochází tělem. úzké dolní části bérce nad kotníkem apod. Dalzier nazval tento proud "let go" z pokusů při kmitočtu zjistil, pro 99,5 muţů menší neţ mA, ţen mA. Prochází-li lidským tělem střídavý sinusový proud, uplatní tyto jeho účinky nervy svaly: - zvyšujeme-li kmitočet proudu, zvětšuje rychlost proudové změny podle Boisova- Reymondova pravidla zvětšuje dráţdivý účinek proudu; - zvyšujeme-li kmitočet dále, zmenšuje elektrochemická práce připadající dobu jedné poloviny kmitu (přemístí méně iontů) míry, proud nemůţe vyvolat váţné poškození tkáně