Poznámky redaktora
Použil k tomu
torzní (Cavendishovy) váhy, s jejichž pomocí
změřil gravitační sílu působící mezi olověnými
koulemi. Zcela v duchu současné teorie pak
uváděl, propojí-li dva nabité vodiče, elek-
trické fluidum poteče okamžiku, než bude
tento tlak všude stejný tedy vyrovnají
elektrické potenciály.
2)
Flogiston označení pro hypotetickou látku, která podle flogistonové teorie způsobuje hoření látek.
Cavendish také v roce 1798 jako první
přesně spočítal hmotnost Země. V této souvis-
losti vyvrátil (obdobně jako Aepinus) Frankli-
nem uváděnou výjimečnost skla stejně jako
jiné izolující látky i sklo propouštělo elektrický
náboj.
Vypráví se, svém domě měl zadní scho-
diště, které používal, aby vyhnul své hospo-
dyni, neboť cítil nesvůj společnosti žen. Podle jakékoliv jiné závislos-
ti vzdálenosti totiž uvnitř vodiče zůstaly
síly, které uváděly náboje v pohyb, a mě-
nily tak jejich rozdělení.
– Electrical Researches the Honourable
Henry Cavendish. Cavendish studoval v letech 1749
až 1753 univerzitě v Cambridge, avšak ne-
získal univerzitní diplom. Lze domnívat, trpěl
Aspergerovým syndromem1)
.
Cavendish také jisté míry určil složení
zemské atmosféry. Když asi o sto let později James Clerk
Maxwell (1831–1879) prostudoval a uveřej-
nil výsledky Cavendishova zkoumání elektři-
ny, nalezené v jeho pozůstalosti, vědecký svět
si uvědomil, největší část Cavendishových
prací musela být vlastně objevena znovu, zce-
la nezávisle dalšími vědci.
Henry Cavendish narodil Francii,
kde jeho rodina v té době právě žila.
Henry Cavendish byl svých jedenácti
letech žákem školy Peter Newcom’s School
v Hackney. Pro stanovení zá-
vislosti síly mezi náboji byl velmi důležitý
Cavendishův experiment, jímž stejně jako
Priestley dokázal, elektrický náboj vodiče
sídlí pouze jeho povrchu.
Cavendish zanechal sobě značný ma-
jetek, který byl v roce 1871 použit k založe-
ní a vybavení ústavu Cavendishovy labora-
toře univerzitě v Cambridge (tento projekt
vedl sám James Clerk Maxwell). V důsledku své po-
vahy však často nepublikoval výsledky své
práce a mnoho vlastních závěrů nesděloval
ani svým spolupracovníkům. Žil samotářským,
podivínským životem. Jeho výpočty byly zpřes-
něny 20. Experimentál-
ně změřil gravitační konstantu a s její po-
mocí spočítal značnou přesností hmot-
nost a střední hustotu Země. Z dru-
hé strany pak pouze a jedině v případě druhé
mocniny vzdálenosti platí, náboj rozmís-
těn povrchu. V současnosti nejlepší
odhad hmotnosti Země asi 5,973 Zt (zettatun,
tj.
Cavendish svých chemických poku-
sech zabýval plyny, složením vody a jiných
sloučenin. Zavedl
pojmem rezistance (odpor). 10. 5,973·1024
kg), což Cavendishova vý-
počtu odlišuje jen asi o 1 %. studiu přírodních
věd mohl pokračovat díky velkému dědictví. Velkou pozornost věno-
val porovnávání velikosti nábojů různých tvarů
a velikostí vodičů svým standardem koulí
pokrytou cínovou fólií o průměru 12,1". K těmto
objevům patří např. Mluvil jen o vědě,
a když mluvit nechtěl, něco zapištěl a utekl. Porovnával dosahované výsledky
s kondenzátory vzduchovými. Jde tedy o analo-
gii k Newtonovu zákonu o gravitaci. Objevil hořlavý vzduch (vodík)
a prokázal, voda není prvek, ale sloučenina. Cambridge Univerzity
Press, editoval James Clerk Maxwell, 1879. Josef Košťál
Významné osobnosti vědy techniky (4. 1810 (Spojené království)
280 let jeho narození
Henry Cavendish, anglický fy-
zik a chemik.
Cavendish byl tichý, poněkud výstřední
samotář, který kromě své rodiny nenavazoval
blízké vztahy. považována mírnou formu autismu.
Z jeho nejznámějších prací lze uvést:
– Attempt Explain some the princi-
pal Phenomena Electricity means of
an elastic Fluid. Zabýval pouze expe-
rimenty, které uspokojovaly jeho zvědavost.
Z Cavendishem zaznamenaných po-
kusů vyplývá, především za-
býval tím, bychom v současnos-
ti nazvali kapacita vodičů a konden-
zátory rozdílných tvarů a velikostí. Z kvantitativní-
ho měření těchto experimentů došel k závě-
ru, elektrická síla musí měnit inverzně
s mocninou vzdáleností, jejíž exponent leží
mezi hodnotou 2±1/50. 1731 Nice (Francie)
† 24. celý svůj ži-
vot uveřejnil jen asi dvacet článků, ale žádnou
knihu.
Cavendish přišel jako první s veličinou, kterou
nazval stupeň elektrizace a připodobnil k tla-
ku fluidu.
Jeho rodina měla velmi dlouhý rodokmen,
který sahal osm století zpět normanské
doby a byl velmi úzce spjat s mnoha aristo-
kratickými rodinami Velké Británie. Tak mohl porovná-
vat odpor kladený roztokem průchodu náboje.
Obdobně Cavendish zkoumal změny vo-
divosti roztoků s teplotou. Ohmův zákon,
Daltonův zákon parciálních tlaků
nebo podstata elektrické vodivosti.ELEKTRO 6/201170
archiv
*10. Zátkami byly vedeny vo-
diče, jejichž zasouváním vytahováním byla
měněna délka sloupce kapaliny.
Cavendish všeobecně označován za
objevitele vodíku, neboť v roce 1766 pub-
likoval článek factitious Airs umě-
lých plynech), v němž popsal hustotu zá-
palného plynu, z něhož spalováním vzniká
voda. Zásluhy
za objevy, které učinil Cavendish, si
mezitím připsali jiní vědci. Shledal dále, kapacita jeho
kondenzátorů, což byly cínové disky oddělené
od sebe nevodivým materiálem, závisí v urči-
té míře materiálu vloženém mezi disky (di-
elektriku).
(pookračování)
Ing. Aby porovnal vodivé schopnosti rozlič-
ných solných roztoků známé koncentrace, na-
plnil jimi skleněné trubice o délce kolem yardu
(1 yd = 0,9144 m), které byly každém konci
zazátkovány korkem.
Své experimenty s elektřinou konal v otcov-
ském domě v Londýně. Přes solné roz-
toky v trubicích vybíjel baterii leidenských lah-
ví a intenzitu šoku posuzoval podle fyziologic-
kých účinků vlastní tělo. Cavendishem expe-
rimentálně potvrzený poznatek, elektric-
ký náboj nachází pouze povrchu vodiče
(později rovněž dokázali Coulomb i Fara-
day) zásadní teoretický význam pro in-
verzní závislost síly mezi elektrickými náboji
na druhé mocnině jejich vzdálenosti. Z ní odvodil gravitační konstantu a ur-
čil hmotnost Země. Vypočetl, 79,167 tvo-
ří vzduch s flogistonem2)
(jde v podstatě o du-
sík a argon) a 20,833 vzduch bez flogisto-
nu (nyní víme, jde o kyslík zastoupením
20,95 %). Mohl
tak vyjadřovat velikost náboje v palcích elek-
třiny, čímž v jistém smyslu předjímal nynější
měření kapacity. 1771. Byl geniální experi-
mentátor a vykonal průkopnickou
práci mimořádného významu pro
vědu v nauce o elektřině.
. část)
Henry Cavendish Pryč, nechte dělat vědu!
1)
Aspergerův syndrom, vývojová porucha osobnosti, vyznačující zhoršenou společenskou komunikací a stereotypně opakujícím souborem zájmů
a aktivit. Také určil, asi 1/120 tvoří jiný
plyn (teprve o 100 let později určili William
Ramsay a Lord Rayleigh, jde o argon). Jeho experiment později zopakoval
Antoine Lavoisier (1743–1794), který dal
vodíku jméno (francouzsky hydrogène).
Porovnával odpory sloupců vodivých rozto-
ků, které kladou průchodu elektrických nábo-
jů, a zákonitostmi sil mezi elektrickými náboji. století.
Prý také vždy, když vešel nějaké místnosti,
hlasitě kvičel, což byl signál pro ostatní, aby
místnost okamžitě vyklidili. Jeho
matka, Lady Anne Grey, byla dcerou Henryho
Greye, prvního vévody z Kentu, a jeho otcem
byl Lord Charles Cavendish, syn Williama
Cavendishe, druhého vévody z Devonshire. Za-
býval také intenzivně studiem
plynů a složením atmosféry
