EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON
ŽABÍ STEHÝNKA
ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY
Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.
Autor: Ivan Laube ČEZ
Strana 42 z 44
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Nové počítače řídící
posun fází vývoj nových stožárů izolovaných
již základů (řetězce klasických izolátorů by
byly pro tato ultravysoká napětí příliš mohutné)
umožní již brzy přenosy energie napětí až
2200 kV!
Pokusy supravodivými kabely naznaču
jí další možnosti vývoje přenosu elektrické
energie. Při použití
dvou vodičů ušetříme srovnání trojfázo
vým přenosem jeden vodič stožáry mohou
být jednodušší, vliv zpětného vodiče zemi
je tím eliminován.
Stejnosměrný proud
Při přenosu elektrické energie velkém
množství velké vzdálenosti vyskytují
při využití střídavého proudu některé technic
ké ekonomické problémy.
Ochrana musí provést vypnutí postiženého
úseku současně poruchu signalizovat obsluze.jako následek běžných změn při vypnutí nebo
zapnutí transformátorů, manipulace při vypí
nání zapínání vedení, alternátorů změnách
zatížení strany spotřeby.
(500 kV) přebírá funkci nadřazeného systému
napětí 750 provozu jsou dokonce linky
ultravysokěho napětí 1150 kV, přenášející
výkony okolo 3000 MW.
helium
výstup
_ helium
vstup
. Rozsáhlé aglomerace budou potřebo
vat stále větší množství energie, které nich
musí přivést. Při stejnosměrném pře
nosu může použít země jako zpětný vodič. Mezi dvě
trojfázové soustavy umístěno stejnosměr
né vedení, jehož koncích jsou dva měniče
(konvertory), nimž jsou trojfázové sousta
vy připojeny. Je
jich úkolem omezit (např. druhou stranu náklady
koncových stanic stejnosměrného přenosu
jsou porovnání střídavými rozvodnami
mnohonásobně vyšší. při přetížení).
Samozřejmě, zařízení musí dokázat odo
lat všem druhům zkratů poruch. Přechodové jevy
mohou vzniknout při úderech blesku násled
ným vypnutím části soustavy, nebo při poruše
izolace vodičů, kdy vznikají nejčastější poru
chy zkraty.
Po dnes běžně používaném napětí 400 kV
Koaxiální supravodivý kabel. každém kilometru musí
ale stát kryogenní stanice, která udržuje chlad
cirkulací použitého média. Podobný,
ale jednožilový podmořský kabel spojuje už
od roku 1954 Švédsko ostrovem Gotland
a vzdálenost kilometrů přenáší výkon
20 při napětí 100 kV. Při přenosu
výkonu opačným směrem změní vzájemně
funkce obou měničů. při zkratech) ná
sledky vzniklých poruch, nebo jim předcházet
(např. Základním materiálem supravodivý
ch vodičů páska niobu legovaná cínem
(Nb,Sn), titanem (NbTi) nebo zirkonem
(NbTiZr), která supravodivého stavu uve
de nejčastěji tekutým heliem teplotě asi
4,2 269 °C). Jednotli
vé části těchto systémů jsou starších zařízení
složeny elektromechanických relé, nových
se již plně uplatňují polovodiče počítače. Rovněž dánský Al-
borg propojen švédským Goteborgem
stejnosměrným přenosem napětí 250 kV,
vedeným zčásti venkovními vodiči (86 km)
a zčásti pod mořem (87 km). Stejnosměrné napětí protékající
dvěma vodiči ±100 kV, proud 800 A
a přenášený výkon tedy 160 MW.
Vývoj trojfázových přenosů elektrické ener
gie směřuje stále zvyšujícímu napětí.
Důvodem, proč bylo využito kabelového stej
nosměrného přenosu napětí, bylo příliš husté
osídlení oblasti okolo Londýna. Přenos elektrické energie
se bude muset zajišťovat stále větších vzdá
leností. Již vzpomínané kabe
lové propojení Anglie Francií podmořským
kabelem délce bylo realizováno
v roce 1961. Patří nim pře
devším problémy stability chodu elektrické
soustavy, velké zkratové výkony, nutnost kom
penzace parametrů přenosů ap.
Tento způsob však lze užít jen mimo obydle
ná území, protože proud zemi zvyšuje ko
rozi potrubí, plástů kabelů může narušit
i činnost slaboproudých zařízení.
Přenos elektrické
energie budoucnosti
Ohromný technický pokrok přináší stále
nová moderní řešení nejrůznějších problémů,
přesto před energetiky otevírá řada úkolů a
otázek, něž budou musetjiž brzké budouc
nosti najít odpověď. Bezporucho
vý chod celé soustavy mají starosti velice
nákladné složité ochranné systémy. tři roky poz
ději (1968) bylo položeno vedení mezi Sardi
nií Korsikou, podmořský kabel dlouhý
116 km, venkovní vedení dokonce 280 km. Při přenosu výkonu zjedné sou
stavy druhé pracuje první měnič jako
usměrňovač druhý jako střídač.
V roce 1972 byl položen kabel mezi Londý
nem kilometrů vzdáleným Kingsnorthem. Podzem
ní dokonce podmořské silové kabely běž
ně stejnosměrný přenos zvládají. Jiné stejno
směrné přenosy jsou již postaveny USA,
Kanadě, Kazachstán řada dalších ve
výstavbě. Přitom při všem musí respek
tovat stále zpřísňující ekologické ekono
mické požadavky. budoucnu
se proto nedá ani vyloučit využití stejnosměr
ného přenosu velmi vysokého napětí, čímž by
se tyto nepříznivé jevy eliminovaly