Elektřina

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON ŽABÍ STEHÝNKA ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.

Autor: Ivan Laube ČEZ

Strana 42 z 44

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nové počítače řídící posun fází vývoj nových stožárů izolovaných již základů (řetězce klasických izolátorů by byly pro tato ultravysoká napětí příliš mohutné) umožní již brzy přenosy energie napětí až 2200 kV! Pokusy supravodivými kabely naznaču­ jí další možnosti vývoje přenosu elektrické energie. Při použití dvou vodičů ušetříme srovnání trojfázo­ vým přenosem jeden vodič stožáry mohou být jednodušší, vliv zpětného vodiče zemi je tím eliminován. Stejnosměrný proud Při přenosu elektrické energie velkém množství velké vzdálenosti vyskytují při využití střídavého proudu některé technic­ ké ekonomické problémy. Ochrana musí provést vypnutí postiženého úseku současně poruchu signalizovat obsluze.jako následek běžných změn při vypnutí nebo zapnutí transformátorů, manipulace při vypí­ nání zapínání vedení, alternátorů změnách zatížení strany spotřeby. (500 kV) přebírá funkci nadřazeného systému napětí 750 provozu jsou dokonce linky ultravysokěho napětí 1150 kV, přenášející výkony okolo 3000 MW. helium výstup _ helium vstup . Rozsáhlé aglomerace budou potřebo­ vat stále větší množství energie, které nich musí přivést. Při stejnosměrném pře­ nosu může použít země jako zpětný vodič. Mezi dvě trojfázové soustavy umístěno stejnosměr­ né vedení, jehož koncích jsou dva měniče (konvertory), nimž jsou trojfázové sousta­ vy připojeny. Je­ jich úkolem omezit (např. druhou stranu náklady koncových stanic stejnosměrného přenosu jsou porovnání střídavými rozvodnami mnohonásobně vyšší. při přetížení). Samozřejmě, zařízení musí dokázat odo­ lat všem druhům zkratů poruch. Přechodové jevy mohou vzniknout při úderech blesku násled­ ným vypnutím části soustavy, nebo při poruše izolace vodičů, kdy vznikají nejčastější poru­ chy zkraty. Po dnes běžně používaném napětí 400 kV Koaxiální supravodivý kabel. každém kilometru musí ale stát kryogenní stanice, která udržuje chlad cirkulací použitého média. Podobný, ale jednožilový podmořský kabel spojuje už od roku 1954 Švédsko ostrovem Gotland a vzdálenost kilometrů přenáší výkon 20 při napětí 100 kV. Při přenosu výkonu opačným směrem změní vzájemně funkce obou měničů. při zkratech) ná­ sledky vzniklých poruch, nebo jim předcházet (např. Základním materiálem supravodivý­ ch vodičů páska niobu legovaná cínem (Nb,Sn), titanem (NbTi) nebo zirkonem (NbTiZr), která supravodivého stavu uve­ de nejčastěji tekutým heliem teplotě asi 4,2 269 °C). Jednotli­ vé části těchto systémů jsou starších zařízení složeny elektromechanických relé, nových se již plně uplatňují polovodiče počítače. Rovněž dánský Al- borg propojen švédským Goteborgem stejnosměrným přenosem napětí 250 kV, vedeným zčásti venkovními vodiči (86 km) a zčásti pod mořem (87 km). Stejnosměrné napětí protékající dvěma vodiči ±100 kV, proud 800 A a přenášený výkon tedy 160 MW. Vývoj trojfázových přenosů elektrické ener­ gie směřuje stále zvyšujícímu napětí. Důvodem, proč bylo využito kabelového stej­ nosměrného přenosu napětí, bylo příliš husté osídlení oblasti okolo Londýna. Přenos elektrické energie se bude muset zajišťovat stále větších vzdá­ leností. Již vzpomínané kabe­ lové propojení Anglie Francií podmořským kabelem délce bylo realizováno v roce 1961. Patří nim pře­ devším problémy stability chodu elektrické soustavy, velké zkratové výkony, nutnost kom­ penzace parametrů přenosů ap. Tento způsob však lze užít jen mimo obydle­ ná území, protože proud zemi zvyšuje ko­ rozi potrubí, plástů kabelů může narušit i činnost slaboproudých zařízení. Přenos elektrické energie budoucnosti Ohromný technický pokrok přináší stále nová moderní řešení nejrůznějších problémů, přesto před energetiky otevírá řada úkolů a otázek, něž budou musetjiž brzké budouc­ nosti najít odpověď. Bezporucho­ vý chod celé soustavy mají starosti velice nákladné složité ochranné systémy. tři roky poz­ ději (1968) bylo položeno vedení mezi Sardi­ nií Korsikou, podmořský kabel dlouhý 116 km, venkovní vedení dokonce 280 km. Při přenosu výkonu zjedné sou­ stavy druhé pracuje první měnič jako usměrňovač druhý jako střídač. V roce 1972 byl položen kabel mezi Londý­ nem kilometrů vzdáleným Kingsnorthem. Podzem­ ní dokonce podmořské silové kabely běž­ ně stejnosměrný přenos zvládají. Jiné stejno­ směrné přenosy jsou již postaveny USA, Kanadě, Kazachstán řada dalších ve výstavbě. Přitom při všem musí respek­ tovat stále zpřísňující ekologické ekono­ mické požadavky. budoucnu se proto nedá ani vyloučit využití stejnosměr­ ného přenosu velmi vysokého napětí, čímž by se tyto nepříznivé jevy eliminovaly