EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON
ŽABÍ STEHÝNKA
ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY
Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.
Autor: Ivan Laube ČEZ
Strana 4 z 44
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
. Látky, které jsou tohoto pohledu sta
bilní, jsou elektricky nevodivé, jsou tzv. lnu přemístilo
určité množství elektronů jantaru jantar
se tak stal elektricky nabitým. Při dotyku (kontaktu) těch
to látek náboje vyrovnají, což skutečnosti
znamená, část elektronů přemístí zá
porně nabitého tělesa tělesa nabitého klad
ně.
Charakteristickou vlastností elektricky nabi
tých látekje skutečnost, látky nabité stejným
nábojem odpuzují látky nabité opačnými
náboji přitahují.
Vysvětlení pozorovaného jevu
Nyní dostáváme otázce, vlastně
z fyzikálního hlediska při předení lnu dělo.
První pozorování projevů elektřiny
V století př.
ŕfe. popsal řecký filosof Tha-
les Milétský podivuhodný jev týkající jan
taru, který byl tehdy používán při předení lnu. Tírnje odlišil od
látek magnetických, které jsou také schopny
přitahovat některé předměty. Prováděl pokusy, při
kterých zjistil, jiné látky získávají třením
schopnost přitahovat drobná tělíska lehké
předměty. Protože něm
bylo více elektronů než protonů, byl nabit zá
porně. proto, Elektrony mohou přemisťovat nejen mezi
k přemisťování elektricky nabitých částic zde různými látkami, alemohou sepohybovatiuvnitř
Elektroskopy.
Jestliže sebe třeme předměty, nichž je
den elektricky vodivé látky druhý ne
vodivé, pak třením dochází uvolňování elek
tronů atomů elektricky vodivé látky. tomuto jevu po
lovině 16. ne
vodiče.
Jantar byl náhle schopen přitahovat sobě
drobná tělíska. lnu naopak bylo více protonů než
elektronů, tak byl nabit kladně.
Uvedený příklad starověkého Řecka lze
tedy vysvětlit tak, při předení třela vlák
na lnu ojantarový nástroj. století vrátil lékař anglické králov
ny, fyzik William Gilbert.kovy.
Vodivá látka část svých elektronů předala ne
vodiči, proto tomto okamžiku více
kladně nabitých částic, protonů. Při oddálení
obou předmětů pak nevodiči více elektro
nů, nosičů záporného náboje, než protonů
a látka nabita záporně. Protože sejantar řecký nazývá elek
tron, nazval látky, které mají uvedenou schop-
Pohyb elektronů vodiči.
Elektrická indukce. Tomuto jevu říká
ky nabitá látka přitahovat elektricky nenabité polarizace,
a nevodivé předměty, nichž nedochází pře
misťování elektronů atomů meziatomo- Náboj tělese
vého prostoru nebo okolí. Potom začnou obě tělesa odpuzovat. Příkladem sklo, síra, ebonit, jantar.
Ještě třeba vysvětlit, proč může elektric- dochází molekulách.
2
.
nost, látkami elektrickými. Kr.
Takový elektrický náboj, kterýje tvořen nad
bytkem nebo nedostatkem elektronů tělese,
nazýváme statická elektřina. Tyto
elektrony přecházejí meziatomového pro
storu látky elektricky nevodivé. Látkaje nabi
ta kladně. naopak vlákna lnu začala
vzájemně odpuzovat
