EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON
ŽABÍ STEHÝNKA
ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY
Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.
Autor: Ivan Laube ČEZ
Strana 4 z 44
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Kr.
Jantar byl náhle schopen přitahovat sobě
drobná tělíska. Protože něm
bylo více elektronů než protonů, byl nabit zá
porně.
Uvedený příklad starověkého Řecka lze
tedy vysvětlit tak, při předení třela vlák
na lnu ojantarový nástroj. Protože sejantar řecký nazývá elek
tron, nazval látky, které mají uvedenou schop-
Pohyb elektronů vodiči. Látky, které jsou tohoto pohledu sta
bilní, jsou elektricky nevodivé, jsou tzv. Tomuto jevu říká
ky nabitá látka přitahovat elektricky nenabité polarizace,
a nevodivé předměty, nichž nedochází pře
misťování elektronů atomů meziatomo- Náboj tělese
vého prostoru nebo okolí. naopak vlákna lnu začala
vzájemně odpuzovat. Příkladem sklo, síra, ebonit, jantar. století vrátil lékař anglické králov
ny, fyzik William Gilbert. lnu přemístilo
určité množství elektronů jantaru jantar
se tak stal elektricky nabitým.
nost, látkami elektrickými.
Vysvětlení pozorovaného jevu
Nyní dostáváme otázce, vlastně
z fyzikálního hlediska při předení lnu dělo. Při dotyku (kontaktu) těch
to látek náboje vyrovnají, což skutečnosti
znamená, část elektronů přemístí zá
porně nabitého tělesa tělesa nabitého klad
ně. Při oddálení
obou předmětů pak nevodiči více elektro
nů, nosičů záporného náboje, než protonů
a látka nabita záporně.. Látkaje nabi
ta kladně. Potom začnou obě tělesa odpuzovat.
Ještě třeba vysvětlit, proč může elektric- dochází molekulách.
Takový elektrický náboj, kterýje tvořen nad
bytkem nebo nedostatkem elektronů tělese,
nazýváme statická elektřina.
Jestliže sebe třeme předměty, nichž je
den elektricky vodivé látky druhý ne
vodivé, pak třením dochází uvolňování elek
tronů atomů elektricky vodivé látky. Tyto
elektrony přecházejí meziatomového pro
storu látky elektricky nevodivé. ne
vodiče. Prováděl pokusy, při
kterých zjistil, jiné látky získávají třením
schopnost přitahovat drobná tělíska lehké
předměty.kovy. popsal řecký filosof Tha-
les Milétský podivuhodný jev týkající jan
taru, který byl tehdy používán při předení lnu. lnu naopak bylo více protonů než
elektronů, tak byl nabit kladně.
Charakteristickou vlastností elektricky nabi
tých látekje skutečnost, látky nabité stejným
nábojem odpuzují látky nabité opačnými
náboji přitahují.
Vodivá látka část svých elektronů předala ne
vodiči, proto tomto okamžiku více
kladně nabitých částic, protonů. Tírnje odlišil od
látek magnetických, které jsou také schopny
přitahovat některé předměty.
První pozorování projevů elektřiny
V století př.
Elektrická indukce.
ŕfe. tomuto jevu po
lovině 16.
2
. proto, Elektrony mohou přemisťovat nejen mezi
k přemisťování elektricky nabitých částic zde různými látkami, alemohou sepohybovatiuvnitř
Elektroskopy
