EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON
ŽABÍ STEHÝNKA
ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY
Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.
Autor: Ivan Laube ČEZ
Strana 4 z 44
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Tírnje odlišil od
látek magnetických, které jsou také schopny
přitahovat některé předměty. proto, Elektrony mohou přemisťovat nejen mezi
k přemisťování elektricky nabitých částic zde různými látkami, alemohou sepohybovatiuvnitř
Elektroskopy. tomuto jevu po
lovině 16. Protože něm
bylo více elektronů než protonů, byl nabit zá
porně. Příkladem sklo, síra, ebonit, jantar. Při oddálení
obou předmětů pak nevodiči více elektro
nů, nosičů záporného náboje, než protonů
a látka nabita záporně.
Charakteristickou vlastností elektricky nabi
tých látekje skutečnost, látky nabité stejným
nábojem odpuzují látky nabité opačnými
náboji přitahují.
Uvedený příklad starověkého Řecka lze
tedy vysvětlit tak, při předení třela vlák
na lnu ojantarový nástroj. Tyto
elektrony přecházejí meziatomového pro
storu látky elektricky nevodivé. lnu přemístilo
určité množství elektronů jantaru jantar
se tak stal elektricky nabitým. naopak vlákna lnu začala
vzájemně odpuzovat. Kr.
Vysvětlení pozorovaného jevu
Nyní dostáváme otázce, vlastně
z fyzikálního hlediska při předení lnu dělo.
První pozorování projevů elektřiny
V století př. Při dotyku (kontaktu) těch
to látek náboje vyrovnají, což skutečnosti
znamená, část elektronů přemístí zá
porně nabitého tělesa tělesa nabitého klad
ně.
ŕfe..
Takový elektrický náboj, kterýje tvořen nad
bytkem nebo nedostatkem elektronů tělese,
nazýváme statická elektřina. popsal řecký filosof Tha-
les Milétský podivuhodný jev týkající jan
taru, který byl tehdy používán při předení lnu.
Jantar byl náhle schopen přitahovat sobě
drobná tělíska.
Vodivá látka část svých elektronů předala ne
vodiči, proto tomto okamžiku více
kladně nabitých částic, protonů. Látkaje nabi
ta kladně. ne
vodiče. Prováděl pokusy, při
kterých zjistil, jiné látky získávají třením
schopnost přitahovat drobná tělíska lehké
předměty.
Ještě třeba vysvětlit, proč může elektric- dochází molekulách.kovy. Tomuto jevu říká
ky nabitá látka přitahovat elektricky nenabité polarizace,
a nevodivé předměty, nichž nedochází pře
misťování elektronů atomů meziatomo- Náboj tělese
vého prostoru nebo okolí. Potom začnou obě tělesa odpuzovat. století vrátil lékař anglické králov
ny, fyzik William Gilbert. Látky, které jsou tohoto pohledu sta
bilní, jsou elektricky nevodivé, jsou tzv. lnu naopak bylo více protonů než
elektronů, tak byl nabit kladně.
2
.
nost, látkami elektrickými. Protože sejantar řecký nazývá elek
tron, nazval látky, které mají uvedenou schop-
Pohyb elektronů vodiči.
Jestliže sebe třeme předměty, nichž je
den elektricky vodivé látky druhý ne
vodivé, pak třením dochází uvolňování elek
tronů atomů elektricky vodivé látky.
Elektrická indukce
