EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON
ŽABÍ STEHÝNKA
ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY
Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.
Autor: Ivan Laube ČEZ
Strana 25 z 44
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Největší vodní
elektrárnou Čechách byla době Spirova
elektrárna Vyšším Brodě, jejíž výkon byl
8 500 kW.skutečnost umožnila velkovýrobu motorů aje
jich další zdokonalování. Širokému využití střídavého proudu
předcházel vynález německého fyzika Polia
ka, který dokázal najít způsob, jak usměrnit
střídavý proud pulzující stejnosměrný. Parní turbíny
spotřebovaly tehdy výrobu kWh dva ki
logramy uhlí, celkový výkon elektrárny byl
128 MW.
S největšími zahraničními konkurenty ob
stály při rozvoji elektrizace naše firmy. Generátory pro vý
robu střídavého proudu výkonu 100 kW
vyvinul zkonstruoval Emil Kolben.. Kotelna byla původně vybave
na šestnácti kotli strojovně pracovalo pět
pístových parních strojů. Kol-
benem vybudovaná Českomoravská strojírna
v Praze vyráběla roku 1905 parní vodní
turbíny, dynama, alternátory transformáto
ry, Škodovy závody Plzni věnovaly vý
robě parních turbín roku 1904, známé
byly výrobky Ringhofferovy strojírny Pra
ze Smíchově protitlaké turbíny První
brněnské, která zahájila výrobu turbín už
v roce 1903, protitlakých tři roky později.
Dnes již neexistující elektrárna Ervěnice. Převažoval proud stejnosměr
ný, dále pak vyráběl proud jednofázový,
dvoufázový třífázový. Tehdy psal 30.
.
Elektrárna Holešovice
Dne dubna 1900 byla uvedena provo
zu největší pražská tepelná elektrárna Ho
lešovicích. Druhou největší elektrárnou byla parní
elektrárna Trmicích výkonu 000 kW,
která zásobovala elektrickou energií severní
Čechy Litvínova Liberec. zmíněném roce vy
robily elektrárna Holešovice spolu vodní
elektrárnou ostrově Štvanice milionů
kWh elektrické energie, kterou zásobovaly
čtyři sta sedmnáct tisíc obyvatel Prahy oko
lí. Uhlí bylo dopravováno pří
mo Holešovického nádraží zvláštní vlečkou. elektrárně se
denně pod čtyřiašedesáti kotli spálilo sto-
padesát vagonů hnědého uhlí. Blízko velkých měst začaly sta
vět místo kondenzačních elektráren teplárny,
využívající část páry odebrané turbín otopu
bytů továrních hal.
Další elektrárny vyrůstaly průmyslových
oblastech. Zajímavostí je,
že větších elektráren výkonem nad 000
kW) byla jediná pražská českých rukách,
majitelé všech ostatních byli Němci.
S Vltavou byla spojena přívodním odpad
ním kanálem. Parní elektrárna Andělská
Hora výkonu 000 zásobovala Libe
recko elektrárna Novém Sedle výkonem
7 000 oblast Sokolovska ještě menší
elektrárna Aši západní Čechy.
Elektrizace
Československa
Podle statistik existovalo roce 1918 Če
chách 227 elektrických podniků organizací
a 193 elektráren.
Na Vltavě začala výstavba vltavské „kaská
dy“, jejíž první vodní průtokovou elektrárnou
byla elektrárna Vraném (do provozu uvede
na roce 1936), poskytující výkon 12,5 MW. Vznikla tudíž potřeba
proud napětí unifikovat. Mimo pracovaly ještě menší
elektrárny pro větší průmyslová města (Cho
mutov, Plzeň, Žatec, Ústí nad Labem, Pardu
bice České Budějovice) několik stovek
malých dynam mlýnů pil.
Elektrárna Holešovice, zprovozněná roce 1898.
V Německu zahájila výrobu elektrické ener
gie roce 1916 největší evropská elektrárna
Zschornewitz, zásobující proudem sto třicet
kilometrů vzdálený Berlín. Tyto elektrárny velkými výko
ny stavěly blízkosti uhelných dolů, které
je zásobovaly potřebným palivem. Proto bylo důleži
tým krokem vzniku samostatného Česko
slovenska sjednocení elektrických sítí, jejichž
základem stala třífázová soustava
o napětím 380/220 pro místní
sítě, 000 sítích přespolních 100 000 V
pro dálkový rozvod. Stejno
směrným proudem nabíjely akumulátory
a značnou část spotřebovala železnice
a elektrické tramvaje. Malé tepelné elektrárny
byly brzy nahrazeny velkými, jako byla napří
klad dnes již neexistující elektrárna Ervěni-
cích Mostu..
Velké zásluhy rozvoj turbín patří profesoru
Janu Zvoníčkovi brněnské techniky, pro
fesoru curyšské techniky Aurelu Stodoloví
a rakouskému rodákovi působícímu Brně
dr. při
tom pohledu historiků není tak dávno, co
elektřina vykročila našim domovům velmi
nesmělými krůčky. Podle
statistik roku 1918, tedy roce vzniku Čes
koslovenska, byla elektrárna města Prahy naší
největší elektrárnou. Další vel
kou elektrárnou byla Východočeská elektrár
na Poříčí polovičním výkonem Trmické
elektrárny, tedy 000 kW), dodávající elek
třinu devadesáti osmi tisícům obyvatel severo
východních Čech.
Elektrická energie tak stala nejen naší
každodenní samozřejmostí, ale nutností:
Život bez neumíme představit. říjen
1786 italský anatom Luigi Galvani chys
tal provést pokusy čerstvě preparovanými
žabími stehýnky. Viktoru Kaplanovi, který navrhl konstruk
ci nové vrtulové vodní turbíny. Jeho
usměrňovač byl založen rotačním mecha
nismu, který přepojoval směr polarizace kaž
dé druhé půlvlny střídavého proudu.
Nové elektrárny dodávaly výhradně střída
vý proud, který mohl být pomocí vysokona-
pěťového vedení přenášen značné vzdále
nosti
