Elektřina

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON ŽABÍ STEHÝNKA ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.

Autor: Ivan Laube ČEZ

Strana 25 z 44

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Mimo pracovaly ještě menší elektrárny pro větší průmyslová města (Cho­ mutov, Plzeň, Žatec, Ústí nad Labem, Pardu­ bice České Budějovice) několik stovek malých dynam mlýnů pil. Jeho usměrňovač byl založen rotačním mecha­ nismu, který přepojoval směr polarizace kaž­ dé druhé půlvlny střídavého proudu. Širokému využití střídavého proudu předcházel vynález německého fyzika Polia­ ka, který dokázal najít způsob, jak usměrnit střídavý proud pulzující stejnosměrný.. zmíněném roce vy­ robily elektrárna Holešovice spolu vodní elektrárnou ostrově Štvanice milionů kWh elektrické energie, kterou zásobovaly čtyři sta sedmnáct tisíc obyvatel Prahy oko­ lí. V Německu zahájila výrobu elektrické ener­ gie roce 1916 největší evropská elektrárna Zschornewitz, zásobující proudem sto třicet kilometrů vzdálený Berlín. Zajímavostí je, že větších elektráren výkonem nad 000 kW) byla jediná pražská českých rukách, majitelé všech ostatních byli Němci. Malé tepelné elektrárny byly brzy nahrazeny velkými, jako byla napří­ klad dnes již neexistující elektrárna Ervěni- cích Mostu. Blízko velkých měst začaly sta­ vět místo kondenzačních elektráren teplárny, využívající část páry odebrané turbín otopu bytů továrních hal. Vznikla tudíž potřeba proud napětí unifikovat. Parní turbíny spotřebovaly tehdy výrobu kWh dva ki­ logramy uhlí, celkový výkon elektrárny byl 128 MW. Stejno­ směrným proudem nabíjely akumulátory a značnou část spotřebovala železnice a elektrické tramvaje. . Tyto elektrárny velkými výko­ ny stavěly blízkosti uhelných dolů, které je zásobovaly potřebným palivem. Druhou největší elektrárnou byla parní elektrárna Trmicích výkonu 000 kW, která zásobovala elektrickou energií severní Čechy Litvínova Liberec. elektrárně se denně pod čtyřiašedesáti kotli spálilo sto- padesát vagonů hnědého uhlí. Dnes již neexistující elektrárna Ervěnice. S největšími zahraničními konkurenty ob­ stály při rozvoji elektrizace naše firmy. Elektrárna Holešovice Dne dubna 1900 byla uvedena provo­ zu největší pražská tepelná elektrárna Ho­ lešovicích. Proto bylo důleži­ tým krokem vzniku samostatného Česko­ slovenska sjednocení elektrických sítí, jejichž základem stala třífázová soustava o napětím 380/220 pro místní sítě, 000 sítích přespolních 100 000 V pro dálkový rozvod. Viktoru Kaplanovi, který navrhl konstruk­ ci nové vrtulové vodní turbíny. Uhlí bylo dopravováno pří­ mo Holešovického nádraží zvláštní vlečkou. při­ tom pohledu historiků není tak dávno, co elektřina vykročila našim domovům velmi nesmělými krůčky. říjen 1786 italský anatom Luigi Galvani chys­ tal provést pokusy čerstvě preparovanými žabími stehýnky. Velké zásluhy rozvoj turbín patří profesoru Janu Zvoníčkovi brněnské techniky, pro­ fesoru curyšské techniky Aurelu Stodoloví a rakouskému rodákovi působícímu Brně dr. Elektrárna Holešovice, zprovozněná roce 1898.. Na Vltavě začala výstavba vltavské „kaská­ dy“, jejíž první vodní průtokovou elektrárnou byla elektrárna Vraném (do provozu uvede­ na roce 1936), poskytující výkon 12,5 MW. Další elektrárny vyrůstaly průmyslových oblastech. Tehdy psal 30. Elektrizace Československa Podle statistik existovalo roce 1918 Če­ chách 227 elektrických podniků organizací a 193 elektráren. Kol- benem vybudovaná Českomoravská strojírna v Praze vyráběla roku 1905 parní vodní turbíny, dynama, alternátory transformáto­ ry, Škodovy závody Plzni věnovaly vý­ robě parních turbín roku 1904, známé byly výrobky Ringhofferovy strojírny Pra­ ze Smíchově protitlaké turbíny První brněnské, která zahájila výrobu turbín už v roce 1903, protitlakých tři roky později.skutečnost umožnila velkovýrobu motorů aje­ jich další zdokonalování. Převažoval proud stejnosměr­ ný, dále pak vyráběl proud jednofázový, dvoufázový třífázový. Elektrická energie tak stala nejen naší každodenní samozřejmostí, ale nutností: Život bez neumíme představit. Parní elektrárna Andělská Hora výkonu 000 zásobovala Libe­ recko elektrárna Novém Sedle výkonem 7 000 oblast Sokolovska ještě menší elektrárna Aši západní Čechy. Největší vodní elektrárnou Čechách byla době Spirova elektrárna Vyšším Brodě, jejíž výkon byl 8 500 kW. Podle statistik roku 1918, tedy roce vzniku Čes­ koslovenska, byla elektrárna města Prahy naší největší elektrárnou. Nové elektrárny dodávaly výhradně střída­ vý proud, který mohl být pomocí vysokona- pěťového vedení přenášen značné vzdále­ nosti. Další vel­ kou elektrárnou byla Východočeská elektrár­ na Poříčí polovičním výkonem Trmické elektrárny, tedy 000 kW), dodávající elek­ třinu devadesáti osmi tisícům obyvatel severo­ východních Čech. Kotelna byla původně vybave­ na šestnácti kotli strojovně pracovalo pět pístových parních strojů. Generátory pro vý­ robu střídavého proudu výkonu 100 kW vyvinul zkonstruoval Emil Kolben. S Vltavou byla spojena přívodním odpad­ ním kanálem