Elektřina

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON ŽABÍ STEHÝNKA ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.

Autor: Ivan Laube ČEZ

Strana 25 z 44

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Největší vodní elektrárnou Čechách byla době Spirova elektrárna Vyšším Brodě, jejíž výkon byl 8 500 kW.skutečnost umožnila velkovýrobu motorů aje­ jich další zdokonalování. Širokému využití střídavého proudu předcházel vynález německého fyzika Polia­ ka, který dokázal najít způsob, jak usměrnit střídavý proud pulzující stejnosměrný. Parní turbíny spotřebovaly tehdy výrobu kWh dva ki­ logramy uhlí, celkový výkon elektrárny byl 128 MW. S největšími zahraničními konkurenty ob­ stály při rozvoji elektrizace naše firmy. Generátory pro vý­ robu střídavého proudu výkonu 100 kW vyvinul zkonstruoval Emil Kolben.. Kotelna byla původně vybave­ na šestnácti kotli strojovně pracovalo pět pístových parních strojů. Kol- benem vybudovaná Českomoravská strojírna v Praze vyráběla roku 1905 parní vodní turbíny, dynama, alternátory transformáto­ ry, Škodovy závody Plzni věnovaly vý­ robě parních turbín roku 1904, známé byly výrobky Ringhofferovy strojírny Pra­ ze Smíchově protitlaké turbíny První brněnské, která zahájila výrobu turbín už v roce 1903, protitlakých tři roky později. Dnes již neexistující elektrárna Ervěnice. Převažoval proud stejnosměr­ ný, dále pak vyráběl proud jednofázový, dvoufázový třífázový. Tehdy psal 30. . Elektrárna Holešovice Dne dubna 1900 byla uvedena provo­ zu největší pražská tepelná elektrárna Ho­ lešovicích. Druhou největší elektrárnou byla parní elektrárna Trmicích výkonu 000 kW, která zásobovala elektrickou energií severní Čechy Litvínova Liberec. zmíněném roce vy­ robily elektrárna Holešovice spolu vodní elektrárnou ostrově Štvanice milionů kWh elektrické energie, kterou zásobovaly čtyři sta sedmnáct tisíc obyvatel Prahy oko­ lí. Uhlí bylo dopravováno pří­ mo Holešovického nádraží zvláštní vlečkou. elektrárně se denně pod čtyřiašedesáti kotli spálilo sto- padesát vagonů hnědého uhlí. Blízko velkých měst začaly sta­ vět místo kondenzačních elektráren teplárny, využívající část páry odebrané turbín otopu bytů továrních hal. Další elektrárny vyrůstaly průmyslových oblastech. Zajímavostí je, že větších elektráren výkonem nad 000 kW) byla jediná pražská českých rukách, majitelé všech ostatních byli Němci. S Vltavou byla spojena přívodním odpad­ ním kanálem. Parní elektrárna Andělská Hora výkonu 000 zásobovala Libe­ recko elektrárna Novém Sedle výkonem 7 000 oblast Sokolovska ještě menší elektrárna Aši západní Čechy. Elektrizace Československa Podle statistik existovalo roce 1918 Če­ chách 227 elektrických podniků organizací a 193 elektráren. Na Vltavě začala výstavba vltavské „kaská­ dy“, jejíž první vodní průtokovou elektrárnou byla elektrárna Vraném (do provozu uvede­ na roce 1936), poskytující výkon 12,5 MW. Vznikla tudíž potřeba proud napětí unifikovat. Mimo pracovaly ještě menší elektrárny pro větší průmyslová města (Cho­ mutov, Plzeň, Žatec, Ústí nad Labem, Pardu­ bice České Budějovice) několik stovek malých dynam mlýnů pil. Elektrárna Holešovice, zprovozněná roce 1898. V Německu zahájila výrobu elektrické ener­ gie roce 1916 největší evropská elektrárna Zschornewitz, zásobující proudem sto třicet kilometrů vzdálený Berlín. Tyto elektrárny velkými výko­ ny stavěly blízkosti uhelných dolů, které je zásobovaly potřebným palivem. Proto bylo důleži­ tým krokem vzniku samostatného Česko­ slovenska sjednocení elektrických sítí, jejichž základem stala třífázová soustava o napětím 380/220 pro místní sítě, 000 sítích přespolních 100 000 V pro dálkový rozvod. Stejno­ směrným proudem nabíjely akumulátory a značnou část spotřebovala železnice a elektrické tramvaje. Malé tepelné elektrárny byly brzy nahrazeny velkými, jako byla napří­ klad dnes již neexistující elektrárna Ervěni- cích Mostu.. Velké zásluhy rozvoj turbín patří profesoru Janu Zvoníčkovi brněnské techniky, pro­ fesoru curyšské techniky Aurelu Stodoloví a rakouskému rodákovi působícímu Brně dr. při­ tom pohledu historiků není tak dávno, co elektřina vykročila našim domovům velmi nesmělými krůčky. Podle statistik roku 1918, tedy roce vzniku Čes­ koslovenska, byla elektrárna města Prahy naší největší elektrárnou. Další vel­ kou elektrárnou byla Východočeská elektrár­ na Poříčí polovičním výkonem Trmické elektrárny, tedy 000 kW), dodávající elek­ třinu devadesáti osmi tisícům obyvatel severo­ východních Čech. Elektrická energie tak stala nejen naší každodenní samozřejmostí, ale nutností: Život bez neumíme představit. říjen 1786 italský anatom Luigi Galvani chys­ tal provést pokusy čerstvě preparovanými žabími stehýnky. Viktoru Kaplanovi, který navrhl konstruk­ ci nové vrtulové vodní turbíny. Jeho usměrňovač byl založen rotačním mecha­ nismu, který přepojoval směr polarizace kaž­ dé druhé půlvlny střídavého proudu. Nové elektrárny dodávaly výhradně střída­ vý proud, který mohl být pomocí vysokona- pěťového vedení přenášen značné vzdále­ nosti