Elektřina

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

EBONITOVÁ TYČ A LIŠČÍ OHON ŽABÍ STEHÝNKA ELEKTRICKÉ ZDROJE DRÁTĚNÉ CESTY Všechny látky v sobě obsahují elementární kladné a záporné elektrické náboje. Pokud jsou tyto náboje v rovnováze, neprojevují se navenek. Dojde li k porušení rovnováhy, vzniká energetické pole, které se projevuje silovými účinky. Při pohybech elektrických nábojů dochází k energetickým projevům, které jsou využívány všude kolem nás. Téměř všechna technická zařízení pracují na základě působení elektrického proudu.

Autor: Ivan Laube ČEZ

Strana 25 z 44

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
. . Nové elektrárny dodávaly výhradně střída­ vý proud, který mohl být pomocí vysokona- pěťového vedení přenášen značné vzdále­ nosti. Širokému využití střídavého proudu předcházel vynález německého fyzika Polia­ ka, který dokázal najít způsob, jak usměrnit střídavý proud pulzující stejnosměrný. Uhlí bylo dopravováno pří­ mo Holešovického nádraží zvláštní vlečkou. Vznikla tudíž potřeba proud napětí unifikovat. Další elektrárny vyrůstaly průmyslových oblastech.skutečnost umožnila velkovýrobu motorů aje­ jich další zdokonalování. Druhou největší elektrárnou byla parní elektrárna Trmicích výkonu 000 kW, která zásobovala elektrickou energií severní Čechy Litvínova Liberec. Proto bylo důleži­ tým krokem vzniku samostatného Česko­ slovenska sjednocení elektrických sítí, jejichž základem stala třífázová soustava o napětím 380/220 pro místní sítě, 000 sítích přespolních 100 000 V pro dálkový rozvod. Převažoval proud stejnosměr­ ný, dále pak vyráběl proud jednofázový, dvoufázový třífázový. při­ tom pohledu historiků není tak dávno, co elektřina vykročila našim domovům velmi nesmělými krůčky. Zajímavostí je, že větších elektráren výkonem nad 000 kW) byla jediná pražská českých rukách, majitelé všech ostatních byli Němci. zmíněném roce vy­ robily elektrárna Holešovice spolu vodní elektrárnou ostrově Štvanice milionů kWh elektrické energie, kterou zásobovaly čtyři sta sedmnáct tisíc obyvatel Prahy oko­ lí. Tehdy psal 30. Stejno­ směrným proudem nabíjely akumulátory a značnou část spotřebovala železnice a elektrické tramvaje. Elektrizace Československa Podle statistik existovalo roce 1918 Če­ chách 227 elektrických podniků organizací a 193 elektráren. říjen 1786 italský anatom Luigi Galvani chys­ tal provést pokusy čerstvě preparovanými žabími stehýnky. Tyto elektrárny velkými výko­ ny stavěly blízkosti uhelných dolů, které je zásobovaly potřebným palivem. Elektrická energie tak stala nejen naší každodenní samozřejmostí, ale nutností: Život bez neumíme představit. Mimo pracovaly ještě menší elektrárny pro větší průmyslová města (Cho­ mutov, Plzeň, Žatec, Ústí nad Labem, Pardu­ bice České Budějovice) několik stovek malých dynam mlýnů pil. elektrárně se denně pod čtyřiašedesáti kotli spálilo sto- padesát vagonů hnědého uhlí. Kotelna byla původně vybave­ na šestnácti kotli strojovně pracovalo pět pístových parních strojů. Další vel­ kou elektrárnou byla Východočeská elektrár­ na Poříčí polovičním výkonem Trmické elektrárny, tedy 000 kW), dodávající elek­ třinu devadesáti osmi tisícům obyvatel severo­ východních Čech. Elektrárna Holešovice, zprovozněná roce 1898. Na Vltavě začala výstavba vltavské „kaská­ dy“, jejíž první vodní průtokovou elektrárnou byla elektrárna Vraném (do provozu uvede­ na roce 1936), poskytující výkon 12,5 MW. Největší vodní elektrárnou Čechách byla době Spirova elektrárna Vyšším Brodě, jejíž výkon byl 8 500 kW. Elektrárna Holešovice Dne dubna 1900 byla uvedena provo­ zu největší pražská tepelná elektrárna Ho­ lešovicích. Kol- benem vybudovaná Českomoravská strojírna v Praze vyráběla roku 1905 parní vodní turbíny, dynama, alternátory transformáto­ ry, Škodovy závody Plzni věnovaly vý­ robě parních turbín roku 1904, známé byly výrobky Ringhofferovy strojírny Pra­ ze Smíchově protitlaké turbíny První brněnské, která zahájila výrobu turbín už v roce 1903, protitlakých tři roky později. S největšími zahraničními konkurenty ob­ stály při rozvoji elektrizace naše firmy. V Německu zahájila výrobu elektrické ener­ gie roce 1916 největší evropská elektrárna Zschornewitz, zásobující proudem sto třicet kilometrů vzdálený Berlín. Malé tepelné elektrárny byly brzy nahrazeny velkými, jako byla napří­ klad dnes již neexistující elektrárna Ervěni- cích Mostu. Parní elektrárna Andělská Hora výkonu 000 zásobovala Libe­ recko elektrárna Novém Sedle výkonem 7 000 oblast Sokolovska ještě menší elektrárna Aši západní Čechy. Generátory pro vý­ robu střídavého proudu výkonu 100 kW vyvinul zkonstruoval Emil Kolben. Dnes již neexistující elektrárna Ervěnice. S Vltavou byla spojena přívodním odpad­ ním kanálem. Velké zásluhy rozvoj turbín patří profesoru Janu Zvoníčkovi brněnské techniky, pro­ fesoru curyšské techniky Aurelu Stodoloví a rakouskému rodákovi působícímu Brně dr. Podle statistik roku 1918, tedy roce vzniku Čes­ koslovenska, byla elektrárna města Prahy naší největší elektrárnou.. Viktoru Kaplanovi, který navrhl konstruk­ ci nové vrtulové vodní turbíny. Jeho usměrňovač byl založen rotačním mecha­ nismu, který přepojoval směr polarizace kaž­ dé druhé půlvlny střídavého proudu. Parní turbíny spotřebovaly tehdy výrobu kWh dva ki­ logramy uhlí, celkový výkon elektrárny byl 128 MW. Blízko velkých měst začaly sta­ vět místo kondenzačních elektráren teplárny, využívající část páry odebrané turbín otopu bytů továrních hal