Proud pro svícení žárovkami
bývá však vysokého napětí 110, 120 voltů. Články
dlužno ovšem spojití >>za sebou« tak, drát zinku
prvního článku připojíme uhlu druhého článku, prá
vě tak drát zinku druhéh článku připevníme svor
ce uhlu třetího článku. &-3mi galvanickými články Leclanchěový-
mi, jichž užívá pro elektrický domácí zvonek. Volíme-li žárovku 25tisvíčkovou, probíhá
elektroíysa zdlouhavěji; naliradíme-li žárovkou stosvíč-
kovou, elektrický rozklad děje rychleji. Kovová žárovka padesátisvíčková pro naše
pokusy stačí. Lze tudíž dobře
vys'tačiti př. Zkušenostmi bylo zjištěno, elektroíysa daří nej
lépe při nízkém napětí; volty stačí.
Základní podmínkou ovšem je, aby proud* který doma
ze sítě odebíráme, byl stejnosměrný, tedy proud póliy
stálými, neměnitelnými. Proto vždy
zavedeme proud našeho přístroje přes žárovku, kte
rou náš přístroj při elektrolyse napětí rozdělí.
6
.
Množství proudu regulujeme žárovkami určitého
počtu svíček. Baterie takto zapojená dává proud
o napětí cirka voltů, kterým pokus pěkně probíhá.
Vedle dohotoveného přístroje potřebujeme poku
sům elektrolytickým nějaký pramen elektrického prou
dil. Pružná, nedovřená
oka ocelového skřipce umožňují trubice strany ok
skřipce zasunouti nebo vysunouti.
Připojení přístroje síť výpomocnou žárovkou
vykládá obr. Mezi zásuvku vlastní přístroj zařadili
jsme vložku pojistkovou, kterou lze elektrárně koupiti.
Dnes však svícení elektrickým proudem elektrár
ny tak rozšířeno, pokládáme prospěšné pověděti,
kterak lze pracovaťi elektrolyticky také tímto proudem.Konečně skřipec protilehlých místech maličko
nepilujeme rýhách stáhneme jej železným drátkem,
aby opěrném sloupku dobře drž^T
