&-3mi galvanickými články Leclanchěový-
mi, jichž užívá pro elektrický domácí zvonek. Proud pro svícení žárovkami
bývá však vysokého napětí 110, 120 voltů.
Vedle dohotoveného přístroje potřebujeme poku
sům elektrolytickým nějaký pramen elektrického prou
dil. Proto vždy
zavedeme proud našeho přístroje přes žárovku, kte
rou náš přístroj při elektrolyse napětí rozdělí. Baterie takto zapojená dává proud
o napětí cirka voltů, kterým pokus pěkně probíhá. Lze tudíž dobře
vys'tačiti př. Volíme-li žárovku 25tisvíčkovou, probíhá
elektroíysa zdlouhavěji; naliradíme-li žárovkou stosvíč-
kovou, elektrický rozklad děje rychleji.
Základní podmínkou ovšem je, aby proud* který doma
ze sítě odebíráme, byl stejnosměrný, tedy proud póliy
stálými, neměnitelnými.
Připojení přístroje síť výpomocnou žárovkou
vykládá obr.Konečně skřipec protilehlých místech maličko
nepilujeme rýhách stáhneme jej železným drátkem,
aby opěrném sloupku dobře drž^T.
Množství proudu regulujeme žárovkami určitého
počtu svíček. Články
dlužno ovšem spojití >>za sebou« tak, drát zinku
prvního článku připojíme uhlu druhého článku, prá
vě tak drát zinku druhéh článku připevníme svor
ce uhlu třetího článku. Kovová žárovka padesátisvíčková pro naše
pokusy stačí.
6
. Zkušenostmi bylo zjištěno, elektroíysa daří nej
lépe při nízkém napětí; volty stačí. Mezi zásuvku vlastní přístroj zařadili
jsme vložku pojistkovou, kterou lze elektrárně koupiti. Pružná, nedovřená
oka ocelového skřipce umožňují trubice strany ok
skřipce zasunouti nebo vysunouti.
Dnes však svícení elektrickým proudem elektrár
ny tak rozšířeno, pokládáme prospěšné pověděti,
kterak lze pracovaťi elektrolyticky také tímto proudem
