Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Při tomto pohybu -
podobném pohybu molekul plynu jsou rychlosti jednotlivých elektronů rovno
měrně rozděleny všech směrů, takže jejich výsledná rychlost rovna nule.
98
. Poněvadž elektrony mají záporný náboj, pohybují proti směru pole. Vzniká-li
proud uspořádaným pohybem elektronů, mluvíme elektronové vodivosti, způso-
bujl-li proud pohybující ionty, jde vodivost iontovou. Tento počet
činí řádoví 1028 1029 m-3. Nositelem náboj* nohou
Jjýt_elektrony elektricky nabité atony nebo molekuly, tzv.O-po^lekrtronu, iontových
krystalů jako uprázdněné místo iontu, který vysunul normální polohy
v krystalové mřížce polohy mezimřížkové (viz čl. Udržujeme-li však koncích
vodiče konstantní rozdíl potenciálů, vytváří uvnitř vodiče elektrické po
le intensity každý elektron něm uryohlován směru síly =»
=-e£.
Nejprve budeme studovat pohyb nábojů kovovém vodiči, němž nositeli
náboje jsou volné elektrony. Jsou valenční elektrony, které jsou atomu slabě poutány po
hybují volně mezi kladně zioniaovanými atomy (kladnými ionty) tvořícími
krystalovou mřížku kovu. Nad).
Neuspořádaný pohyb elektronů nemůže vést přenosu náboje žádném smě
ru nedává proto vznik elektrickému proudu. Kovy jsou tvořeny stomy, které podle mocenství
(valence) kovu mají jeden nebo několik elektronů vnější neúplně obsazené
hladině.5 jsme uvedli, elektrický náboj nemůže existovat samostat
ná, ale vždy vázán některou hmotnou částici. Obecně proud tvo
řen jak kladnými ionty- kationty, tak ionty zápornými anionty.
Vlivem srážek ionty krystalové mřížky, které vzhledem pohybu elektronů
působí jaká odpor prostředí, nastane stav rovnováhy charakterisovaný tím, že
pro každý elektron velikost síly brzdící pohyb právě vyrovná velikosti
urychlující síly Elektrony pak pohybují konstantními rychlostmi, jež
jsou vesměs nesouhlasně rovnoběžné směrem elektrického pole, vodiči
vzniká elektrický proud.
Kromě elektronové iontové vodivosti existuje ještě vodivost děrová. iontová krystaly (např. Počet volných elektronů objemové
jednotce jednomocného kovu klasickém přiblížení dán vztahem
n (2,1)
v němž Avogadrova konstanta rovnající 6,023 1023 mol-1,
hustota relativní atomová hmotnost (atomová váha) kovu.čl. Tento proud nazývá proud vodivý neboli kondukční. 1. ionty.1. Kromě
elektrolytů plynů mají iontovou vodivost některé pevné látky, předevdín
ty, jejichž: krystalová mřížka neobsahuje volné elektrony které patří mezi
tzv. 2.
U polovodičů vzniká díra jako uprázdněné míB_t. Tyto valenční elektrony, které proto nazývají
volné, vykonávají neuspořádaný tepelný pohyb, jehož střední rychlost podle
klasické teorie pokojové teploty řádově 103ms-1. Elektronovou
vodivost mají pevných látek kovy mnohé polovodiče ostatních látek
v některých případech plyny* Iontovou vodivostí vyznačují především vodi
vé kapaliny, zvané elektrolyty, ionisované plyny.8).
Pro podobnost skutečnými (molekulovými) plyny nazýváme soubor volných
elektronů kovu elektronovým plynem.1
