Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
8.
1. E*s
dx 2
Za předpokladu, elektrické pole měrném kondensátoru homogenní, může
me položit pro hodnotu síly dostaneme vztah
F *
z něhož pro napětí přivedené desky měrného kondensátoru získáme výraz
u ’166)
Je tady měřený rozdíl potenciálů úměrný druhé odmocnině síly, kterou se
k sobě přitahují desky měrného kondensátoru. Pro energii
elektrického pole tohoto kondensátoru platí podle rov. (1,159), položíme-li
ve vzduchu =1, vztah
V -S<* ,
v němž plocha desky vzdálenost desek kondensátoru.t-
a velikost plochy desky doplněna prstencem který pevný a
slouží tomu, aby pole měrného kondensátoru bylo homogenní.
Zvětdí-li vzdálenost desek vzroste energie pole při konstantním
množství náboje o
dW -j- dx
Na zvětšení vzdálenosti desek třeba vykonat práci téže hodno
ty, tj.J.). Velikost síly určíme hodnoty
závaží misce zavěšené druhém rameni vah. Najdokonalejší metodu navrhl
Millikan-(1^09), kterému pomocí podařilo prokázat nejen diskrétní po
vahu elektrického néboje, ale který skutečně změřil velikost náboje elekt-
93
. Metoda Thomsonova elektro
metru nám dovoluje měřit potenciálové rozdíly absolutní metodou, tj.
dA dW
Práci lze však vyjádřit vztahem
dA ,
v němž velikost síly působící pohyblivou desku směru . Thomson, Wilson, Millikan aj.3. pouze
na základě mechanického měření vážení.
Odtud základě předchozích rovnic máme
F -áL. Měření elementárního náboje. Měřením velmi malých elektrických
nábojů sklonku minulého počátku tohoto století zabývalo několik
íýsiků (J
