Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Velikost síly určíme hodnoty
závaží misce zavěšené druhém rameni vah.
1.8. (1,159), položíme-li
ve vzduchu =1, vztah
V -S<* ,
v němž plocha desky vzdálenost desek kondensátoru.
Zvětdí-li vzdálenost desek vzroste energie pole při konstantním
množství náboje o
dW -j- dx
Na zvětšení vzdálenosti desek třeba vykonat práci téže hodno
ty, tj. Měření elementárního náboje.J.).
Odtud základě předchozích rovnic máme
F -áL.t-
a velikost plochy desky doplněna prstencem který pevný a
slouží tomu, aby pole měrného kondensátoru bylo homogenní. Metoda Thomsonova elektro
metru nám dovoluje měřit potenciálové rozdíly absolutní metodou, tj. Pro energii
elektrického pole tohoto kondensátoru platí podle rov.
dA dW
Práci lze však vyjádřit vztahem
dA ,
v němž velikost síly působící pohyblivou desku směru . pouze
na základě mechanického měření vážení. Najdokonalejší metodu navrhl
Millikan-(1^09), kterému pomocí podařilo prokázat nejen diskrétní po
vahu elektrického néboje, ale který skutečně změřil velikost náboje elekt-
93
. Měřením velmi malých elektrických
nábojů sklonku minulého počátku tohoto století zabývalo několik
íýsiků (J. E*s
dx 2
Za předpokladu, elektrické pole měrném kondensátoru homogenní, může
me položit pro hodnotu síly dostaneme vztah
F *
z něhož pro napětí přivedené desky měrného kondensátoru získáme výraz
u ’166)
Je tady měřený rozdíl potenciálů úměrný druhé odmocnině síly, kterou se
k sobě přitahují desky měrného kondensátoru. Thomson, Wilson, Millikan aj.3
