Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
pouze
na základě mechanického měření vážení. Thomson, Wilson, Millikan aj.
dA dW
Práci lze však vyjádřit vztahem
dA ,
v němž velikost síly působící pohyblivou desku směru . Metoda Thomsonova elektro
metru nám dovoluje měřit potenciálové rozdíly absolutní metodou, tj.J.
Zvětdí-li vzdálenost desek vzroste energie pole při konstantním
množství náboje o
dW -j- dx
Na zvětšení vzdálenosti desek třeba vykonat práci téže hodno
ty, tj.3.
Odtud základě předchozích rovnic máme
F -áL. Najdokonalejší metodu navrhl
Millikan-(1^09), kterému pomocí podařilo prokázat nejen diskrétní po
vahu elektrického néboje, ale který skutečně změřil velikost náboje elekt-
93
. (1,159), položíme-li
ve vzduchu =1, vztah
V -S<* ,
v němž plocha desky vzdálenost desek kondensátoru.
1. Pro energii
elektrického pole tohoto kondensátoru platí podle rov.t-
a velikost plochy desky doplněna prstencem který pevný a
slouží tomu, aby pole měrného kondensátoru bylo homogenní. Měřením velmi malých elektrických
nábojů sklonku minulého počátku tohoto století zabývalo několik
íýsiků (J.8. Měření elementárního náboje.). Velikost síly určíme hodnoty
závaží misce zavěšené druhém rameni vah. E*s
dx 2
Za předpokladu, elektrické pole měrném kondensátoru homogenní, může
me položit pro hodnotu síly dostaneme vztah
F *
z něhož pro napětí přivedené desky měrného kondensátoru získáme výraz
u ’166)
Je tady měřený rozdíl potenciálů úměrný druhé odmocnině síly, kterou se
k sobě přitahují desky měrného kondensátoru
