Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Zvětdí-li vzdálenost desek vzroste energie pole při konstantním
množství náboje o
dW -j- dx
Na zvětšení vzdálenosti desek třeba vykonat práci téže hodno
ty, tj. Metoda Thomsonova elektro
metru nám dovoluje měřit potenciálové rozdíly absolutní metodou, tj. (1,159), položíme-li
ve vzduchu =1, vztah
V -S<* ,
v němž plocha desky vzdálenost desek kondensátoru.
1.
Odtud základě předchozích rovnic máme
F -áL. Thomson, Wilson, Millikan aj. Pro energii
elektrického pole tohoto kondensátoru platí podle rov. Měření elementárního náboje. E*s
dx 2
Za předpokladu, elektrické pole měrném kondensátoru homogenní, může
me položit pro hodnotu síly dostaneme vztah
F *
z něhož pro napětí přivedené desky měrného kondensátoru získáme výraz
u ’166)
Je tady měřený rozdíl potenciálů úměrný druhé odmocnině síly, kterou se
k sobě přitahují desky měrného kondensátoru.3. Najdokonalejší metodu navrhl
Millikan-(1^09), kterému pomocí podařilo prokázat nejen diskrétní po
vahu elektrického néboje, ale který skutečně změřil velikost náboje elekt-
93
.
dA dW
Práci lze však vyjádřit vztahem
dA ,
v němž velikost síly působící pohyblivou desku směru .8.). pouze
na základě mechanického měření vážení.t-
a velikost plochy desky doplněna prstencem který pevný a
slouží tomu, aby pole měrného kondensátoru bylo homogenní. Velikost síly určíme hodnoty
závaží misce zavěšené druhém rameni vah. Měřením velmi malých elektrických
nábojů sklonku minulého počátku tohoto století zabývalo několik
íýsiků (J.J
