Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
).
Maximální napětí mezi kovovou koulí van Qraaffova generátoru zemí
lze určit vztahu
U o*11 prR (1*165)
v němž Epr značí dielektrickou pevnost (průrazné napětí jednotku délky)
a poloměr koule. Vimshurstova elektrika došla však největšího rozšíření zejména
pŘo flTOu poměrnou jednoduchost nepatrnou citlivost povětrnostní vlivy
• {vlhkost vzduchu, prašnost ovzduší apod.5. Jak jame uvedli čl.^ V2, jejichž osy jsou navzájem rovnoběžné. Zápor
ný náboj převeden příčným vodičem místa D2, kdežto kladný náboj v
B2 kotoučem unášen místa A^. Uvnitř koule poblíž, spodní části podstavce S
jsou umístěny válce V. Záporný náboj pohybuje kotoučem
Kj jakmile dostane nísta indukuje miste náboj kladny. Záporný náboj odvádí
hrotem zemi kladny náboj předává pásu, který jej unáší vzhůru do
vnitřního prostoru koule tomto prostoru kladny náboj hrotem pásu
odsává přivádí kouli. Principiální
uspořádání tohoto generátoru ukazuje obr. 1,51. 1. rov* aj. 3,2 10^ V/m.4, činí dielektrické pevnost
pro vzduch kV/cm, tj. tvar dutého vále* upevněna dutá kovová koule která
má poloměr několik metrů.konci příčného vodiče místé C^. Oba tyto
válce obepíná "nekonečny" pás isolačního materiálu (např. Přitom kladny náboj trvale při
vádí kovové kouli, kdežto náboj záporný neustále odvádí země. Dosáhne tedy generátorem, který
bude mít kouli poloměru vzduchu, maximálního napětí proti zemi té
měř 10^ skutečnosti vlfvem různých nehomogenit povrchu koule a
v důsledku rušivého působení okolních předmětů napětí van (S-aaffova gene
rátoru menší prakticky poloviční než udávé vzorec (1,165).
Mnohem větších rozdílů potenciálů lze získat elektrostatického gene
rátoru navrženého zkonstruovaného van Qraaffsm (1929).
90
. influenční elektriky). Tím stále ze
siluje počáteční záporný náboj vodiče AB. Tento náboj zároveň odsáván hrotem takže
kladně nabitá deska ním spojená indukuje záporný náboj hrotu kte
rý jej vyar&í páa, nímž záporný náboj unášen dolů. hedvábí),
který poháněním jednoho válců posouvá rychlostí několika metrů se
kundu. spodní části generátoru umístěn vodič, krtery opatřen hrotem
A směřujícím pásu deskou který získává náboj (dejme tomu, záporný)
z pomocného zdroje (např.).
Wimahurstovou influenční elektrikou lze získat značné potenciálové roz
díly činící 10^ avšak malé množství náboje. Přitom neustále mís
tech vytvářejí náboje kladné, zatímco místech vznikají
náboje záporná. vysokém isolačním podstav
ci>ÍS aajíoím např. Sběrači S'jsou pak náboje odváděny kolektory jiskřiš-
té j', nimi zpravidla připojují kondensátory (leydenské lahve) C
a c', ahy dosáhlo nahromadiní většího množství náboje. Krčmě této elektriky exis
tuje ještě několik typů influenčních elektrik (elektrika Holtzova, Toeple-
. Tímto způsobem původní náboj A->
zesílí zesílí dále náboje vznikající indukcí
