Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 8 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
tlm, němu přibližujeme zelektrovanou ebonitovou tyčí, klesá postupně jeho kladný náboj, jistéa okamžiku stane rovným nule těleso přesta­ ne být elektrické elektrickém stavu). Zvětěí-li rozestup lístků,byl elektroskop nabit kladně, jestliže lístky poklesnou, byl jeho náboj záporný. Závěr uvedených pokusů pak ten, le tělesa zelektrovaná souhlasným nábojem odpuzují, kdežto tělesa zelektro- vaná nesouhlasně přitahují. skleněnou. 1. Předáae elektroskopu (viz čl. Docházíme tak závěru, pouhého rozestupu lístků elektroskopu nelze poznat, zda měřený náboj kladný záporný.2, Některé vlastnosti elektrického náboje. Potom sběrač země odpojíme přivedeme elektroskop stejně velký náboj z tyče ebonitové znovu odečteme rozestup lístků. Počneme-li libovolné těleso nabité původně kladně elektrovat záporně např.8. Taková tělesa, jako vzájemně zelektrované sklo kůže, mají výsledný elek­ trický stav nulový, nebo jak říkáme, jsou elektricky neutrální.2) náboj ze skleněné tyče odečtení rozestupu lístků elektroskop náboje zbavíme (vybijeme jej) tím, spojlae sběrač elektroskopu kovovým drátem zemí. Provedene-li váak tento pokus zelektrovanou tyčí skleněnou ebonitovou, vidíme, navzájem přitahuji. Tento pokus nám ukázal, nemůžeme získat jen jeden druh elektrického náboje, např. to­ hoto pokusu vyplývá, nestejnojmenné náboje vzájemně kompensujl, a mají-li stejnou velikost, ruší se. Zjistíme, obou pří­ padech lístky rozestoupily stejně, ačkoli šlo náboje různých znamének. Vykonáme nyní jiný pokus. Třeme-li tedy sklo kožl nebo ebonit srstí, součet nábojů každé takové soustavě rovný nule.1. sklu předpokládáme, nositelem kladného náboje, ebonitu přisuzujeme náboj záporný. Jestliže přibližování ebonitové tyče pokračuje, těleso začne znovu elektrovat -nyní věak záporně. Ukázalo se, dvě skleněné tyče, které jsae před tím třeli amalgamoYanou koží, nebo dvě tyče ebonitové třené srstí odpuzují, jsou-li volně pohyblivé. Není-li těleso elektricky neutrální, ale je-li zelektrováno např. Přiblížíme sběrači nabitého elektroskopu zelektrovanou tyčí, např. Znaménko náboje, jímž elektroskop nabit, lze věak zjistit velmi jednoduěe. Tento poznatek velmi důležitý může stát užitečným pro poznání podstaty elektrovánl těles. těchto pokusů vyplývá, elektrický stav skleněné ebonitové tyče kvalitativně různý a tedy musí existovat dva druhy těchto stavů zároveň dva druhy elektrického náboje. Dále tohoto pokusu plyne, tělesech, jejichž elektrický stav je nulový, existují náboje obou znamének, takových množstvích, se jejich účinky plně ruěí. kladný, ale vždy současně objeví uruhý druh náboje, záporný. kladně, znamená to, něm existuje nejen náboj kladný, \ 10 . Zjistili jsme, skleněná tyč tření amalgamovanou koží nabila kladně. Kdybychom vyěetřili elektrický stav kůže, kterou jsme tyč potírali, doěli bychom závěru, nabita záporně velikost záporného náboje kůže totožná velikostí kladného náboje skla. silových účinků existujících mezi zelektrovanými tělesy brzy poznala jedna základních vlastnosti elektrického náboje, jeho schopnost silové působit jiné náboje jeho okolí.1