Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 8 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Taková tělesa, jako vzájemně zelektrované sklo kůže, mají výsledný elek­ trický stav nulový, nebo jak říkáme, jsou elektricky neutrální. tlm, němu přibližujeme zelektrovanou ebonitovou tyčí, klesá postupně jeho kladný náboj, jistéa okamžiku stane rovným nule těleso přesta­ ne být elektrické elektrickém stavu). Provedene-li váak tento pokus zelektrovanou tyčí skleněnou ebonitovou, vidíme, navzájem přitahuji. Vykonáme nyní jiný pokus. Zvětěí-li rozestup lístků,byl elektroskop nabit kladně, jestliže lístky poklesnou, byl jeho náboj záporný.1.2, Některé vlastnosti elektrického náboje.8. Docházíme tak závěru, pouhého rozestupu lístků elektroskopu nelze poznat, zda měřený náboj kladný záporný. těchto pokusů vyplývá, elektrický stav skleněné ebonitové tyče kvalitativně různý a tedy musí existovat dva druhy těchto stavů zároveň dva druhy elektrického náboje. Závěr uvedených pokusů pak ten, le tělesa zelektrovaná souhlasným nábojem odpuzují, kdežto tělesa zelektro- vaná nesouhlasně přitahují. Ukázalo se, dvě skleněné tyče, které jsae před tím třeli amalgamoYanou koží, nebo dvě tyče ebonitové třené srstí odpuzují, jsou-li volně pohyblivé. Přiblížíme sběrači nabitého elektroskopu zelektrovanou tyčí, např. to­ hoto pokusu vyplývá, nestejnojmenné náboje vzájemně kompensujl, a mají-li stejnou velikost, ruší se. Předáae elektroskopu (viz čl. kladně, znamená to, něm existuje nejen náboj kladný, \ 10 . Kdybychom vyěetřili elektrický stav kůže, kterou jsme tyč potírali, doěli bychom závěru, nabita záporně velikost záporného náboje kůže totožná velikostí kladného náboje skla. Tento pokus nám ukázal, nemůžeme získat jen jeden druh elektrického náboje, např. sklu předpokládáme, nositelem kladného náboje, ebonitu přisuzujeme náboj záporný. Třeme-li tedy sklo kožl nebo ebonit srstí, součet nábojů každé takové soustavě rovný nule.1. Znaménko náboje, jímž elektroskop nabit, lze věak zjistit velmi jednoduěe. Dále tohoto pokusu plyne, tělesech, jejichž elektrický stav je nulový, existují náboje obou znamének, takových množstvích, se jejich účinky plně ruěí. Počneme-li libovolné těleso nabité původně kladně elektrovat záporně např. Zjistíme, obou pří­ padech lístky rozestoupily stejně, ačkoli šlo náboje různých znamének. kladný, ale vždy současně objeví uruhý druh náboje, záporný. Zjistili jsme, skleněná tyč tření amalgamovanou koží nabila kladně. Potom sběrač země odpojíme přivedeme elektroskop stejně velký náboj z tyče ebonitové znovu odečteme rozestup lístků. Není-li těleso elektricky neutrální, ale je-li zelektrováno např. Jestliže přibližování ebonitové tyče pokračuje, těleso začne znovu elektrovat -nyní věak záporně. silových účinků existujících mezi zelektrovanými tělesy brzy poznala jedna základních vlastnosti elektrického náboje, jeho schopnost silové působit jiné náboje jeho okolí. 1.2) náboj ze skleněné tyče odečtení rozestupu lístků elektroskop náboje zbavíme (vybijeme jej) tím, spojlae sběrač elektroskopu kovovým drátem zemí. skleněnou. Tento poznatek velmi důležitý může stát užitečným pro poznání podstaty elektrovánl těles