Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
1.1.
Potom sběrač země odpojíme přivedeme elektroskop stejně velký náboj
z tyče ebonitové znovu odečteme rozestup lístků. těchto pokusů
vyplývá, elektrický stav skleněné ebonitové tyče kvalitativně různý
a tedy musí existovat dva druhy těchto stavů zároveň dva druhy
elektrického náboje. Dále tohoto pokusu plyne, tělesech, jejichž elektrický stav
je nulový, existují náboje obou znamének, takových množstvích, se
jejich účinky plně ruěí.
Docházíme tak závěru, pouhého rozestupu lístků elektroskopu nelze
poznat, zda měřený náboj kladný záporný. Závěr uvedených pokusů pak ten, le
tělesa zelektrovaná souhlasným nábojem odpuzují, kdežto tělesa zelektro-
vaná nesouhlasně přitahují. Provedene-li váak tento pokus zelektrovanou tyčí
skleněnou ebonitovou, vidíme, navzájem přitahuji. Zjistíme, obou pří
padech lístky rozestoupily stejně, ačkoli šlo náboje různých znamének. Tento poznatek velmi
důležitý může stát užitečným pro poznání podstaty elektrovánl těles. Ukázalo se, dvě skleněné tyče, které jsae před tím
třeli amalgamoYanou koží, nebo dvě tyče ebonitové třené srstí odpuzují,
jsou-li volně pohyblivé.
Tento pokus nám ukázal, nemůžeme získat jen jeden druh elektrického
náboje, např. kladně, znamená to, něm existuje nejen náboj kladný, \
10
. skleněnou. Zvětěí-li rozestup lístků,byl elektroskop nabit kladně,
jestliže lístky poklesnou, byl jeho náboj záporný.
Znaménko náboje, jímž elektroskop nabit, lze věak zjistit velmi
jednoduěe.
Vykonáme nyní jiný pokus. silových účinků
existujících mezi zelektrovanými tělesy brzy poznala jedna základních
vlastnosti elektrického náboje, jeho schopnost silové působit jiné
náboje jeho okolí.8.2) náboj
ze skleněné tyče odečtení rozestupu lístků elektroskop náboje zbavíme
(vybijeme jej) tím, spojlae sběrač elektroskopu kovovým drátem zemí.2, Některé vlastnosti elektrického náboje. to
hoto pokusu vyplývá, nestejnojmenné náboje vzájemně kompensujl, a
mají-li stejnou velikost, ruší se.
tlm, němu přibližujeme zelektrovanou ebonitovou tyčí, klesá postupně
jeho kladný náboj, jistéa okamžiku stane rovným nule těleso přesta
ne být elektrické elektrickém stavu).
Zjistili jsme, skleněná tyč tření amalgamovanou koží nabila
kladně.
Počneme-li libovolné těleso nabité původně kladně elektrovat záporně např. Třeme-li tedy sklo kožl
nebo ebonit srstí, součet nábojů každé takové soustavě rovný nule. Předáae elektroskopu (viz čl. Přiblížíme sběrači nabitého elektroskopu zelektrovanou tyčí,
např.1. Není-li těleso elektricky neutrální, ale je-li
zelektrováno např. sklu předpokládáme, nositelem kladného náboje,
ebonitu přisuzujeme náboj záporný. kladný, ale vždy současně objeví uruhý druh náboje,
záporný. Kdybychom vyěetřili elektrický stav kůže, kterou jsme tyč potírali,
doěli bychom závěru, nabita záporně velikost záporného náboje
kůže totožná velikostí kladného náboje skla. Jestliže přibližování ebonitové
tyče pokračuje, těleso začne znovu elektrovat -nyní věak záporně.
Taková tělesa, jako vzájemně zelektrované sklo kůže, mají výsledný elek
trický stav nulový, nebo jak říkáme, jsou elektricky neutrální
