Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 8 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Třeme-li tedy sklo kožl nebo ebonit srstí, součet nábojů každé takové soustavě rovný nule. těchto pokusů vyplývá, elektrický stav skleněné ebonitové tyče kvalitativně různý a tedy musí existovat dva druhy těchto stavů zároveň dva druhy elektrického náboje. tlm, němu přibližujeme zelektrovanou ebonitovou tyčí, klesá postupně jeho kladný náboj, jistéa okamžiku stane rovným nule těleso přesta­ ne být elektrické elektrickém stavu). Přiblížíme sběrači nabitého elektroskopu zelektrovanou tyčí, např. Zjistíme, obou pří­ padech lístky rozestoupily stejně, ačkoli šlo náboje různých znamének.2, Některé vlastnosti elektrického náboje. Není-li těleso elektricky neutrální, ale je-li zelektrováno např. Jestliže přibližování ebonitové tyče pokračuje, těleso začne znovu elektrovat -nyní věak záporně. Závěr uvedených pokusů pak ten, le tělesa zelektrovaná souhlasným nábojem odpuzují, kdežto tělesa zelektro- vaná nesouhlasně přitahují. Kdybychom vyěetřili elektrický stav kůže, kterou jsme tyč potírali, doěli bychom závěru, nabita záporně velikost záporného náboje kůže totožná velikostí kladného náboje skla. kladný, ale vždy současně objeví uruhý druh náboje, záporný. sklu předpokládáme, nositelem kladného náboje, ebonitu přisuzujeme náboj záporný. Počneme-li libovolné těleso nabité původně kladně elektrovat záporně např. 1.2) náboj ze skleněné tyče odečtení rozestupu lístků elektroskop náboje zbavíme (vybijeme jej) tím, spojlae sběrač elektroskopu kovovým drátem zemí. Potom sběrač země odpojíme přivedeme elektroskop stejně velký náboj z tyče ebonitové znovu odečteme rozestup lístků. kladně, znamená to, něm existuje nejen náboj kladný, \ 10 .8. Předáae elektroskopu (viz čl. Provedene-li váak tento pokus zelektrovanou tyčí skleněnou ebonitovou, vidíme, navzájem přitahuji. silových účinků existujících mezi zelektrovanými tělesy brzy poznala jedna základních vlastnosti elektrického náboje, jeho schopnost silové působit jiné náboje jeho okolí. Znaménko náboje, jímž elektroskop nabit, lze věak zjistit velmi jednoduěe.1. Zvětěí-li rozestup lístků,byl elektroskop nabit kladně, jestliže lístky poklesnou, byl jeho náboj záporný. Vykonáme nyní jiný pokus. Tento pokus nám ukázal, nemůžeme získat jen jeden druh elektrického náboje, např. Tento poznatek velmi důležitý může stát užitečným pro poznání podstaty elektrovánl těles.1. Taková tělesa, jako vzájemně zelektrované sklo kůže, mají výsledný elek­ trický stav nulový, nebo jak říkáme, jsou elektricky neutrální. Zjistili jsme, skleněná tyč tření amalgamovanou koží nabila kladně. Docházíme tak závěru, pouhého rozestupu lístků elektroskopu nelze poznat, zda měřený náboj kladný záporný. skleněnou. Ukázalo se, dvě skleněné tyče, které jsae před tím třeli amalgamoYanou koží, nebo dvě tyče ebonitové třené srstí odpuzují, jsou-li volně pohyblivé. Dále tohoto pokusu plyne, tělesech, jejichž elektrický stav je nulový, existují náboje obou znamének, takových množstvích, se jejich účinky plně ruěí. to­ hoto pokusu vyplývá, nestejnojmenné náboje vzájemně kompensujl, a mají-li stejnou velikost, ruší se