Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 8 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Závěr uvedených pokusů pak ten, le tělesa zelektrovaná souhlasným nábojem odpuzují, kdežto tělesa zelektro- vaná nesouhlasně přitahují. sklu předpokládáme, nositelem kladného náboje, ebonitu přisuzujeme náboj záporný. Kdybychom vyěetřili elektrický stav kůže, kterou jsme tyč potírali, doěli bychom závěru, nabita záporně velikost záporného náboje kůže totožná velikostí kladného náboje skla. Potom sběrač země odpojíme přivedeme elektroskop stejně velký náboj z tyče ebonitové znovu odečteme rozestup lístků. tlm, němu přibližujeme zelektrovanou ebonitovou tyčí, klesá postupně jeho kladný náboj, jistéa okamžiku stane rovným nule těleso přesta­ ne být elektrické elektrickém stavu). Zvětěí-li rozestup lístků,byl elektroskop nabit kladně, jestliže lístky poklesnou, byl jeho náboj záporný. 1. Počneme-li libovolné těleso nabité původně kladně elektrovat záporně např. Taková tělesa, jako vzájemně zelektrované sklo kůže, mají výsledný elek­ trický stav nulový, nebo jak říkáme, jsou elektricky neutrální. Třeme-li tedy sklo kožl nebo ebonit srstí, součet nábojů každé takové soustavě rovný nule.2, Některé vlastnosti elektrického náboje. Vykonáme nyní jiný pokus. Znaménko náboje, jímž elektroskop nabit, lze věak zjistit velmi jednoduěe.2) náboj ze skleněné tyče odečtení rozestupu lístků elektroskop náboje zbavíme (vybijeme jej) tím, spojlae sběrač elektroskopu kovovým drátem zemí. Dále tohoto pokusu plyne, tělesech, jejichž elektrický stav je nulový, existují náboje obou znamének, takových množstvích, se jejich účinky plně ruěí. kladně, znamená to, něm existuje nejen náboj kladný, \ 10 . Provedene-li váak tento pokus zelektrovanou tyčí skleněnou ebonitovou, vidíme, navzájem přitahuji. Přiblížíme sběrači nabitého elektroskopu zelektrovanou tyčí, např. Není-li těleso elektricky neutrální, ale je-li zelektrováno např. Jestliže přibližování ebonitové tyče pokračuje, těleso začne znovu elektrovat -nyní věak záporně. silových účinků existujících mezi zelektrovanými tělesy brzy poznala jedna základních vlastnosti elektrického náboje, jeho schopnost silové působit jiné náboje jeho okolí. to­ hoto pokusu vyplývá, nestejnojmenné náboje vzájemně kompensujl, a mají-li stejnou velikost, ruší se. kladný, ale vždy současně objeví uruhý druh náboje, záporný. Zjistíme, obou pří­ padech lístky rozestoupily stejně, ačkoli šlo náboje různých znamének.8. Tento poznatek velmi důležitý může stát užitečným pro poznání podstaty elektrovánl těles. Předáae elektroskopu (viz čl.1. těchto pokusů vyplývá, elektrický stav skleněné ebonitové tyče kvalitativně různý a tedy musí existovat dva druhy těchto stavů zároveň dva druhy elektrického náboje. Tento pokus nám ukázal, nemůžeme získat jen jeden druh elektrického náboje, např. Ukázalo se, dvě skleněné tyče, které jsae před tím třeli amalgamoYanou koží, nebo dvě tyče ebonitové třené srstí odpuzují, jsou-li volně pohyblivé. skleněnou. Docházíme tak závěru, pouhého rozestupu lístků elektroskopu nelze poznat, zda měřený náboj kladný záporný. Zjistili jsme, skleněná tyč tření amalgamovanou koží nabila kladně.1