Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Taková tělesa, jako vzájemně zelektrované sklo kůže, mají výsledný elek
trický stav nulový, nebo jak říkáme, jsou elektricky neutrální.
Tento pokus nám ukázal, nemůžeme získat jen jeden druh elektrického
náboje, např. Jestliže přibližování ebonitové
tyče pokračuje, těleso začne znovu elektrovat -nyní věak záporně. Zjistíme, obou pří
padech lístky rozestoupily stejně, ačkoli šlo náboje různých znamének.
Znaménko náboje, jímž elektroskop nabit, lze věak zjistit velmi
jednoduěe. kladný, ale vždy současně objeví uruhý druh náboje,
záporný. 1.1.
Zjistili jsme, skleněná tyč tření amalgamovanou koží nabila
kladně.
Docházíme tak závěru, pouhého rozestupu lístků elektroskopu nelze
poznat, zda měřený náboj kladný záporný.
Vykonáme nyní jiný pokus. to
hoto pokusu vyplývá, nestejnojmenné náboje vzájemně kompensujl, a
mají-li stejnou velikost, ruší se. Předáae elektroskopu (viz čl.1. silových účinků
existujících mezi zelektrovanými tělesy brzy poznala jedna základních
vlastnosti elektrického náboje, jeho schopnost silové působit jiné
náboje jeho okolí. Není-li těleso elektricky neutrální, ale je-li
zelektrováno např. Ukázalo se, dvě skleněné tyče, které jsae před tím
třeli amalgamoYanou koží, nebo dvě tyče ebonitové třené srstí odpuzují,
jsou-li volně pohyblivé. Kdybychom vyěetřili elektrický stav kůže, kterou jsme tyč potírali,
doěli bychom závěru, nabita záporně velikost záporného náboje
kůže totožná velikostí kladného náboje skla. Dále tohoto pokusu plyne, tělesech, jejichž elektrický stav
je nulový, existují náboje obou znamének, takových množstvích, se
jejich účinky plně ruěí. Závěr uvedených pokusů pak ten, le
tělesa zelektrovaná souhlasným nábojem odpuzují, kdežto tělesa zelektro-
vaná nesouhlasně přitahují. Zvětěí-li rozestup lístků,byl elektroskop nabit kladně,
jestliže lístky poklesnou, byl jeho náboj záporný. Přiblížíme sběrači nabitého elektroskopu zelektrovanou tyčí,
např.2, Některé vlastnosti elektrického náboje. Provedene-li váak tento pokus zelektrovanou tyčí
skleněnou ebonitovou, vidíme, navzájem přitahuji.
tlm, němu přibližujeme zelektrovanou ebonitovou tyčí, klesá postupně
jeho kladný náboj, jistéa okamžiku stane rovným nule těleso přesta
ne být elektrické elektrickém stavu). sklu předpokládáme, nositelem kladného náboje,
ebonitu přisuzujeme náboj záporný.2) náboj
ze skleněné tyče odečtení rozestupu lístků elektroskop náboje zbavíme
(vybijeme jej) tím, spojlae sběrač elektroskopu kovovým drátem zemí.8. Třeme-li tedy sklo kožl
nebo ebonit srstí, součet nábojů každé takové soustavě rovný nule. skleněnou. kladně, znamená to, něm existuje nejen náboj kladný, \
10
. těchto pokusů
vyplývá, elektrický stav skleněné ebonitové tyče kvalitativně různý
a tedy musí existovat dva druhy těchto stavů zároveň dva druhy
elektrického náboje.
Potom sběrač země odpojíme přivedeme elektroskop stejně velký náboj
z tyče ebonitové znovu odečteme rozestup lístků.
Počneme-li libovolné těleso nabité původně kladně elektrovat záporně např. Tento poznatek velmi
důležitý může stát užitečným pro poznání podstaty elektrovánl těles
