Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
1,37). 1.4.
.
Poznali jsme (čl.4), uvnitř nabitých vodičů libovolného tvaru
není rovnovážném stavu volný náboj intensita elektrostatickéha pole je
rovna nule. (1,54) nebo (1,55) klesá čtvercem vzdálenosti. Potenciál
v oboru není proto konstantní jako koule vodivé platí pro něj
y ----- §--- retr =
J ‘tn /■* ‘tV *
Q (1,88)
íff,/!1 £.2),
plyne toho důležitý závěr, povrch vodiče ekvipotenciální plochou.3.
Odtud plyne, potenciál pro střed nevodivé koule hodnotu
f í*/2 této hodnoty rostoucím trvale klesá.87b)
Potenciálu vně vodivé koule ubývá mírněji než intensity pole, která podle
rov. (1,63) přímo úměrně vzdáleností
f středu koule, němž její hodnota nulová (obr. Pole existuje jen vně vodiče, přičemž vektor intensity má
v bodech ležících těsně nad povrchem směr normály povrchu vodiče. Protože siločáry jsou kolmé ekvipotenciální plochy (čl.r~
která rovná potenciálu povrchu koule táto hodnoty s
rostoucí vzdáleností potenciál klesá, takže pro řídl v*ta-
hem
r {187B)
popřípadě zavedení plodná hustoty náboje vztahem
y ci. zna
mená, siločáry vystupují kolmo povrchu vodiče, popřipadř kolmo něho
vstupují.
pro děje pokles potenciálu podle rov. Uvnitř koule, tj. (1*88^ vně koule )
podle vztahu (1,87a), který lze napsat tvaru
y eg,
Í7 •89)
2
Na povrchu koule hodnota potenciálu J>R .
Uvnitř nevodivé koule nábojem rozloženým rovnoměrná celém jejím
objemu roste intensita pole podle rov. 1
