Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
. (1,63) přímo úměrně vzdáleností
f středu koule, němž její hodnota nulová (obr. (1,54) nebo (1,55) klesá čtvercem vzdálenosti.
pro děje pokles potenciálu podle rov. 1. Protože siločáry jsou kolmé ekvipotenciální plochy (čl.3. (1*88^ vně koule )
podle vztahu (1,87a), který lze napsat tvaru
y eg,
Í7 •89)
2
Na povrchu koule hodnota potenciálu J>R .2),
plyne toho důležitý závěr, povrch vodiče ekvipotenciální plochou. 1,37). zna
mená, siločáry vystupují kolmo povrchu vodiče, popřipadř kolmo něho
vstupují.r~
která rovná potenciálu povrchu koule táto hodnoty s
rostoucí vzdáleností potenciál klesá, takže pro řídl v*ta-
hem
r {187B)
popřípadě zavedení plodná hustoty náboje vztahem
y ci.87b)
Potenciálu vně vodivé koule ubývá mírněji než intensity pole, která podle
rov. 1.
Poznali jsme (čl.
Odtud plyne, potenciál pro střed nevodivé koule hodnotu
f í*/2 této hodnoty rostoucím trvale klesá.4. Pole existuje jen vně vodiče, přičemž vektor intensity má
v bodech ležících těsně nad povrchem směr normály povrchu vodiče. Uvnitř koule, tj.
Uvnitř nevodivé koule nábojem rozloženým rovnoměrná celém jejím
objemu roste intensita pole podle rov.4), uvnitř nabitých vodičů libovolného tvaru
není rovnovážném stavu volný náboj intensita elektrostatickéha pole je
rovna nule. Potenciál
v oboru není proto konstantní jako koule vodivé platí pro něj
y ----- §--- retr =
J ‘tn /■* ‘tV *
Q (1,88)
íff,/!1 £
