Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
2),
plyne toho důležitý závěr, povrch vodiče ekvipotenciální plochou. (1*88^ vně koule )
podle vztahu (1,87a), který lze napsat tvaru
y eg,
Í7 •89)
2
Na povrchu koule hodnota potenciálu J>R .4), uvnitř nabitých vodičů libovolného tvaru
není rovnovážném stavu volný náboj intensita elektrostatickéha pole je
rovna nule. 1. Pole existuje jen vně vodiče, přičemž vektor intensity má
v bodech ležících těsně nad povrchem směr normály povrchu vodiče.
Odtud plyne, potenciál pro střed nevodivé koule hodnotu
f í*/2 této hodnoty rostoucím trvale klesá. zna
mená, siločáry vystupují kolmo povrchu vodiče, popřipadř kolmo něho
vstupují.
Poznali jsme (čl.87b)
Potenciálu vně vodivé koule ubývá mírněji než intensity pole, která podle
rov. 1,37).
Uvnitř nevodivé koule nábojem rozloženým rovnoměrná celém jejím
objemu roste intensita pole podle rov.r~
která rovná potenciálu povrchu koule táto hodnoty s
rostoucí vzdáleností potenciál klesá, takže pro řídl v*ta-
hem
r {187B)
popřípadě zavedení plodná hustoty náboje vztahem
y ci. (1,54) nebo (1,55) klesá čtvercem vzdálenosti. (1,63) přímo úměrně vzdáleností
f středu koule, němž její hodnota nulová (obr. Potenciál
v oboru není proto konstantní jako koule vodivé platí pro něj
y ----- §--- retr =
J ‘tn /■* ‘tV *
Q (1,88)
íff,/!1 £.3. 1.
.
pro děje pokles potenciálu podle rov. Protože siločáry jsou kolmé ekvipotenciální plochy (čl.4. Uvnitř koule, tj
