Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
tím pak souvisí, elektrické
siločáry vycházejí kladných nábojů
a končí nábojích záporných. Rovnoběžné a
stejně husté siločáry znázorňují elektrostatické pole, které věech
bodech stejnou intensitu směru velikosti.
Průběh elektrických siločar můžeme demonstrovat experimentálně. 1,13
vytvářeného nepohybujícími náboji,
mají tedy začátek konec nejsou čarami uzavřenými.1.
Tvar elektrických siločar různý záleží charakteru pole. 1,17 znázorněn průběh siločar mezi rovinnými elektricky vodi
vými deskami nabitými nesouhlasným nábojem. výkladu 51.3 plyne, každému
bodu elektrostatického pole lze přiřadit yektor intensity pole Čáry,
jejichž tečny nají směr vektoru nazýváme podle Faradaye (1836), který
je zavedl, elektrickými siločarami (obr. Takové pole na
zýváme homogenním. 1,13) používáme jich zobrazeni
elektrostatického pole. Může proto každým bodem pole procházet pouze jedna
siločára.
Elektrické siločáry jsou čáry
orientované probíhající spojitě.
Abychom přisoudili siločárám kvantitativní význam, musíme hustotu siločar
vhodným způsobem normovat zavést pojem . známo, místech, nichž siločáry probíhají hustěji,
má intensita pole vyôôí hodnotu než místech, kde jsou siločáry řídké. Na
skleněnou desku opatřenou elektrodami různého tvaru nalijeme slabou vrstvu
29
.jednotkové siločáry.
Elektrická siločára charakterisuje směr intensity pole sama věak
neudává její velikost. Takovým normo-
vacím vztahem vztah (1,38) uvedený následujícím článku, podle něhož
z náboje rovného coulombu vychází prostoru celkem 1,1294 101* jednot
kových siločar (jednotek silového toku). vyloučením okrajů desek probí
hají siločáry mezi deskami navzájem rovnoběžně stejně hustě. toho plyne, elektrické siločáry nemohou nikdy protínat. Průběh siločar u
elektrického dipólu dvojice stejnojmenných bodových nábojů ukazují obr.
V obr.
V každém bodu daného elektrostatického pole může mít intensita jedi
ný zcela určitý aměr.
1,15 1,16.
Připisujeme jim směr, který totožný
se směrem vektoru každém jejich
bodu. Opřeme-li tento vztah při-
hlédneme-li rov. 1,14 a,b).y
1. (1,36) následujícího článku, můžeme intensitu elektro
statického pole každém jeho místě klást číselně rovnou počtu jednotkových
siločar procházejících tomto místě jednotkovou plochou postavenou kolmo
na směr siločar. pole Obr.2. Silo
čáry bodového náboje, jehož okolí není jiný náboj, jsou přímky (polopřím-
ky), které vystupují náboje radiálně prostoru, je-li tento náboj klad
ný, vstupují něho, je-li záporný (obr. Elektrické siločáry. Přesto můžeme velikost intensity pole soudit z
hustoty siločar. 1. Silo
čáry elektrostatického pole, tj.3
