Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 27 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Připisujeme jim směr, který totožný se směrem vektoru každém jejich bodu. vyloučením okrajů desek probí­ hají siločáry mezi deskami navzájem rovnoběžně stejně hustě. pole Obr. Průběh siločar u elektrického dipólu dvojice stejnojmenných bodových nábojů ukazují obr. Elektrické siločáry. Abychom přisoudili siločárám kvantitativní význam, musíme hustotu siločar vhodným způsobem normovat zavést pojem .3 plyne, každému bodu elektrostatického pole lze přiřadit yektor intensity pole Čáry, jejichž tečny nají směr vektoru nazýváme podle Faradaye (1836), který je zavedl, elektrickými siločarami (obr. Silo­ čáry elektrostatického pole, tj. V každém bodu daného elektrostatického pole může mít intensita jedi­ ný zcela určitý aměr. 1. známo, místech, nichž siločáry probíhají hustěji, má intensita pole vyôôí hodnotu než místech, kde jsou siločáry řídké. Opřeme-li tento vztah při- hlédneme-li rov. Elektrická siločára charakterisuje směr intensity pole sama věak neudává její velikost. Průběh elektrických siločar můžeme demonstrovat experimentálně. Rovnoběžné a stejně husté siločáry znázorňují elektrostatické pole, které věech bodech stejnou intensitu směru velikosti. výkladu 51.2. Silo­ čáry bodového náboje, jehož okolí není jiný náboj, jsou přímky (polopřím- ky), které vystupují náboje radiálně prostoru, je-li tento náboj klad­ ný, vstupují něho, je-li záporný (obr.3. Elektrické siločáry jsou čáry orientované probíhající spojitě. tím pak souvisí, elektrické siločáry vycházejí kladných nábojů a končí nábojích záporných. Přesto můžeme velikost intensity pole soudit z hustoty siločar. V obr.1. Může proto každým bodem pole procházet pouze jedna siločára.jednotkové siločáry. Takovým normo- vacím vztahem vztah (1,38) uvedený následujícím článku, podle něhož z náboje rovného coulombu vychází prostoru celkem 1,1294 101* jednot­ kových siločar (jednotek silového toku). Takové pole na­ zýváme homogenním. 1,14 a,b). toho plyne, elektrické siločáry nemohou nikdy protínat. 1,13 vytvářeného nepohybujícími náboji, mají tedy začátek konec nejsou čarami uzavřenými. 1,13) používáme jich zobrazeni elektrostatického pole. 1,15 1,16. (1,36) následujícího článku, můžeme intensitu elektro­ statického pole každém jeho místě klást číselně rovnou počtu jednotkových siločar procházejících tomto místě jednotkovou plochou postavenou kolmo na směr siločar. Tvar elektrických siločar různý záleží charakteru pole. 1,17 znázorněn průběh siločar mezi rovinnými elektricky vodi­ vými deskami nabitými nesouhlasným nábojem. Na skleněnou desku opatřenou elektrodami různého tvaru nalijeme slabou vrstvu 29 .y 1