Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 27 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Takové pole na­ zýváme homogenním.1. Připisujeme jim směr, který totožný se směrem vektoru každém jejich bodu. toho plyne, elektrické siločáry nemohou nikdy protínat. Takovým normo- vacím vztahem vztah (1,38) uvedený následujícím článku, podle něhož z náboje rovného coulombu vychází prostoru celkem 1,1294 101* jednot­ kových siločar (jednotek silového toku). výkladu 51. tím pak souvisí, elektrické siločáry vycházejí kladných nábojů a končí nábojích záporných. Elektrické siločáry. 1. Průběh siločar u elektrického dipólu dvojice stejnojmenných bodových nábojů ukazují obr. Abychom přisoudili siločárám kvantitativní význam, musíme hustotu siločar vhodným způsobem normovat zavést pojem .y 1. Elektrické siločáry jsou čáry orientované probíhající spojitě. vyloučením okrajů desek probí­ hají siločáry mezi deskami navzájem rovnoběžně stejně hustě. Tvar elektrických siločar různý záleží charakteru pole.jednotkové siločáry. Na skleněnou desku opatřenou elektrodami různého tvaru nalijeme slabou vrstvu 29 .3. Opřeme-li tento vztah při- hlédneme-li rov. Rovnoběžné a stejně husté siločáry znázorňují elektrostatické pole, které věech bodech stejnou intensitu směru velikosti. 1,13 vytvářeného nepohybujícími náboji, mají tedy začátek konec nejsou čarami uzavřenými. Silo­ čáry elektrostatického pole, tj. pole Obr. V obr. Elektrická siločára charakterisuje směr intensity pole sama věak neudává její velikost. Silo­ čáry bodového náboje, jehož okolí není jiný náboj, jsou přímky (polopřím- ky), které vystupují náboje radiálně prostoru, je-li tento náboj klad­ ný, vstupují něho, je-li záporný (obr.3 plyne, každému bodu elektrostatického pole lze přiřadit yektor intensity pole Čáry, jejichž tečny nají směr vektoru nazýváme podle Faradaye (1836), který je zavedl, elektrickými siločarami (obr. známo, místech, nichž siločáry probíhají hustěji, má intensita pole vyôôí hodnotu než místech, kde jsou siločáry řídké. 1,14 a,b). 1,15 1,16. (1,36) následujícího článku, můžeme intensitu elektro­ statického pole každém jeho místě klást číselně rovnou počtu jednotkových siločar procházejících tomto místě jednotkovou plochou postavenou kolmo na směr siločar. 1,13) používáme jich zobrazeni elektrostatického pole. Může proto každým bodem pole procházet pouze jedna siločára. 1,17 znázorněn průběh siločar mezi rovinnými elektricky vodi­ vými deskami nabitými nesouhlasným nábojem. Přesto můžeme velikost intensity pole soudit z hustoty siločar. Průběh elektrických siločar můžeme demonstrovat experimentálně. V každém bodu daného elektrostatického pole může mít intensita jedi­ ný zcela určitý aměr.2