Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 27 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Elektrické siločáry.3 plyne, každému bodu elektrostatického pole lze přiřadit yektor intensity pole Čáry, jejichž tečny nají směr vektoru nazýváme podle Faradaye (1836), který je zavedl, elektrickými siločarami (obr. Silo­ čáry bodového náboje, jehož okolí není jiný náboj, jsou přímky (polopřím- ky), které vystupují náboje radiálně prostoru, je-li tento náboj klad­ ný, vstupují něho, je-li záporný (obr. 1,15 1,16.jednotkové siločáry.y 1. V každém bodu daného elektrostatického pole může mít intensita jedi­ ný zcela určitý aměr. 1,17 znázorněn průběh siločar mezi rovinnými elektricky vodi­ vými deskami nabitými nesouhlasným nábojem. Tvar elektrických siločar různý záleží charakteru pole. Elektrické siločáry jsou čáry orientované probíhající spojitě. Na skleněnou desku opatřenou elektrodami různého tvaru nalijeme slabou vrstvu 29 . pole Obr. Silo­ čáry elektrostatického pole, tj. Abychom přisoudili siločárám kvantitativní význam, musíme hustotu siločar vhodným způsobem normovat zavést pojem .2. vyloučením okrajů desek probí­ hají siločáry mezi deskami navzájem rovnoběžně stejně hustě.3. Elektrická siločára charakterisuje směr intensity pole sama věak neudává její velikost.1. Připisujeme jim směr, který totožný se směrem vektoru každém jejich bodu. výkladu 51. Přesto můžeme velikost intensity pole soudit z hustoty siločar. 1,13 vytvářeného nepohybujícími náboji, mají tedy začátek konec nejsou čarami uzavřenými. Může proto každým bodem pole procházet pouze jedna siločára. 1,13) používáme jich zobrazeni elektrostatického pole. známo, místech, nichž siločáry probíhají hustěji, má intensita pole vyôôí hodnotu než místech, kde jsou siločáry řídké. Průběh siločar u elektrického dipólu dvojice stejnojmenných bodových nábojů ukazují obr. Takové pole na­ zýváme homogenním. toho plyne, elektrické siločáry nemohou nikdy protínat. tím pak souvisí, elektrické siločáry vycházejí kladných nábojů a končí nábojích záporných. 1. Rovnoběžné a stejně husté siločáry znázorňují elektrostatické pole, které věech bodech stejnou intensitu směru velikosti. (1,36) následujícího článku, můžeme intensitu elektro­ statického pole každém jeho místě klást číselně rovnou počtu jednotkových siločar procházejících tomto místě jednotkovou plochou postavenou kolmo na směr siločar. Takovým normo- vacím vztahem vztah (1,38) uvedený následujícím článku, podle něhož z náboje rovného coulombu vychází prostoru celkem 1,1294 101* jednot­ kových siločar (jednotek silového toku). 1,14 a,b). Opřeme-li tento vztah při- hlédneme-li rov. Průběh elektrických siločar můžeme demonstrovat experimentálně. V obr