Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
3.29.
3. 1,673 ÍO"27 kg, 1,602 10"19c; 1,673 10-24g,
4,806 10-10 abs. 30,41 10-8 kg/C, 58,69
3.14. 1,05 T
3. 0,0729 0,0615 A
3.3. 2,91 10® m/a
3. 328 V
3. 0,01 A
3.32. 1,32 1012& V
3.16.
3. 0,15T A
229
. 198 hod min, b)1,49 ÍO4 kWh
3.10.
3.9. 10"7 A. Proudem, který při nabíjení opačný směr než proud článku
odebíraný, převedeme vyloučenou môä zpět roztoku ionty Zn2*
vyloučíme roztoku zinkově elektrodě.
3. 4,9 10~9 A
3.12.33.15. elektroda přihyla 5,927 mg, elektroda ubyla 6,098 mg.8. hod min a
3.21.34. ÍO9 cm3/s
3.13. 1013Äm
3. A
3.26.30.
3. 1,185 4,657i g
3. 9,57 107 C/kg; 2,87 ÍO14 abs.j. 2,19 106 m/s
3. 1,48 V
3.18.31. elat. Ano.22.elst.20. 10~12 m3s
3. Zatímco mezi
elektrodami dochází pouze zrněni koncentrace elektrolytu okolí
elektrod, mezi elektrodami přistupuje tomu vylučování mědi na
katodě vznik zelená skalice (FeSO^) roztoku kolem anody.27.28.24.
3. 10-16 A
3. Přibližně 10~8 záření ultrafialovému. 675 6,7 10-8 10,1 10“8 A
3.11. 2,9 ÍO'17, 6,4 10rl7‘, 2,6 1013 1,2. Větíí polarisační napětí vzniká mezi elektrodami Fe.17.
3.36.j.19.23.35. 0,141 skutečných případech volí atabilisační odpor větší,
aby napětí něm bylo asi výsledná charakteristika (oblouku
+ odporu) byla zřetelně stoupající. 20,5 mA
3.25
