Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
3,15
převládne vliv kladného napětí anody triodou začne protékat anodový proud
l Zmenšujeme-li absolutní hodnotě záporné napětí mřížky nule,
anodový proud při konstantním anodovém napětí roste. Triodou nazýváme elektronku mající tři elektrody. obrázku zřejmé, při vyšším napětí anodfc
začíná anodový proud protékat triodou již při větším záporném mřížkovém na
pětí.
b) Trioda. Schematické znázornění triody její zapojení
do obvodu podává obr. 3,16). Je-li toto
záporné napětí dostatečně velké, od
puzuje mřížka elektrony směřující od
katody anodě zpět katodu a
anodový proud roven nule. Působí tedy dioda jako ventil, který propouští proud jen ve
směru anody katodě (konvenční směr proudu), kdežto opačném směru
proud diodou neprotéká.
Průběh anodového proudu při konstantním anodovém napětí závis
losti mřížkovém napětí znázorněn obr. Pro tuto vlastnost diody používá usměrňování
střídavých proudů (viz Cl.4. 3,15. 3.
Na obr.
Uy stálém anodovém napětí Obr. 3,17 jsou zakresleny mřížkové charakteristiky pro tři různá anodová
napětí (100, 150, 200 V). Závislost =
= při stálém napětí nazývá mřížková charakteristika triody. Při menším
záporném mřížkovém napětí (např..
který klesal, přičemž hodnota emisního proudu zůstávala konstant
ní (viz obr.
Předpokládejme nejprve, že
mřížka nabita záporně.
Nehledíme-li nepatrnému náběhovému proudu, může diodou protékat
proud jen tehdy, má-li anoda kladný potenciál, tj. je-li připojena kladné
mu pólu zdroje. Význam mřížky spočívá tom, jejím napětím
Uy lze silně ovlivňovat hodnotu
I Přitom mřížko-
rozumíme rozdíl
anodového proudu
vým napětím Ug
potenciálů mezi mřížkou katodou. emisní proud ,
je dán součtem proudu anodového proudu mřížkového
L (3,65)
Kdybychom silně zvýšili mřížkové napětí kladných hodnot, mřížkový proud
by začal vzrůstat, jeho vzrůst však dál účet proudu anodového ,.
Z přímkové části mřížkové charakteristiky odvozuje veličina, nazý-
215
. Jestliže učiníme mříž
ku kladnou její napětí zvyšujeme, anodový proud dále roste, avšak vedle
něho vzniká proud mřížkový tvořený elektrony dopadajícími na
mřížku. Podle toho celkový proud emitovaný katodou, tzv. Jinak řečeno, při větším anodovém napětí mřížková charakteristika
posouvá doleva, při' menším anodovém napětí posouvá doprava. 3,17.Vnitřní odpor elektronek řádu 103 10^ .4). Mezi anodu
A katodu vložena třetí elektroda zvaná mřížka (de Forest, 1906),
která vytvořena vodivou sílkou nebo spirálou uspořádanou souose kolem
katody uvnitř válcové anody
