Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 213 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Průběh anodového proudu při konstantním anodovém napětí závis­ losti mřížkovém napětí znázorněn obr.Vnitřní odpor elektronek řádu 103 10^ . Na obr. Význam mřížky spočívá tom, jejím napětím Uy lze silně ovlivňovat hodnotu I Přitom mřížko- rozumíme rozdíl anodového proudu vým napětím Ug potenciálů mezi mřížkou katodou. je-li připojena kladné­ mu pólu zdroje. Je-li toto záporné napětí dostatečně velké, od­ puzuje mřížka elektrony směřující od katody anodě zpět katodu a anodový proud roven nule. obrázku zřejmé, při vyšším napětí anodfc začíná anodový proud protékat triodou již při větším záporném mřížkovém na­ pětí. Pro tuto vlastnost diody používá usměrňování střídavých proudů (viz Cl.. Schematické znázornění triody její zapojení do obvodu podává obr. Mezi anodu A katodu vložena třetí elektroda zvaná mřížka (de Forest, 1906), která vytvořena vodivou sílkou nebo spirálou uspořádanou souose kolem katody uvnitř válcové anody. 3,15 převládne vliv kladného napětí anody triodou začne protékat anodový proud l Zmenšujeme-li absolutní hodnotě záporné napětí mřížky nule, anodový proud při konstantním anodovém napětí roste. Nehledíme-li nepatrnému náběhovému proudu, může diodou protékat proud jen tehdy, má-li anoda kladný potenciál, tj. 3,16). 3,17. Závislost = = při stálém napětí nazývá mřížková charakteristika triody. Triodou nazýváme elektronku mající tři elektrody. Podle toho celkový proud emitovaný katodou, tzv. Jinak řečeno, při větším anodovém napětí mřížková charakteristika posouvá doleva, při' menším anodovém napětí posouvá doprava. Působí tedy dioda jako ventil, který propouští proud jen ve směru anody katodě (konvenční směr proudu), kdežto opačném směru proud diodou neprotéká.4). emisní proud , je dán součtem proudu anodového proudu mřížkového L (3,65) Kdybychom silně zvýšili mřížkové napětí kladných hodnot, mřížkový proud by začal vzrůstat, jeho vzrůst však dál účet proudu anodového ,.4. Jestliže učiníme mříž­ ku kladnou její napětí zvyšujeme, anodový proud dále roste, avšak vedle něho vzniká proud mřížkový tvořený elektrony dopadajícími na mřížku. Předpokládejme nejprve, že mřížka nabita záporně. Při menším záporném mřížkovém napětí (např. Uy stálém anodovém napětí Obr. který klesal, přičemž hodnota emisního proudu zůstávala konstant­ ní (viz obr. 3,15. b) Trioda. 3. 3,17 jsou zakresleny mřížkové charakteristiky pro tři různá anodová napětí (100, 150, 200 V). Z přímkové části mřížkové charakteristiky odvozuje veličina, nazý- 215