Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Podle toho celkový proud emitovaný katodou, tzv. Schematické znázornění triody její zapojení
do obvodu podává obr.
Uy stálém anodovém napětí Obr. Význam mřížky spočívá tom, jejím napětím
Uy lze silně ovlivňovat hodnotu
I Přitom mřížko-
rozumíme rozdíl
anodového proudu
vým napětím Ug
potenciálů mezi mřížkou katodou. Mezi anodu
A katodu vložena třetí elektroda zvaná mřížka (de Forest, 1906),
která vytvořena vodivou sílkou nebo spirálou uspořádanou souose kolem
katody uvnitř válcové anody. Triodou nazýváme elektronku mající tři elektrody. je-li připojena kladné
mu pólu zdroje. 3,17.4.
Z přímkové části mřížkové charakteristiky odvozuje veličina, nazý-
215
. 3,15..
Předpokládejme nejprve, že
mřížka nabita záporně. obrázku zřejmé, při vyšším napětí anodfc
začíná anodový proud protékat triodou již při větším záporném mřížkovém na
pětí. 3,16).
Na obr.
Průběh anodového proudu při konstantním anodovém napětí závis
losti mřížkovém napětí znázorněn obr. Je-li toto
záporné napětí dostatečně velké, od
puzuje mřížka elektrony směřující od
katody anodě zpět katodu a
anodový proud roven nule. Jestliže učiníme mříž
ku kladnou její napětí zvyšujeme, anodový proud dále roste, avšak vedle
něho vzniká proud mřížkový tvořený elektrony dopadajícími na
mřížku. 3,17 jsou zakresleny mřížkové charakteristiky pro tři různá anodová
napětí (100, 150, 200 V). Jinak řečeno, při větším anodovém napětí mřížková charakteristika
posouvá doleva, při' menším anodovém napětí posouvá doprava.
Nehledíme-li nepatrnému náběhovému proudu, může diodou protékat
proud jen tehdy, má-li anoda kladný potenciál, tj.
b) Trioda. Při menším
záporném mřížkovém napětí (např. Závislost =
= při stálém napětí nazývá mřížková charakteristika triody. 3. Pro tuto vlastnost diody používá usměrňování
střídavých proudů (viz Cl. 3,15
převládne vliv kladného napětí anody triodou začne protékat anodový proud
l Zmenšujeme-li absolutní hodnotě záporné napětí mřížky nule,
anodový proud při konstantním anodovém napětí roste.Vnitřní odpor elektronek řádu 103 10^ .4).
který klesal, přičemž hodnota emisního proudu zůstávala konstant
ní (viz obr. Působí tedy dioda jako ventil, který propouští proud jen ve
směru anody katodě (konvenční směr proudu), kdežto opačném směru
proud diodou neprotéká. emisní proud ,
je dán součtem proudu anodového proudu mřížkového
L (3,65)
Kdybychom silně zvýšili mřížkové napětí kladných hodnot, mřížkový proud
by začal vzrůstat, jeho vzrůst však dál účet proudu anodového ,
