Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
3,17. Závislost =
= při stálém napětí nazývá mřížková charakteristika triody. Podle toho celkový proud emitovaný katodou, tzv. Schematické znázornění triody její zapojení
do obvodu podává obr.Vnitřní odpor elektronek řádu 103 10^ .
Z přímkové části mřížkové charakteristiky odvozuje veličina, nazý-
215
. obrázku zřejmé, při vyšším napětí anodfc
začíná anodový proud protékat triodou již při větším záporném mřížkovém na
pětí. emisní proud ,
je dán součtem proudu anodového proudu mřížkového
L (3,65)
Kdybychom silně zvýšili mřížkové napětí kladných hodnot, mřížkový proud
by začal vzrůstat, jeho vzrůst však dál účet proudu anodového ,. Působí tedy dioda jako ventil, který propouští proud jen ve
směru anody katodě (konvenční směr proudu), kdežto opačném směru
proud diodou neprotéká. Pro tuto vlastnost diody používá usměrňování
střídavých proudů (viz Cl. Jinak řečeno, při větším anodovém napětí mřížková charakteristika
posouvá doleva, při' menším anodovém napětí posouvá doprava.
b) Trioda. 3,17 jsou zakresleny mřížkové charakteristiky pro tři různá anodová
napětí (100, 150, 200 V). Je-li toto
záporné napětí dostatečně velké, od
puzuje mřížka elektrony směřující od
katody anodě zpět katodu a
anodový proud roven nule. Při menším
záporném mřížkovém napětí (např. Triodou nazýváme elektronku mající tři elektrody. 3,15
převládne vliv kladného napětí anody triodou začne protékat anodový proud
l Zmenšujeme-li absolutní hodnotě záporné napětí mřížky nule,
anodový proud při konstantním anodovém napětí roste.
Předpokládejme nejprve, že
mřížka nabita záporně.
Na obr.4). Význam mřížky spočívá tom, jejím napětím
Uy lze silně ovlivňovat hodnotu
I Přitom mřížko-
rozumíme rozdíl
anodového proudu
vým napětím Ug
potenciálů mezi mřížkou katodou.4. 3,15. Mezi anodu
A katodu vložena třetí elektroda zvaná mřížka (de Forest, 1906),
která vytvořena vodivou sílkou nebo spirálou uspořádanou souose kolem
katody uvnitř válcové anody.
který klesal, přičemž hodnota emisního proudu zůstávala konstant
ní (viz obr.
Uy stálém anodovém napětí Obr. 3,16)..
Nehledíme-li nepatrnému náběhovému proudu, může diodou protékat
proud jen tehdy, má-li anoda kladný potenciál, tj.
Průběh anodového proudu při konstantním anodovém napětí závis
losti mřížkovém napětí znázorněn obr. je-li připojena kladné
mu pólu zdroje. Jestliže učiníme mříž
ku kladnou její napětí zvyšujeme, anodový proud dále roste, avšak vedle
něho vzniká proud mřížkový tvořený elektrony dopadajícími na
mřížku. 3
