Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
4. Jestliže učiníme mříž
ku kladnou její napětí zvyšujeme, anodový proud dále roste, avšak vedle
něho vzniká proud mřížkový tvořený elektrony dopadajícími na
mřížku. Při menším
záporném mřížkovém napětí (např.. Působí tedy dioda jako ventil, který propouští proud jen ve
směru anody katodě (konvenční směr proudu), kdežto opačném směru
proud diodou neprotéká. Podle toho celkový proud emitovaný katodou, tzv.
Předpokládejme nejprve, že
mřížka nabita záporně. emisní proud ,
je dán součtem proudu anodového proudu mřížkového
L (3,65)
Kdybychom silně zvýšili mřížkové napětí kladných hodnot, mřížkový proud
by začal vzrůstat, jeho vzrůst však dál účet proudu anodového ,. obrázku zřejmé, při vyšším napětí anodfc
začíná anodový proud protékat triodou již při větším záporném mřížkovém na
pětí. Pro tuto vlastnost diody používá usměrňování
střídavých proudů (viz Cl. 3.
Na obr.
Z přímkové části mřížkové charakteristiky odvozuje veličina, nazý-
215
.4).Vnitřní odpor elektronek řádu 103 10^ . 3,15. Jinak řečeno, při větším anodovém napětí mřížková charakteristika
posouvá doleva, při' menším anodovém napětí posouvá doprava. Triodou nazýváme elektronku mající tři elektrody. je-li připojena kladné
mu pólu zdroje. 3,17.
b) Trioda.
Průběh anodového proudu při konstantním anodovém napětí závis
losti mřížkovém napětí znázorněn obr. Význam mřížky spočívá tom, jejím napětím
Uy lze silně ovlivňovat hodnotu
I Přitom mřížko-
rozumíme rozdíl
anodového proudu
vým napětím Ug
potenciálů mezi mřížkou katodou. Závislost =
= při stálém napětí nazývá mřížková charakteristika triody. 3,15
převládne vliv kladného napětí anody triodou začne protékat anodový proud
l Zmenšujeme-li absolutní hodnotě záporné napětí mřížky nule,
anodový proud při konstantním anodovém napětí roste.
Nehledíme-li nepatrnému náběhovému proudu, může diodou protékat
proud jen tehdy, má-li anoda kladný potenciál, tj. Mezi anodu
A katodu vložena třetí elektroda zvaná mřížka (de Forest, 1906),
která vytvořena vodivou sílkou nebo spirálou uspořádanou souose kolem
katody uvnitř válcové anody. Schematické znázornění triody její zapojení
do obvodu podává obr. Je-li toto
záporné napětí dostatečně velké, od
puzuje mřížka elektrony směřující od
katody anodě zpět katodu a
anodový proud roven nule. 3,16).
Uy stálém anodovém napětí Obr. 3,17 jsou zakresleny mřížkové charakteristiky pro tři různá anodová
napětí (100, 150, 200 V).
který klesal, přičemž hodnota emisního proudu zůstávala konstant
ní (viz obr