Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
1.1. Dvě kovové
deskové elektrody připojíme zdroji stejnosměrného napětí obvodu vlo
žíme galvanometr. 3.1 jsme uvedli, elek
trická vodivost plynů podmíněna přítomností iontů.
Výaledky tohoto pozorování vysvětlíme kvantitativně. Jakmile však vzduch
zahřejeme plamenem nebo ozáříme rentgenovými paprsky, galvanometr vychýlí
a ukazuje, obvodem protéká proud. Iontové
páry vznikají plynech tlaků blízkých tlaku atmosférickému nebo vyšších,
takže těchto případech vodivost plynů iontová.
Proces vytváření volných nábojů plynech nazývá ionisace. Jejich zánik dvě příčiny: rekombinaci neutraliaaci.1) a
není již závislé vnějších ionisačních činitelích (obr.1. 3. Přitom pozorujeme, zpočátk^ vzrůst proudu přímo úměrný
napětí, při vyšších napětích rosta proud pozvolněji určitého napětí
( počínaje zůstává prakticky konstantní (obr.3. Počet iontových
► párů, které vytvoří ionisační činitel jednotkovém objemu plynu jednotku
’ času, nazveme intensitou ionisace označíme Ionty takto vznikající
opět zanikají. Zahřátí plynu pla
menu nebo jeho ozáření paprsky ultrafialovými, rentgenovými, popřípadě ra
dioaktivním zářením gama, jsou ionisační prostředky podmiňující ionisaci
plynu zvenčí.3), některých případech může být plynech vodivost elektronová.21. Jak velký vnitřní odpor Eúiaonův alkalický akumulátor elektrodami
2
vzdálenými cm, nichž každá plochu 200 předpokladu, %
molekul hydroxydu draselného diaociováno hustota elektrolytu je
1,17 g/cm3 t
3.
3.
V prvém případě vytvoří iontový pár, tj.3. 200). 3,5). Cl.
i Rekombinaci rozumíme opačný děj ionisaci, charakterisováný srážkou dvou
h
j 193
ľ
. Zvýšíme-li napětí mezi elektrodami,
proud vzroste. obrázku také
patrné, zvyšujeme-li napětí mezi elektrodami dále, začne proud při dosa
žení napětí znovu atoupat obrázku vyznačeno čárkovaně). ion kladný záporný.
Jak jsme uvedli čl.1. Uvolněný elektron zachytí
buä nejbližší jiné neutrální molekule nebo samostatně pohybuje dále. h
1.3. 3,5 etr. Ionisace pro
bíhá tak, neutrálních molekul odátěpí elektron, takže vznikne dvojice
částic opačným nábojem: kladný ion elektron. Oalvanometr zůstane své nulové poloze důkaz toho, že
vzduch mezi deskami chová jako velmi dobrý iaolant. Poněvadž tomto příladě vznikají ionty působením ionisačních
prostředků mimo plyn, nazýváme elektrickou vodivost plynu, kterou takto vzni
kající ionty umožňují, vodivostí nesamostatnou. Při nízkých tlacích se
elektrony pohybují samostatně vodivost plynů charakter elektronový. Vznikne tak
vedení proudu samostatné, jež udržuje ionisaci nárazem (viz čl. Probíhá-li naopak ionisace
plynu bez působení vnějěích ionisačních činitelů, mluvíme samostatné vodi
vosti plynu.
Nesamostatnou vodivost plynu lze ukázat jednoduchým pokusem. Nesamostatná vodivost plynů. 3.3.1, můžeme plyn ianisovat zahřátím vysokou
teplotu nebo působením některého krátkovlnného záření. Sále poznáme (Cl
