Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 191 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1) a není již závislé vnějších ionisačních činitelích (obr. Dvě kovové deskové elektrody připojíme zdroji stejnosměrného napětí obvodu vlo­ žíme galvanometr. Probíhá-li naopak ionisace plynu bez působení vnějěích ionisačních činitelů, mluvíme samostatné vodi­ vosti plynu. Výaledky tohoto pozorování vysvětlíme kvantitativně. V prvém případě vytvoří iontový pár, tj. h 1.21.1 jsme uvedli, elek­ trická vodivost plynů podmíněna přítomností iontů. 3,5 etr. 200).1. 3.3. Sále poznáme (Cl.1.3. Při nízkých tlacích se elektrony pohybují samostatně vodivost plynů charakter elektronový.1.3. Cl.3), některých případech může být plynech vodivost elektronová. Počet iontových ► párů, které vytvoří ionisační činitel jednotkovém objemu plynu jednotku ’ času, nazveme intensitou ionisace označíme Ionty takto vznikající opět zanikají. Poněvadž tomto příladě vznikají ionty působením ionisačních prostředků mimo plyn, nazýváme elektrickou vodivost plynu, kterou takto vzni­ kající ionty umožňují, vodivostí nesamostatnou. 3. Jak jsme uvedli čl. Přitom pozorujeme, zpočátk^ vzrůst proudu přímo úměrný napětí, při vyšších napětích rosta proud pozvolněji určitého napětí ( počínaje zůstává prakticky konstantní (obr. Nesamostatnou vodivost plynu lze ukázat jednoduchým pokusem. 3,5). ion kladný záporný.1. Vznikne tak vedení proudu samostatné, jež udržuje ionisaci nárazem (viz čl. Zvýšíme-li napětí mezi elektrodami, proud vzroste. Iontové páry vznikají plynech tlaků blízkých tlaku atmosférickému nebo vyšších, takže těchto případech vodivost plynů iontová. obrázku také patrné, zvyšujeme-li napětí mezi elektrodami dále, začne proud při dosa­ žení napětí znovu atoupat obrázku vyznačeno čárkovaně).1, můžeme plyn ianisovat zahřátím vysokou teplotu nebo působením některého krátkovlnného záření. 3. Uvolněný elektron zachytí buä nejbližší jiné neutrální molekule nebo samostatně pohybuje dále. Ionisace pro­ bíhá tak, neutrálních molekul odátěpí elektron, takže vznikne dvojice částic opačným nábojem: kladný ion elektron. Zahřátí plynu pla­ menu nebo jeho ozáření paprsky ultrafialovými, rentgenovými, popřípadě ra­ dioaktivním zářením gama, jsou ionisační prostředky podmiňující ionisaci plynu zvenčí. Jak velký vnitřní odpor Eúiaonův alkalický akumulátor elektrodami 2 vzdálenými cm, nichž každá plochu 200 předpokladu, % molekul hydroxydu draselného diaociováno hustota elektrolytu je 1,17 g/cm3 t 3. Proces vytváření volných nábojů plynech nazývá ionisace.3. Nesamostatná vodivost plynů. Jejich zánik dvě příčiny: rekombinaci neutraliaaci. Oalvanometr zůstane své nulové poloze důkaz toho, že vzduch mezi deskami chová jako velmi dobrý iaolant. 3. Jakmile však vzduch zahřejeme plamenem nebo ozáříme rentgenovými paprsky, galvanometr vychýlí a ukazuje, obvodem protéká proud. i Rekombinaci rozumíme opačný děj ionisaci, charakterisováný srážkou dvou h j 193 ľ