Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.
Nesamostatnou vodivost plynu lze ukázat jednoduchým pokusem. Vznikne tak
vedení proudu samostatné, jež udržuje ionisaci nárazem (viz čl. Sále poznáme (Cl. 3. Počet iontových
► párů, které vytvoří ionisační činitel jednotkovém objemu plynu jednotku
’ času, nazveme intensitou ionisace označíme Ionty takto vznikající
opět zanikají. Ionisace pro
bíhá tak, neutrálních molekul odátěpí elektron, takže vznikne dvojice
částic opačným nábojem: kladný ion elektron.1) a
není již závislé vnějších ionisačních činitelích (obr. Zvýšíme-li napětí mezi elektrodami,
proud vzroste.1. Dvě kovové
deskové elektrody připojíme zdroji stejnosměrného napětí obvodu vlo
žíme galvanometr.
Jak jsme uvedli čl. Jak velký vnitřní odpor Eúiaonův alkalický akumulátor elektrodami
2
vzdálenými cm, nichž každá plochu 200 předpokladu, %
molekul hydroxydu draselného diaociováno hustota elektrolytu je
1,17 g/cm3 t
3. Jejich zánik dvě příčiny: rekombinaci neutraliaaci. Iontové
páry vznikají plynech tlaků blízkých tlaku atmosférickému nebo vyšších,
takže těchto případech vodivost plynů iontová.3), některých případech může být plynech vodivost elektronová. Při nízkých tlacích se
elektrony pohybují samostatně vodivost plynů charakter elektronový. 3.1.
Proces vytváření volných nábojů plynech nazývá ionisace.3. 3,5). Uvolněný elektron zachytí
buä nejbližší jiné neutrální molekule nebo samostatně pohybuje dále. Cl.21.
i Rekombinaci rozumíme opačný děj ionisaci, charakterisováný srážkou dvou
h
j 193
ľ
. Probíhá-li naopak ionisace
plynu bez působení vnějěích ionisačních činitelů, mluvíme samostatné vodi
vosti plynu. h
1. 3,5 etr. Přitom pozorujeme, zpočátk^ vzrůst proudu přímo úměrný
napětí, při vyšších napětích rosta proud pozvolněji určitého napětí
( počínaje zůstává prakticky konstantní (obr. Jakmile však vzduch
zahřejeme plamenem nebo ozáříme rentgenovými paprsky, galvanometr vychýlí
a ukazuje, obvodem protéká proud.3. ion kladný záporný. Zahřátí plynu pla
menu nebo jeho ozáření paprsky ultrafialovými, rentgenovými, popřípadě ra
dioaktivním zářením gama, jsou ionisační prostředky podmiňující ionisaci
plynu zvenčí.
3. obrázku také
patrné, zvyšujeme-li napětí mezi elektrodami dále, začne proud při dosa
žení napětí znovu atoupat obrázku vyznačeno čárkovaně).3.
Výaledky tohoto pozorování vysvětlíme kvantitativně. 200).3.1. Oalvanometr zůstane své nulové poloze důkaz toho, že
vzduch mezi deskami chová jako velmi dobrý iaolant. Poněvadž tomto příladě vznikají ionty působením ionisačních
prostředků mimo plyn, nazýváme elektrickou vodivost plynu, kterou takto vzni
kající ionty umožňují, vodivostí nesamostatnou.1, můžeme plyn ianisovat zahřátím vysokou
teplotu nebo působením některého krátkovlnného záření.1 jsme uvedli, elek
trická vodivost plynů podmíněna přítomností iontů.
V prvém případě vytvoří iontový pár, tj. Nesamostatná vodivost plynů.1. 3
