Elektřina a magnetismus i. UK

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Na závěr děkuji recensentu skripta B. Sedlákovi za pozorné pročtení skripta a za cenné připomínky, které pomohly zlepšit text. Můj dík patří rovněž pracovnicím katedry M. Teňákové, J. Beranově a L. Kadeřábkové za velmi přesné a pečlivé zpracování rukopisu a nakreslení obrázků.

Vydal: Státní pedagogické nakladatelství Praha Autor: Jaromír Brož

Strana 191 z 229

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Přitom pozorujeme, zpočátk^ vzrůst proudu přímo úměrný napětí, při vyšších napětích rosta proud pozvolněji určitého napětí ( počínaje zůstává prakticky konstantní (obr.3. 3. Vznikne tak vedení proudu samostatné, jež udržuje ionisaci nárazem (viz čl.21. 3. Oalvanometr zůstane své nulové poloze důkaz toho, že vzduch mezi deskami chová jako velmi dobrý iaolant. Zahřátí plynu pla­ menu nebo jeho ozáření paprsky ultrafialovými, rentgenovými, popřípadě ra­ dioaktivním zářením gama, jsou ionisační prostředky podmiňující ionisaci plynu zvenčí.1 jsme uvedli, elek­ trická vodivost plynů podmíněna přítomností iontů.1, můžeme plyn ianisovat zahřátím vysokou teplotu nebo působením některého krátkovlnného záření. obrázku také patrné, zvyšujeme-li napětí mezi elektrodami dále, začne proud při dosa­ žení napětí znovu atoupat obrázku vyznačeno čárkovaně). Jejich zánik dvě příčiny: rekombinaci neutraliaaci. Jak jsme uvedli čl. Výaledky tohoto pozorování vysvětlíme kvantitativně. 200).1. Nesamostatná vodivost plynů. Dvě kovové deskové elektrody připojíme zdroji stejnosměrného napětí obvodu vlo­ žíme galvanometr. h 1. Poněvadž tomto příladě vznikají ionty působením ionisačních prostředků mimo plyn, nazýváme elektrickou vodivost plynu, kterou takto vzni­ kající ionty umožňují, vodivostí nesamostatnou. Zvýšíme-li napětí mezi elektrodami, proud vzroste. 3. 3. Ionisace pro­ bíhá tak, neutrálních molekul odátěpí elektron, takže vznikne dvojice částic opačným nábojem: kladný ion elektron. Probíhá-li naopak ionisace plynu bez působení vnějěích ionisačních činitelů, mluvíme samostatné vodi­ vosti plynu.1.3. Proces vytváření volných nábojů plynech nazývá ionisace. 3,5). 3,5 etr. Nesamostatnou vodivost plynu lze ukázat jednoduchým pokusem.1. Jak velký vnitřní odpor Eúiaonův alkalický akumulátor elektrodami 2 vzdálenými cm, nichž každá plochu 200 předpokladu, % molekul hydroxydu draselného diaociováno hustota elektrolytu je 1,17 g/cm3 t 3. ion kladný záporný. Iontové páry vznikají plynech tlaků blízkých tlaku atmosférickému nebo vyšších, takže těchto případech vodivost plynů iontová.3. V prvém případě vytvoří iontový pár, tj. Počet iontových ► párů, které vytvoří ionisační činitel jednotkovém objemu plynu jednotku ’ času, nazveme intensitou ionisace označíme Ionty takto vznikající opět zanikají.1. i Rekombinaci rozumíme opačný děj ionisaci, charakterisováný srážkou dvou h j 193 ľ .1) a není již závislé vnějších ionisačních činitelích (obr. Cl. Jakmile však vzduch zahřejeme plamenem nebo ozáříme rentgenovými paprsky, galvanometr vychýlí a ukazuje, obvodem protéká proud.3), některých případech může být plynech vodivost elektronová.3. Uvolněný elektron zachytí buä nejbližší jiné neutrální molekule nebo samostatně pohybuje dále. Sále poznáme (Cl. Při nízkých tlacích se elektrony pohybují samostatně vodivost plynů charakter elektronový